Godhaj

,,A bit of comfort in uncertain times.“ Bratři sestrové mají v originále mimořádně matoucí název, takže jsem nevěděl, jestli se budu dvě hodiny koukat na dvě děvčata, nebo dva chlapce. Nicméně jde o zvláštně pomalu plynoucí westernový road movie bez silnějšího příběhu. Ústřední herecké duo je bezchybné, obzvlášť C. Reilly hrál velmi dobře. Atmosféru to má takovou zvláštně napínavou, i když sledujeme jen rutinní čištění zubů či večeři u táboráku. O to více jsem pak byl zklamán, když příběh nemá vlastně žádné vyústění, ale jen melancholický návrat. Obraz je ale vynikající, obzvláště noční scény jsou nasvícené jen petrolejkami a hustou tmou, v níž je střílení z pistolí efektní podívaná.

,,Prosím vás, a to jsou všichni prodavači takoví?“ Krátkých osm minut nepříliš povedené satiry na téma okrádání zákazníků obchodníky. Tedy Kopecký zvládá všechny přidělené role s přehledem sobě vlastním, ale celkově tato agitka vyznívá tak, že kdo se má lépe než vy, pravděpodobně krade. A to není pěkné vyznění. Ale zpracování je docela povedené a nápadité.

,,Sure I like you, I just don’t share your sense of humor.“ ,,Sometimes it’s all you got left.“ Hackman, mladý Dafoe a McDormandová hrají mimořádně přesvědčivě a hodně pomáhají tomuto filmu vyniknout. Ten jakoby chtěl ctít téma, je zcela černobílý. Svět kladných a záporných postav je jasně vymezen. Jde jen o to, probrat se složitým vyšetřováním ku zdárnému konci. Vlastně se jedná o primitivní kriminálku s lákavým tématem Ku Klux Klanu. Velkou devízou jsou jednak silné herecké výkony a výborná dusná atmosféra jižanského maloměsta. Asi jsem od tohoto filmu čekal něco více, ale přišlo mi, že postavy neprodělávají velký vývoj a jsou trochu ploše vykreslené.

,,You never know when death rabbit may come handy.“ Peripetie s jednou mrtvolou a čtyřmi nad míru cynickými, ale jinak milými obyvateli jednoho zapadákova jakoby vypadly z nějaké divadelní hry. Hitchcockova režie zde nehýří originalitou, drží se při zemi a soustředí se na vtipně pojeté dialogy, které úvodní zádrhel dále zašmodrchávají. Po docela nudném úvodu už následovala docela vtipná konverzačka. Jen musíte jako diváci přijmout jako daný fakt naprostou lhostejnost všech postav vůči mrtvému Harrymu. Ta není nijak vysvětlena a působí jako zcela normální lidská reakce. Od Hitchcocka jsem už viděl mnohem zajímavější filmy, tento ale neurazí a je veskrze odpočinkový.

,,I’ve killed everyone!“ ,,Not me, I came back to life.“ Kombinaci komedie a thrilleru jsem ještě asi neviděl. Tedy Hitchcock má k tomuto míšení žánrů hodně blízko, ale v jeho podání není thriller tak těžký, jako je tomu v současnosti. Paul Feig se toho ale rozhodně nebál a nutno říct, že mu to docela vyšlo. Simple favor je totiž po nepovedených Krotitelkách duchů jako svěží vítr kvalitní a odvážné filmařiny. Příběh je vlastně kopií filmu Zmizelá, ale vždy když začíná tuhnout krev v žilách, začne Anna Kendrick vyvádit nějaké pro thriller nemístné skopičiny a je po atmosféře. Vždycky mi pár minut trvalo, než jsem si na tyto změny nálad zvykl. Anna však hraje výtečně, je vidět, že od Stmívání na sobě hodně pracovala a v současnosti zvládne utáhnout celý film jako nic. Blake Lively je jí rovnocenou partnerkou, z ní charisma a sex appeal přímo srší a stačí, aby jen byla na scéně, a hned jsem jí byl uhranutý stejně jako vedlejší postavy tohoto filmu. Je mi líto, že úplný závěr byl trochu moc přestřelený a překombinovaný a natahovaný, takže předchozí dobré pocity se trochu rozplynuly. Nicméně i tak se mi tento film ve výsledku líbil, nejvíce asi svou nezvyklostí.

,,Please confirm link.“ Vizuální stránka Gravitace je opravdu nádherná. Obzvláště záběry z oběžné dráhy na noční Zemi byly dechberoucí. Dalším kladem tohoto filmu je, že se pořád něco děje. Nicméně to je vykoupeno tím, že trochu hapruje logika. Sandra tak trochu účelově propluje asi třemi vesmírnými stanicemi a několika loďmi, proletí se i jen ve skafandru a já si celou dobu říkal, jak mám tomuhle všemu věřit. Příběh, ať jakkoliv šílený, musí mít určitou dávku soudržnosti, pravděpodobnosti a tím se stává uvěřitelný a dá se prožít. Ale zde příběh defakto není, je to taková road movie po oběžné dráze. Ve druhé půlce už jen pousmíval nad kreacemi scénáristů i Sandry. Uznávám ale, že hraje s velkým nasazením a dává do toho všechno. Na druhou stranu Clooney na mě působil dojmem, že točí jen další reklamu a hraje sám sebe. Gravitace není špatný film, ale určitě se na něj už podruhé nepodívám, je to více reklama na efekty než plnohodnotný filmový zážitek.

,,Hitler byl přesvědčen, že další rozhodný úder už Sověti nevydrží.“ Tento díl má trochu zavádějící název, protože je celý jen o tažení na Moskvu, boje na jihu se vůbec neřeší. Jinak jde ale znovu o precizní dokument, informačně hutný a pro člověka bez trpělivosti asi i nudný. Mně ale podobné dokumenty bez hraných sekvencí či počítačových animací sednou jako ulité. Velmi se mi líbí představení sil a výzbroje obou stran konfliktu, tanky a letadla, ale i mapové animace, které zpřehledňují postupy vojsk a různé obličovací manévry. Český dabing, jak bývá u historických dokumentů zvykem, je vynikající.

,,They‘re using you for entertainment.“ Disney se se Star Wars moc nedaří, aspoň mě se teda jejich počiny nelíbí. Stejné je to i se Solem. Dvouhodinový příběh vlastně jen o tom, jak se Han dostal ke své zbrani, Žvejkovi a lodi. Herci tomu teda dvakrát nepřidávají, Ehrenreich je toporný a dřevěný, Emilia jakbysmet, ta opravdu neumí hrát. Zachraňuje to akorát Woody, kterého mi ale bylo líto, protože takový špatný film si nezaslouží. No a pak tu máme nejotravnější vedlejší postavu ve světě Star Wars. Ano, i proklínaný Jar Jar bledne vedle emancipované droidí samičky z tohoto filmu. Její otravnost by už snad nemohla být větší. Je to příšerný výblitek scénáristické neschopnosti. Navíc většinu jejích hlášek tvoří jakási propagandistická hesla za zrovnoprávnění, zneužívání atd., prostě otravné Social justice, kterého mám plné zuby z internetu se dostalo i do světa Star Wars. Navíc má Solo přepálenou dvouhodinovou stopáž, takže poslední půlhodinu jsem už jen tlačil hodinky dopředu, protože tam filmu definitivně dochází dech a mě už vlastně vůbec nezajímalo, jestli ti hodní zloději porazí ty zlé zloděje.

,,I know all about the pandas.“ Mrakodrap je to panečku řádný, ale rozjezd to má příšerný. Když jsem za prvních 10 minut uslyšel asi dvacetkrát slovo ,,panda“, připadal jsem si jako v nějaké reklamě na tyhle neobratné dvojbarevné medvídky. Naštěstí, pak se začnou dít věci a hned jako bych se ocitl v remaku první Smrtonosné zbraně. Dwayne to hraje dobře, skáče, leze a pak zase padá, běhá a hlavně vypatlá asi deset kilometrů stříbrné lepící pásky. Škoda jen, že se mu do jeho snažení plete jeho nudná rodina, bez které by se film obešel. Ono by se vlastně obešel i bez postav policistů, kteří jakože na oko dělají, že vyšetřují, a přitom celou dobu jen slintají nad gymnastickými výkony Dwayna. Ono vlastně, když si člověk rozpomene na první Die hard, tak je Mrakodrap jen nudný sterilní produkt.

,,V Brně je krachec.“ Tato komunistická agitka na mě působila úplně stejným dojmem jako o tři roky mladší film Vítězný lid. Oba filmy sice pojednávají o rozdílných historických událostech, ale způsob zpracování je stejný. Veškerý děj plyne v kancelářích a jednacích sálech skrze dlouhé patetické proslovy. Gottwald je tu vylíčen jako naprostý lidumil a správný chlap. Tvůrci této pseudohistorie mu ale na závěr dokonce dali do úst památnou větu s kroucením krků. To je samo o sobě stejně parodizující jako propagandistické, záleží na tom, jaký má na to kdo názor. Přetrpět dlouhé dvě hodiny komunistického žvanění je vskutku heroický výkon. Nicméně tento film dobře ukazuje, jakým způsobem komunisté převraceli historii a jakým způsobem se snažili argumentovat. V dnešní době (naštestí) už to působí jen úsměvně.