TomStrom

Děj a chování postav je místy debilní, ale zase to má pěknej vizuál, hlavně co se střelných ran a krve týče.

Přece jen to jde, když se na to jde fikaně. Skvělý retro look, povedená hudba a hlavně skvěle nadesignovaný a zahraný záporák. Trochu zamrzí, že to nemá vychytanější konec a celkem zbytečně působí i první a závěrečná scéna, ale jádro filmu je esencí starých dobrých časů, kdy ospalé teenagery porcoval Freddy Krueger a ve sklepě si motorovku šteloval Leatherface. Čtyři hvězdy bez mrknutí oka a jeden z lepších horrorů, co jsem během posledních měsíců viděl.

K dokonalosti tomu chybělo docela dost, ale kvalita se tomu v mnoha ohledech upřít nedá. Trochu jsem měl zmatek v postavách a v ději jsou dost velké proluky, což zas na druhou stranu při tři roky trvajícím konfliktu ani jinak udělat nejde. Velkým plusem je fakt, že Finové tu ze sebe nedělají ty jediné správné a z Rusů ty jediné špatné, jak to obvykle točí Hollywood. A pěkně je tu taky vidět, kam vede fanatismus, zabedněnost a agresivní nacionalismus. Povinné zhlédnutí by mělo být pro ty, co by hned zítra zase rádi s puškou v ruce vyrazili směrem Moskva. Chce to v dnešní době víc střízlivosti a humoru desátníka Rokky než fanatismu podplukovníka Karjuly.

Svěží pohodová jednohubka se správně švihlým humorem a skvěle hrajícím Arnoldem, která je na rozdíl od většiny komediálních filmů dnešních dnů, světě div se, i zábavná a vtipná. Zakomponování hlášek z Predátora do jedné scény, což zřejmě většině diváků uniklo, tomu dodalo korunu, spolu se skvělou romantickou písničkou na závěr. Je to taková odvázanější obdoba What We Do in the Shadows a pro mě velký filmový překvápko. Pod čtyři hvězdy nejdu, ač se vám to nemusí líbit.

Jeffrey Dahmer není zrovna můj oblíbenej sériovej vrah, ale v lidovém povědomí je zapsanej velmi hluboce. Z toho, co jsem o něm přečetl, mi přijde, že tenhle film jeho mládí skvěle vystihl. Je to takové civilní a poklidné, v podtextu ale znepokojivé až mrazivé. Těch ani ne 50% upřímně nechápu... co kdo čekal? Nějaké krvavé lázně? Dahmer nebyl žádnej Leatherface, co by lidi porcoval jen tak pro potěchu oka, byl to prostě od přírody magor, jehož temná zákoutí mysli vykrystalizovala na pozadí vyčlenění z jakéhokoli normálního kolektivu a především vlivem nestabilní rodiny. Odtud jeho strach z opuštění, pojídání obětí a snaha o výrobu zombie sexuálních otroků. Podle mě tenhle film trefil do černýho.

Není nad to, když se sejdou fajn lidi a hrají společenské hry, byť domů pak po dohrání dojdou jen nemnozí z nich. Decentní film a přesto poměrně solidní psycho. Saw to skutečně vzdáleně připomíná, ale co taky chcete pořád točit, že? Twajlajty a Transformery? Ne, děkuji, to snad raději tím nožem na led do stehna.

První půlka perfektní, konec na můj vkus poněkud nedotažený a přeslazený, nicméně je to pořád na kilometry daleko před současnou americkou válečnou tvorbou.

V posledních letech jezdím na kole delší trasu (= ne jen z nějaké chlastačky domů) jen jednou ročně, takže je mi celá amatérská i profesionální cyklistika úplně volná, ale tenhle film mi udělal radost, protože jsem pochopil, že ten jeden šílenej kopec, co na té jediné delší vyjížďce je, tak že ho nezvládnu vyšlapat ne proto, že jsem zdechlej povaleč, co se normálně do pohybu dostane jen když putuje mezi počítačem a ledničkou, ale prostě a jednoduše proto, že neberu EPO, tudíž svůj souboj s tím strašným stoupákem sice prohrávám, ale aspoň čestně. A ještě mě tak napadlo, že problém s bídným šlapacím výkonem bude možná i v tom, že moc žeru, ale to už je jen taková otázka na zamyšlení, kterou si zážitek z tohohle filmu už zbytečně kazit nebudu.

Dobré, nebojím se to říci. Ridley asi ještě vážně není úplně vyřízenej, jen mi v tom filmu tak nějak hodně chyběla scéna, kdy Marc na svém marťanském bramborovém políčku hbitě sbírá mandelinku, která, jak známo, je takový bramborový terminátor a žádná brambora si před ní nemůže být jista, byť by se třeba ukryla na Marsu. Ale tak třeba se to ještě objeví v budoucnu v nějakém Director's Cutu.

Netvrdím, že to diváka profackuje, ono to vcelku ani neurazí, efektově je tu paráda, příběhově celkem stravitelné a nebýt těch dvou pubertálních šašků, jejich tety a šaška co tančí s raptory, tak bych proti scénáři neměl výhrad. A pak je tu ta zásadní věc - chybí tomu krev a brutalita. Prsknout do filmu vyšlechtěného dinosaura totálního killera a pak s ním neproměnit tisíce tučňoučkých turistů v cáry krvavého masa, na to už člověk musí být opravdu neokoulený přizdisráč, abych tak řekl. Jenže to by si na to pak nemohli jít maminky s harantama za odměnu po vysvědčení. Víš co, milý producente Stevene, jestli ti to za ty prachy stojí, tak budiž, ale jestli další díl neponese název Jurský masakr či Jurská jatka, tak si radši příště pustím Čelisti a zavzpomínám na dobu, kdy ses s tím tolik nemazlil a dělals na diváky i nějaké to bububu.