TomStrom

Ať si kdo chce co chce říká, ať si matka slzy utírá, já jsem se u filmu královsky bavil. Uwe Boll může být nejnenáviděnějším filmovým režisérem současnosti, ale u mě je to borec. Ten chlap má koule filmovat takové věci, že by z toho nejeden divák skončil v komatu. Blubberella je typickým příkladem takového díla. Milá slečna s menší nadváhou si ráno vstane v Německu v roce 1940, udělá si cukrovou vatu, zapne svůj notebook a na stránkách jewishdate.com si začne hledat rande. Divákovi spadne čelist, jenže o pár minut později zapíchne německého vojáka vařečkou a dojí jeho bagetu, co zrovna svačil. Tohleto, přátelé, není jen naprosto příšerný film, to jsou zfilmované halucinace, to je esence šílenství, Uweho sonda do mysli čichačů toluenu. Herr Boll, pokračujte v tomto duchu, tady je vaše hlavní síla. Nepřekonatelný Postal sice asi zůstane navždy nepokořen, ale je potřeba to zkoušet. Držím Vám palce.

Když jsem si film pustil, tak jsem ani nevěděl, o čem že vlastně bude. Neměl jsem žádná přehnaná očekávání a tipoval jsem, že to bude klasická vidlácká vyvražďovačka typu Texaského masakru motorovou pilou. Ale světe div se, on se z toho nakonec vyklubal horror se satanskou tematikou, a to je zrovna můj oblíbený subžánr. Já jsem více než spokojen.

Já vím, že to není nic oduševnělého ani světoborného, ale ten film splnil a dokonce překonal moje, sic ne zrovna přemrštěná, očekávání. Když už jsem dal pět hvězdiček prvním Transformerům, tak tady nemůžu jinak, protože mně to přijde jako stejná jízda, jen je tu méně toho humoru, což jednoznačně vítám. Film je tak na tři hvězdy, za efekty přidávám ty další dvě. Vizuální orgie, které potěšily moji slabost pro vojenství a vojenskou techniku.

Já věděl, proč se mi do tohohle filmu tak dlouho nechtělo. Podivný nápad, nedotažený scénář, nelogické chování postav, divák má dilema, zda spíše fandit fašistickým frankistům, nebo komunistickým partizánům, protože je to všechno stejná verbež a k tomu i nějaká ta nezbytná klišé. Nejhorší na tom ale je, jak je to celé o ničem. Dvě hvězdy za podařený vizuál, víc ani ránu. Ukázkový případ totálně nadhodnoceného filmu.

Dosud jsem považoval za největší válečné hrdiny Jimba a Neda, kteří pozabíjeli celý Vietcong, pak se vrátili na základnu, zajezdili si na tobogánu a dali si tam cukrovou vatu. Ale nic naplat, nějakých 25 let před nimi existovalo pár černých hochů, kteří nebyli z Jamajky, a tak nezkoušeli štěstí na zimní olympiádě jako posádka bobu, ale z USA, což znamenalo, že to byli hustí gangstas a tak osedlali pár stíhaček a jeli vyškolit letectvo pana Goeringa. S nimi na obloze a s Captainem Americou na zemi prostě USA nemohly tu válku neprohrát. A kdyby přece jen šlo do tuhého, v záloze byl ještě Chuck Norris. Dvě hvězdy za bojové sekvence a o zbylých aspektech filmu raději taktně pomlčím.

Tak si přes den titulkuju asylácký spektákl American Warships a když si večer dávám oddech, tak si pustím podle všeho nenáročnou podívanou vhodnou k vypnutí mozku The Darkest Hour a co nezjistím? Jsou to dva kvalitativně naprosto stejné filmy, přičemž asylácký produkt má lepší děj a tento lobotomický výplach zase lepší efekty. Přesto dostanou American Warships jednu hvězdičku a The Darkest Hour odpad, protože zde byla šance, že by to mohlo být koukatelné. Bohužel, Jon Spaiths vyplodil scénář, který by měl být přidán do učebnic psychologie jako názorná ukázka pomatení smyslů. Dialogy tak pitomé jsem hodně dlouho nezažil a myslím, že snad zase dlouho nezažiju. Vrcholem všeho potom byla ta monstra. Kdo při smyslech dá místo alespoň trochu děsivých emzáků do filmu napůl neviditelné světlušky? Emile, jestli budeš takto pokračovat, tak se přidáš ke kolegům Hasselhoffovi, Lamasovi a Weathersovi do sestavy asyláckých posil.

Takhle ano. Klasické Chanovy eskapády rád nemám, ale tohle, to je jiné kafe. Vůbec by mi nevadilo, kdyby Chan na stará kolena už točil pouze filmy podobného ražení. Čtyři hvězdy za film a pátá za podařené finále.

Špatné to vskutku nebylo, jenom jsem čekal, že se tento film bude od Raimiho Spidermana diametrálně lišit. A ono ne. Sice se to víc blíží Nolanově vizi osobnosti superhrdiny, ale pořád se tento film od původního konceptu dostatečně neodpoutal. Buď tedy existuje v podstatě jediná správná cesta, jak spidermanovskou látku filmově zpracovat, nebo scénárista vytasil tak neotřelé nápady, až se studio zaleklo a vrátilo se k původní vizi pavoučího atleta. Ať tak nebo tak, nějak mi nejde na rozum, proč utratit sto padesát milionů za restart nikterak staré série, když výsledkem je zase téměř ten stejný film?

Už dlouho jsem neviděl film, ve kterém by jeden herec tak výrazně převýšil svým výkonem všechny ostatní a strhl celou pozonost na sebe. Škoda jen, že postava zaživa pohřbeného Paula nedostala více prostoru. A teď vážně - zvláštní námět, který dokáže udržet pozornost diváka po devadesát minut, i když je zde pouze jedna postava a děj se odehrává v prostoru ani ne dvou metrů krychlových. Filmovými rekvizitami jsou pak v podstatě pouze mobilní telefon, baterka, tužka, placatka alkoholu a zapalovač. Tenhle film prostě vystačí s málem. Jenom mě tak v průběhu sledování filmu napadlo, jak by film asi vypadal, pokud by byl v titulní úloze obsazen Steven Seagal. Jednak by asi byl divák ochuzen o veškerou mimiku a jednak by asi byla potřeba o dost větší rakev.

Zvláštní záležitost, nepamatuju film na podobné téma. Ti Nizozemci mají asi kupu nápadů, ale zpracování je dosti béčkové a nějakých drsnějších scén si taky neužijete, ale jako jednohubka proč ne.