Monoxid

První čínské televizní drama, které jsem se odhodlala zkouknout. Neměla jsem téměř žádná očekávání a plánovala jsem tomu dát pár dílů šanci. U pátého dílu už mi bylo jasné, že můj život bude se Vzestupem Fénixů spjatý po dobu celých 3150 minut. Nejprve vytknu pár much, dokud jsou v mé čerstvé paměti. Paruky často vypadaly nepřirozeně, zejména na starších hercích. Jeden záběr mi dokonce znepříjemnila zadní část paruky odstávající od týlu. Scény "za městem" se v 90% odehrávaly na naprosto totožné mýtince mezi skalami. Bitevní scény obvykle zabraly pár tuctů herců, přestože byla často řeč o tisícihlavých vojskách. Několikrát mě zarazil zrecyklovaný záběr na tahy Go, což je smutné zejména proto, že mají hry často ilustrovat záměry postav. Samozřejmě to ale není vysokorozpočtový celovečerák, ale pouze vysokorozpočtový televizní seriál, a zážitek ze zpracování byl nádherný. Každá z postav měla svůj nezaměnitelný styl, a jejich unikátní charaktery podtrhly i designy paláců. Naprosto nechápu, proč se Netflix rozhodl shrnout děj do jedné věty, já bych si nekladla ambici shrnout děj ani do několika odstavců. Máme tu císaře paranoidního ohledně pozůstatků předchozí dynastie, šest princů s různým stupněm touhy po následnictví, císařský harém se svými vlastními zájmy, a zápletka se postupně rozroste i do sousedních království. Údajně měl mít seriál původně 100 dílů, ale byl zkrácen na sedmdesát. Možná proto, že se Vzestup Fénixů nestal tak instantním hitem, jak tvůrci doufali, ale odvažuju se pouze hádat. Na posledních deseti dílech je znát uspěchanost. Tvůrci se také rozhodli pozměnit konec oproti knižní předloze, takže pokud seriál zhltnete jako já, a konec vás neuspokojí, na internetu jsou dostupné zdroje v angličtině, které původní konec podrobně popisují.

Přesně, jak jsem si to představovala. Tak přesně podle mangy, jak jen to šlo do osamostatněného filmu převést. Film mě nenechal ani na minutu vydechnout. Přestože jsem mangu četla už nějaký ten pátek dozadu a příběh mi v hlavě pobledl, neztrácela jsem se a věřím, že i neznalci tohoto veledíla mohou mít slušný přehled o tom, co se odehrává. „Anime bylo lepší?“ Nesouhlasím. Anime udělalo celkem bídnou práci, co se týče převádění stylu mangy v pohyblivý obraz. V tom směru byl film excelentní. Teď toužím po tom, aby takto zpracovali celý příběh... Třeba mám šanci se toho dožít!

V dnešní době nevídaný počin. Feministka hledá témata pro svůj nový dokument, rozhodne se zaměřit na „rape culture“ a ke svému překvapení zjistí, že je tu nezanedbatelná druhá strana „barikády,“ která neměla mnoho příležitostí dostat se ke slovu. A tak se drahá Cassie pouští dolů králičí norou a pomalu přichází na to, že svět není tak černobílý, jak by ho feministky chtěly malovat... Film jsem se rozhodla shlédnout poté, co se kolem něj zvedla bouře nevole a protestů proti jeho promítání. Dobrá práce! Mnoho z nás by se o něm bez té vší negativní publicity možná nikdy nedozvědělo!

Toto je rozhodně můj anime favorit roku 2016. Že jsem se po dlouhém váhání rozhodla na seriál podívat, nelituju ani co by se za nehet vešlo! Když mi k němu zabrousí mysl, přeskakuju do fangirl módu a neváhám vykřiknout, že je to přímo poklad seslaný z nebes! Mám takovou teorii. Když se zaběhne nový žánr a křivka jeho popularity se blíží k vrcholku, objeví se seriál, jenž drahému žánru uštědří kopanec, že se div nezačne kutálet z kopce. Seriál zdánlivě plní všechna nepsaná pravidla na výbornou; dotahuje je nejen do extrému, ale až za hranici. Tak nám mecha žánr přinesl Gurren Lagann, mahó šódžo Madoku, únosy do fantasy světů vyplodily Re:Zero... a žánr sportovního anime pro slintající puberťačky vyústil v Yuri!!! on ice. Seriál nás nešetří. Hned v prvních minutách nás omráčí supersamcem Viktorem a první epizoda nastíní, kam se celá záležitost bude ubírat. Jenže nakonec nic není úplně tak, jak byste to čekali od žánrových předchůdců. Takže proč toto není označené jako shonen-ai? Odpověď je absurdně prostá. Protože toto je sportovní anime. Centrem pozornosti zde není fanservis, ale krasobruslařský šampionát. Vztah Viktora a Yuriho není míněn jako pastva pro oči yaoistek (i když výsledek může být stejný), nýbrž jako představení realistického, přirozeně se vyvíjejícího vztahu dvou lidí. Bez nadsázky. Bez nálepky. A já tleskám a roním slzy dojetí. Jen tak dál, Japonsko! >confirmed: YoI saved 2016

Toto je vlastně parodie na smršť seriálů s OP superhrdiny, mimozemšťany, vojáky v utajení... doplňte si sami. Saiki se snaží zapadnout. Chce, aby si ho nikdo nevšiml, chce vystudovat střední s průměrným skóre a chce v klidu pojídat kávové želé. A je pro to ochotný obětovat cokoli... Většinu času maskuje a napravuje, co sám způsobil, zbytek času napravuje, co způsobili jeho šílení spolužáci (najdete tu v přemrštěné podobě skoro každý stereotyp). Vidím, že se to tu s velkou slávou nesetkalo. Inu, zda je to zrovna váš šálek kávového želé zjistíte pouze tak, že se mrknete na první epizodu... (Na MAL to má 82%)

Asi mám nový oblíbený seriál. Charlie Cox je neskutečně sympatický hrdina... A záporáci pro něj nejsou jen boxovací pytel, nýbrž rovnocenní protihráči. Líbí se mi, že mnohdy dostali stejný prostor jako protagonista. Zápletka je dokonale ne-černobílá. Takový adrenalin během přepínání na další díl už jsem dlouho nepocítila. Přiznám se, že jsem posledních několik 'blockbusterů' od Marvela úplně vynechala a nic mě netáhne se na ně podívat. O to víc jsem byla překvapená, jak mě Daredevil pohltil, a jak moc se nemůžu dočkat další série. Nastupuje věk seriálů; doba, kdy namísto devadesátiminutových jednorázovek dáme přednost vyprávěcímu stylu knihy, kdy větší kvantita neznamená ztrátu kvality, ba mnohdy naopak. Ale nechci nic zakřiknout. Kolikrát se už stalo, že po dvou dokonalých sériích letěla kvalita příběhu dolů ze srázu... Budu se modlit za vydařené pokračování ; )

Při každém opakovaném shlédnutí s přibývajícími roky dostává toto mistrovské dílo nový rozměr.

Krása. Některé filmy ve mně vzbuzují naději v budoucí generace. To jsem asi trochu přeskočila. Chci říct, pokud budou vznikat animované filmy pro děti s myšlenkovým přesahem na takovéto úrovni, věřím, že to pomůže směrovat malé diváky více k motivovaným, cílevědomým idealistům a méně k vyhořelým multimediálním konzumantům. Tak by to aspoň působilo na mě, kdybych byla trošku mladší a snáze ovlivnitelná filmy. Bylo tu vše, co mé desetileté já od perfektního filmu čekalo, a pár věcí navíc, které nečekalo. A kdybych nebyla až do titulků na 100% unešená do San Fransokia, po po-titulkové scéně klikám na 5* jak splašená.

Per-fekt-ní! Nedokážu najít patřičná slova. Nejlepších 108 minut roku 2016! Několik hodin po shlédnutí jsem vždy, když na film zabloudily moje myšlenky, musela v duchu vykříknout: taková romantika! Deadpool mi dal vše, co jsem od něj očekávala. V jiných případech by to mohlo být nežádoucí. Tady to bylo tak správně. Kdyby byl Deadpool o kus lepší, obávám se, že by mi explodovala hlava nadšením. Ano, byly tam vtipy staré jak Metuzalém. Ano, většinu jsme viděli v trailerech. Ale co to vypovídá o filmu? Je tak dobrý, že se na něj milerádi podíváte opakovaně, a to ještě než jdete do kina. Ano, každý si může najít svých deset důvodů, proč nenávidí Deadpoola. Já ho miluju. Mimochodem musím na tomto místě smeknout pomyslný klobouk směrem k Ryanovi Reynoldsovi, jehož jsem až do této doby nemohla vystát. Vždycky mě iritovala ta jeho malá očička, ten jeho divný obličej se štěněčími výrazy... Prostě v každém z filmů, kde jsem ho doposud viděla, působil nepatřičně a toužila jsem mu dát pěstí. Jakoby mé podvědomí už dávno vědělo, že se narodil pro to, být Deadpool.

Otázka není, zda dát či nedat plné hodnocení. Otázka zní, jak moc nad hranicí škály budou asi další dva díly?! TFA si vysloužila solidních pět hvězd za to, že nic neudělala špatně. Možná se všichni tvůrci až trochu moc báli, aby si nějak neznepřátelili generace fandů, a je cítit, že se někde drželi zpátky, ale podívejme se na ostatní 'první díly' a uvědomme si, že jejich pravá genialita a velkolepost vždy vyplyne až v kontextu následujících dvou pokračování. Uvítala bych taky Director's cut bez nálepky PG13, ale to bych možná s těmi nadějemi přeháněla. Stoprocentně musím vše při nejbližší příležitosti vidět znova!