Júri!!! on ICE

Kdo by to čekal? To, co se původně jevilo jako variace Free! na ledě, se nakonec vyklubalo v jeden z objektivně nejlepších kousků poslední doby. Největší pozornost si už od začátku zaslouží animace, která mi hned první scénou vyrazila dech. Opravdu, tak nádhernou, plynulou animaci už jsem hodně dlouho neviděla. Též soundtrack je božský ("Yuri on Ice" vhání slzy do očí i na po sté) a ending je taky hodně fajn (hlavně ten z 10. dílu je geniální :D). Kapitola sama pro sebe jsou postavy. Především Viktor a Yuuri jsou naprosto skvělí, propracovaní a sympatičtí a nejde jim nefandit, ale třeba takového Phichita si taky nejde nezamilovat. V neposlední řadě tento kousek ještě pěkně boří nejen genderové stereotypy, ale i vyobrazení homosexuálních vztahů (nejen) v anime. Prostě ve výsledku je pro mě Yaoi!!! on Ice jednoznačně nejlepší novinkou tohoto roku a nemůžu se dočkat pokračování. Lehce subjektivně, ale za všechny ty emoce a ukápnuté slzy zaslouženě 10/10 Poznámka: hurá za první českou anime postavu Poznámka 2: anglický dabing FTW (Golden Boy hadra :D) (08.10.2016)

Mám po pár týdnech zase chuť něco ohodnotit i slovně a moc mě těší, že je to zrovna Yuri!!! on ice! Měla jsem toto anime v plánu už nějakou dobu, ale rozpolcená hodnocení mě trochu odrazovala, bála jsem se shitty animace a nucené shounen ai. Ale zbytečně. Nakonec jsem Yuriho dostala od svého Secret Santy na anime-planet a konečně se díky němu odhodlala si ho pustit. A musím říct, že mě to opravdu chytilo už od prvního openingu (který je mimochodem dokonalý a ani jednou jsem ho nepřeskočila, naopak jsem si ho vracela, abych si ho mohla užít znova) až do posledního endingu. Nečekala jsem, že mě vztah Viktora s nedospělým Yurim a repetitivní krasobruslařská vystoupení, dokážou tak úspěšně několikrát dojmout, pobavit a udržet mě zvědavou. Každé vystoupení mě bavilo, přestože animace s postupem času byla trochu zjednodušenější, ale na Yuriho číslech se animátoři naopak nikdy nebáli zanechat víc práce. Líbila se mi hudba, žádný charakter mě vyloženě nevytáčel, bylo to wholesome, pozitivní, milé a plné motivace, vzestupů a pádů, nervozity, kamarádství i rivality. Yurimu jsem fandila z celého srdce, i když tomu možná malinko napomohl Toyonaga Toshiyuki, který je jedním z mých nejoblíbenějších seiyuu. Mužská láska je tu přirozená, nestereotypní, nikdo z ní nedělá big deal. To já můžu. Stejně jako Monoxid se přepínám do ultimate fangirl módu a dávám malinko slabších pět, ale míň dát prostě nemůžu. (22.12.2021)

Dívám se, že mi zase chybí komentář u jednoho anime, kterému jsem navzdory většinovému nadšení napálil nízké hodnocení, a tak by bylo fajn podat vysvětlení předtím, než mi zase nějaká rozlícená duše s rozvibrovanými prsty a pěnou u huby nablije výživnou zprávu do pošty. Zkusím nejprve podat retrospektivně, které tři věci mi z tohoto anime utkvěly nejvíce v paměti: krásný opening, hromada BL fanservisu, který na něžnější část publika působí jako dráždidlo na Pavlovovy psy (Odagiri efekt hadra), a postavy, ke kterým jsem necítil vůbec nic. Je to v podstatě taková pohádka s velmi prostinkým příběhem, kde jsou na sebe všichni hodní, není tam žádný větší konflikt, humor je na úrovni základní školy a každou postavu lze charakterizovat jedinou vlastností. Animace je na velmi slušné úrovni – je patrné, kolik lidí bylo v produkci zahrnuto a jak si dali záležet s animováním krasobruslařské choreografie, ale že bych animaci označoval jako jednu z nejlepších v historii anime? To jsou příliš silná slova. +++++ Často o YoI slyším, že jde o anime, které homosexuály zobrazuje jako normální lidi. Jistě lze tvůrce pochválit za to, že na rozdíl od mnohých jiných anime zde LGBT lidé nejsou stigmatizováni jako slizké, úchylné bytosti. Na druhou stranu ale YoI působí jako takové růžové zasnění, ve kterém nikdo nemá s homosexualitou ve sportu problém a všechno probíhá tak hladce, jako by snad žádná diskriminace neexistovala. Tvůrci by u mě zabodovali, kdyby naopak ukázali, že procházka růžovým sadem to pro LGBT sportovce rozhodně není, notabene v Japonsku. Rozumím, proč si YoI získalo po světě takovou oblibu: navzdory zimnímu sportu jde o anime velmi hřejivé (sic!), leč mně se do noty vůbec netrefilo. Možná se na mém zklamání podepsal i v té době opravdu všudypřítomný a hlučný dívčí fandom, který bylo takřka nemožné při sledování ignorovat. Lepší 2*. (21.10.2022)

Hmm... Nevím, jak to kdo dokázal, že na tak brutální boys-love se můžou dívat i lidi, co jsou mimo cílovku a dokonce ocenit kvality tohohle dílka. Ale dokázali to, možná už jen skvělým openingem, a já se po dlouhé době mohl se zaujetím podívat na nějaké anime. Snad mě to nepřitáhne ke Free a podobným srandám. (31.01.2017)

Heh, tohle bude obtížné. Ale popořadě. Nejprve budu muset se sklonit před tím, jak se povedlo krasobruslení vyobrazit. Jsem v tomhle sportovním oboru laikem, ale i tak jsem si rukou přejížděl po bradě, jak zvládnou animovat jízdu na ledě a pracovat s hudbou. Obě pasáže se zadařily na známku nejvyšší a i když si sem tam pomohli při skocích malinko jednodušší kresbou, mělo to stále úroveň. Pobavil mě i pohled do zákulisí závodů. Nejsem si jistý, jestli jsou krasobruslaří takoví narcisové, co se takhle často fotí a sežrali by svůj odraz na ledě, ale seriálu jsem to naprosto věřil (reakce "kamarád nedošel, tak si jdu udělat selfíčko se Sagrada Família" mě donutila vyprsknout). Je jasný, že když tu máme sportovní žánr, kde estetika je alfa omega, tak je nutné mít adekvátní animaci a tu dostáváme. Kde se pro mě lámal chleba, jsou postavy a děj. Viktor, i přes všechny jeho excentrické reakce, téměř až infantilní projevy a místama, no, naturalisticky nekorektními pohyby a chováním, je skvělý, vážně. Věřil jsem mu jeho dojetí, zápal, jak si užívá svoji pozici a co chce Yurimu předat. Nechci být xenofob, ale není to jedna z prvních pozitivních ruských postav? Jenže jeho svěřenec Yuri svůj příběhový závod nezajel nejlépe. Nelíbil se mi jeho rychlý vzestup nahoru. Nelíbila se mi jeho nesourodost, kde by se lekl i slunéčka sedmitečného a o pár vteřin později zajede jízdu života. Jenže až jeho finální rozhodovací salto mortale v posledních 2 epizodách ho shazuje do vod postav děsivě nerozhodných, melancholicky přepálených a na jeho věk hrůzostrašně nesamostatných. S dějem to bohužel není o tolik lepší. Zábavný, ale pro mě až moc krátký úvod se brzo přelije do repetivního závodění, kde je málo humoru, málo napětí (na můj vkus se málo kazí a výkony se šponují výs a výš, až není kam), málo času na představení dalších postav (vyjma druhého Yuria) a závěr je hodně předvídatelný. Výjimečně jsem toho názoru, že Yuri!!! on Ice by slušelo víc dílů. Samotná kapitola budiž i vztah Yuriho a Viktora, který ať už je mile otcovský, tak je pro mě předimenzovaný na hranu homosexuality. A to mě přivádí k závěru, že Yuri!!! on Ice bude jeden ze seriálů, jehož hodnocení bude genderové. Zajímala by mě statistika, ale vsadil bych se, že ženy budou dávat zdějším krasobruslařům vyšší známky. Pro mě to byl upřímný, v rámci sportovního šuplíku velmi povedený anime, jehož krátký program (až moc krátký) zvládl obstojně i díky již zmíněným detailům typu český krasobruslař anebo dobře vyslovované cizí mluvě (malinko mě jen prudil zvuk mrskání biče při skocích anebo nepochopitelně necitlivý telefonát během závodu). Jaká bude volná jízda? (13.01.2017)