husokachna

Tohle je ale vypečený králíček. Chvílema taškařice nezávazná, chvílema satira, chvílema tragédie až by člověk plakal. A bohužel mám pocit, že to není záměr. Přijde mi, že Taika je vynikající režisér krátkých úseků, ale že celku neumí dát konzistentní atmosféru. A co nevadí u Thora a lehko se schová u novozélandských upírů, to se u filmu, který balancuje na špičce nože, projeví naplno. Ale...i když mi po sledování Jojoa zůstala divná pachuť na filmovém jazyku, ty jednotlivosti jsem si užil neskutečně. A i když byly některé prvky filmu vyloženě infantilní a ne moc chytře zakomponované do celku (Sam navrhující si a posléze i oblékající si kostým), stejně jsem se parádně bavil. Takže Taikovi odpustím fakt, že mi nedal ani válečný film, ani vytříbenou satiru, ani romantické drama, odpustím mu, že půlka vtipů je na sílu a na efekt a že absurdní náckové jsou až moc absurdní (vyjma gestapáka Merchanta, ten je jako vždy nejboží - we were heilhitlering z boy) a dám tomu čtyři sice malé, ale krásně zastřižené knírky, s tím, že si to asi někdy pustím znovu, ale ne kvůli tomu, abych to docenil, ale abych si užil ty parádní jednotlivosti. PS: ten tolik propagovaný, avizovaný a propíraný virtuální Hitler mi byl docela volnej...přišlo mi, že kdyby tam nebyl, moc by se nestalo, ale nevadil...

Pořád skvělá zábava i po letech. Víc komedie než akce, ale jedna z mála věcí, kde odlehčení a humor Slyovi fakt sedíj. Film, kterej by podle mě neměl vůbec fungovat a přitom skvěle ladí. A nahláškováno neskutečně, ale to už snad každej ví. Čtyři festovní moje psy, kteří jsou lepší než vaši psi, protože je krmím Rationem.

Až mi z toho bylo blbě. Kdyby to nebylo tak povrchní a nebyl to jen vynikající nápad hozenej na papír bez nějakýho solidního základu. Takhle jen musím říct, že mě to vtáhlo a drásalo, ale je to (jak často u BM bývá) zajímavej konstrukt, kterej by v reálu asi nemohl úplně fungovat. Což mi u seriálu tohoto typu trochu vadí. Jinak bez větších výtek a B.D. Howardová je skvělá.

Tak to byla pánové pecka. Jednoduchý koncept, rodina v ohrožení, nic víc a nic míň a jak tu může parádně fungovat. Po tom, co mě příjemně překvapilo Pod Zemí, začínám podezírat Dowdlea, že umí točit, protože takhle napnutej jsem byl naposledy u 96 hodin. Ano, je tam ten "děti v ohrožení" faktor, který ale v tomto případě neberu jako podvod, ale jako opodstatněnou součást rovnice. Pět hvězdiček nedávám pouze kvůli tomu, že to je prostě jenom přímočarý ničím výjimečný "run for your life" thriller....ale sakra tak dobře natočenej. Owen Wilson na to, že je Owen Wilson obstál na výbornou, Lake mi není sympatická, ale nijak výrazně mi nevadila....no a Pierce...Pierce, kterýmu jsem nikdy nepřišel na chuť, je tady vyloženě parádní třešničkou na dortu. Dávám čtyři maximálně silný rýžový puče.

Nejsem zrovna fanouškem Gáje, Podfuck si nepamatuju a to o tom balení prachů a vypadávání se mi zase až tak nelíbilo. Zato Gentlemeni se mi líbili docela dost, šlape to, je to pěkně natočený, historka z podsvětí je to fajn, i když nijak objevná a bylo to pro mě docela osvěžení mezi vším tím náročným koukáním, co většinou dobrovolně absolvuju. Zároveň jsem rád, že někdo ještě natočí film, kde se číňanům říká žluťák a kde ještě všechno neposrala politická korektnost a odporná neurážlivost (Disney chcípni). Jediný, co mi opravdu vadilo bylo, že nedostal Colin Farrell víc prostoru. Ten je tak nádherně přepálenej, že jeho scény si určitě zopakuju, i když už Gentlemeny možná znovu neuvidím. Čtyři pěkně vypasený postaru rolovaný pade na pade špeky. PS: Ještě bych si tady chtěl bezvýznamně povzdechnout, že vyhledávání na csfd je horší než svrab, protože když člověk napíše Genlemen, bez The, vyhledá mu to kulový hovno (pokud nechce Gentlemen boys, což jsou mimochodem Páni kluci :-D)

Jsa neznalec a nefanoušek Agathy CH., v podstatě nepolíben Herculem, nejsem asi moc vhodný hodnotitelem. Nicméně svoje si řeknu a jdu dál. Zápletka a řešení dejme tomu OK, je tam pár nesmyslů, případně nedořečených věcí, kdy jsem úplně nechápal motivace některých postav a činů a HerculeS imho hádal pomocí křišťálové koule. Co mě ale nejvíc bavilo, bylo to kouzlo starých časů, které na mě dýchlo, těch časů, kdy každý znal v podstatě každého, kdy svět byl obrovský ve vzdálenostech, ale tak malý a srozumitelný v souvislostech a životech. Kdy cesta z Cařihradu mohla být velkým dobrodružstvím a jedna závěj mohla znamenat týdny spoždění na cestách. Tento genius temporis, duch času, na mě působil z velkých celků ale i ze vzájemné interakce jednotlivých pasažérů. A tak mě ta stará vražda ve starým vlaku bavila víc, než by odpovídalo celé zápletce. No a obsazení už je jenom taková třešnička na dortu. Kromě teda Daisy Ridley, na které mi pořád něco vadí, tady snad i víc, než v té space opeře, jak to nikoho moc nezajímá. Čtyři slabší kníry přes celý belgický obličej. PS: Na Smrt na Nilu se tímto docela těším...pokud bude ještě výpravnější, jenom dobře.

The Boss to je jinej boss. Chtěl bych v 70ti vypadat stejně ošlehaně a ikonicky jako on. Ale nebudu, protože jsem tlustej jak prase. To na začátek. A co říct víc? Tím, že se Bruce možná posunul maličko víc do popu a použil orchestr, pro mě Western stars postrádá nějakou ikonickou pecku, kterou bych si chtěl pustit, Bruceův rukopis se pro mě maličko vytratil. Nejlíp to pak jde vidět na převzaté poslední Rhinestone Cowboy, kde člověk zbystří, že to je pecka. Ale není z Western Stars. Přes tyto výhrady, Bruce pořád umí, hudba je to dobrá, má myšlenku, Bruce se zpovídá, filozofuje (možná mi jen trochu vadilo vysvětlování songů) a i když to chvílema působí pateticky (což asi u Bosse musí), nakonec je člověk rád, že se s tímhle velikánem rocku zase setkává a že si s ním může podumat nad životem. Dobrý to bylo, ale největší radost mi stejně udělalo, že se Valérie přes veškerou únavu obětovala a do letního kina se mnou šla....dala 4 písničky před filmem (Vysvětlovat jí o čem je Born in the USA a Streets of Philadelphia byla jedna z těch těžších rodičovských zkoušek), dvě ve filmu a usnula na dece na trávě. Byl to pěknej letní večer a Bruce k tomu pěkně hrál.

Šarlatán je místy až příliš doslovný, někdy zase moc zkratkovitý, čemuž se ale asi vyhnout nedalo...každopádně na české poměry výrazně nadprůměrný film. Už jen fakt, že homosexuální scény nepůsobí v českém filmu trapně a nechtěně vtipně, je úspěch a je sice smutné, že se na to musím dívat optikou český X nečeský film, ale asi se tomu nedá vyhnout. Jinak vše ostatní, od hereckých výkonů, po výpravu, kameru, je v podstatě bez výhrad. Jediný, co mi nakonec vadilo byly některé doslovné scény, které působily televizně a pro mě nedostatečné vykreslení Mikoláškova "ducha", kdy zlo v něm, jsem sice akceptoval a nepůsobilo na mě vycucaně z prstu, ale film mi neposkytl klíč k pochopení Mikoláškova rozpolcení. Pokud nějaký český film v kině, tak tohle určitě ano. Čtyři plné ampule moči.

Nikdy jsem ten film neměl moc rád, humor, který ho tvoří byl pro mě asi moc jemný a tak nějak jsem nechápal, čím je to zajímavý. Postupem času jsem přišel na chuť té jemné hořkosti, nostalgii a záměrné absenci tradičního dějového oblouku i kráse Andie MacDowellové. Takže i když si pořád myslím, že Richard Curtis neumí moc psát, tohle se docela povedlo a když to na mě vybafne jako včera z televize, stane se, že to nepřepnu. Čtyři slabší bývalé přítelkyně.

Nic moc jsem nečekal a dostal jsem parádní kriminálku s úžasným prostředím, nejednoznačnýma hlavníma hrdinama, která působí pěkně realisticky, kdy odhalení zločince není jen výsledkem precizní detektivní práce, ale i dílem náhody a ochoty všech zúčastněných spolupracovat. Srovnání s True detective bych se nebránil a i když mě to tolik nerozbilo, jako právě zmíněný americký kolega, a dokázal bych si představit, že závěr (rozuměj odhalení vraha) bude maličko propracovanější, tak přesto jsem byl velmi napnutý a tím pádem velmi spokojený. Pěkný čtyři mladý Španělky tomu dávám.