husokachna

Neurazí, nenadchne. Pohodová nenáročná odpočinková životopisná komedie, která je absolutně předvídatelná, až se nechce věřit, že se to stalo a stalo se to takhle. Trošku mě zklamal závěr, kde se buďto hodně zjednodušovalo, nebo jsem opět nepochopil, jak funguje wrestling. Florence Pugh je sympatická, ale moc jsem jí tu ostřílenou wrestlingovou drsňačku nevěřil. Tři solidní ringová lana.

Tak hlavně, svět Tichého místa a ústřední rysové ostrosluchové jsou boží. Hned po skončení jsem si říkal, že bych si dal nášup. Že bych z toho světa chtěl vidět víc. Krasinski umí parádně budovat atmosféru a přepínání mezi dějovými linkami se mi líbilo. Co už se mi líbilo trochu méně, je fakt, že aby tři mini dějové linky šlapaly, musí být některé postavy blbci. Vrchního nesympaťáka tak pro mě obstaral otravnej uřvanej ne moc chytrej syn Emily Blunt. No a tím, že už víme, která bije, je zahozen další trumf a druhé Tiché místo se musí víc snažit, aby nás neztratilo. Nutno říct, že po většinu času se mu to daří, čemuž napomáhá i solidní délka a okamžité uvržení do děje. A když jsem odcházel s kina téměř spokojen, nejvíc mě nakonec mrzel nevyužitý potenciál. Mohlo to být úžasný filmový Last of us (a nevěřím, že se John trochu neinspiroval). A moc tomu ani nechybělo. Ale nakonec je to "jenom" nenáročnej soft horrorovej napínák, kterej zabaví a vyšumí. Krasinski ale asi dobře věděl na co má a jde vidět, že to natočil, tak jak chtěl. Přímočaře, zábavně, bez větších ambicí. Chtěl jsem dát tři plně nabitý naslouchátka, ale vzhledem k tomu, že to byl můj první pocovidový kino zážitek, dám čtyři trochu slabší zpětné vazby.

Ztracený Tyler je nalezen opravdovským mongolákem (big up Ali G) Zackem a nastává jejich cesta americkým jihem za znovunalezením smyslu života. Nic víc nic míň. Průměrná "road movie" s velkou přidanou hodnotou v podání super přirozeného a sympatického hrdiny s Downem, standardně bezchybného Shiy a neskutečně fotogenického vidláckého jihu USA. Začínám mít podezření, že jestli se někde na světě ještě skrývá divočina a dobrodružství, je to právě na jihovýchodě USA. Tři a půl sympatického feelgood atomového hodu.

Já nevím, prostě je to furt to samý, akorát mě tohle sralo míň než dvojka. Takže asi tři nebo whatever, u tohohle filmu mi to přijde už skoro jedno.

Půlka druhé série. Vždycky když mě to začne štvát, tak to rychle něčím napraví...Průměrná zábava s mým oblíbeným Olyphantem, která není pro slabé žaludky. Tři neurážející červené balonky. EDIT: Druhá série za mnou, baví mě to pořád víc. Slovní přestřelky strašně šustí papírem, ale v tomhle případě mi to vůbec nevadí, protože to hlavní dvojici (hlavně teda Timothymu) strašně sluší a sedí. Dal bych opatrný čyři, ale počkám, co si na mě nachystá trojka. DRUHEJ EDIT: Třetí série je v podstatě pořád to samý, s tím, že docházejí zajímavý zvraty, tak se používají nezajímavý a že se Drew Barymoore konečně povedlo to, o co se snažila od začátku - nasrat mě svým kňouráním. Takže zůstanu na třech, neurazilo, pobavilo a jde se dál.

Jedu třetí sérii a musím říct, že jsem se s Boschem pěkně sžil. První sérii jsem se ještě trochu nespokojeně vrtěl, protože jsem si dobře nezaostřil diváckou optiku (terminus technicus). Já se celou dobu díval na temnou hyper realistickou kriminálku typu True Detective a proto mě neskutečně vytáčely náhody a dějové nesmysly, scénáristické berličky. Až v druhé řadě, kdy se do děje přimotala ruská mafie, FBI a další podobný prvky, jsem přepnul na sledování drsného detektivního rodokapsu z L.A., dějové nedotaženosti hážu za hlavu a skvěle se bavím. Bosch jako postava je výborně napsanej, vytáčí mě tak akorát, svou raplovitostí a zabedněností, ocěňuju, že to není pouze nástěnka pozitivních charakteristik, dělá chyby, ale zároveň je to takovej buldok, že to hrne až to dohrne. Čekám jak dopadne třetí série, ale mám trochu podezření, že Bosch bude kriminálka typu "záporák se nakonec sám odkope, protože to neumíme napsat tak, aby se povedlo sesbírat dost důkazů", ale zatím mě to nevytáčí, uvidíme jak dál....PS: zasazení do L.A. je parádní, strašně se mi líbí ten kontrast světla a tmy, prosluněného života s temnými základy... EDIT1: jedu poslední sérii a začínám být smutnej, že se budu muset s Boschem rozloučit. V souhrnu je to prostě pecka. FINÁLNÍ EDIT: Dokoukáno, závěr maličko uspěchanej, opět nakráčel deus ex machina, aby vše vyřešil za Bosche a jeho kolegy. Ale nakonec mi tyhle scénáristické berličky (kterých je tam mimochodem víc než dost) nevadily tolik, jak jsem si myslel, že budou. Bosch je konzistentní ve všech sedmi sezónách, na nic si nehraje, je to takový trochu brakový pohled na fungování policie v LA a bude mi strašně chybět. Tím, jak Bosch the seriál v každé sérii motá víc příběhových linií, povedlo se "mu" vytvořit velice životný svět a loučit se s ním je trochu jako stěhovat se z místa, se kterým člověk srostl. 5 spokojených osobních případů.

Na začátek musím říct, že to zestárlo minimálně. Samozřejmě pominu-li triky a výpravu. Ale herecké výkony a celkově vyznění filmu je neskutečně svěží, těžko pochopit, že Ikarie vznikla před téměř šedesáti lety. Jediná výtka je nakonec velmi subjektivní, protože jsem čekal (a doufal) v trochu víc filozofična, mystična a nějaký mind-fuck. Mít to trochu víc ze mnou nepochopeného a ne zcela doceněného Solarisu, slintal bych blahem. Takhle jenom musím smeknout před kvalitní sci-fi peckou, která ve své době musela být totální bombou a která je tak parádně napsaná a zrežírovaná, že se z toho člověk až dojme. Začínám podezírat Pavla Juráčka, že byl opravdu neuvěřitelné nadaný scénárista a že je obrovská škoda, že nemohl pracovat víc. Navíc je to ze začátku i docela vtipný a strašně civilní. A jediný, co mi nakonec přišlo trochu k smíchu byly futuristické taneční kreace, které jsou ale zase tak dobře natočený, že se člověk pousměje, ale z děje ho to nevytrhne. Prostě dlouhý příběh krátce (= anglofilně-překladatelská vsuvka), pokud doplňovat filmovou historii, tak takto! Čtyři silně vyzařující temný hvězdy.

Konečně fajn českej film a on je polskej. To naštve. Přitom Poláci mají úplně jinej smysl humor než my, to ví přece každej, tak co pak s tím... Mám rád, když herci/známé osobnosti hrají sama sebe, mystifikují a dělají si srandu ze sebe i své branže, svého života. Miloval jsem to v Zelenkově Mňáze a bavilo mě to i v Polském filmu. Navíc Polski film jde ještě trochu dál a je víc meta. Takže nakonec už člověk neví, jestli Matonoha hraje opravdu tak špatně, nebo hraje, že hraje, že hraje špatně, meta účel tedy splněn, člověk se ztrácí, motá v kruhu, občas se směje, občas se bojí Havláta a závěr je velmi subjektivně řečeno totální pecka, která měla přijít víc a houšť. Přes všechny výhrady, které se derou na klávesnici, jsem byl spokojen a bavilo mě to rozhodně víc, než třeba takovej formálně daleko vycizelovanější Protektor. Čtyři alternativní meta nedotknutelní papežové.

Zase bych ten hype trošičku uklidnil. Jde vidět, že zastydlí puboši, kterým chybí ty jejich poctivý akční filmy, ustříknou z čehokoliv, co je trošku jiný než Marvel. O Douglasovi nemluvím, jeho hodnocení nechápu už několik let. Asi proto, že při filmu nechávám stopky stranou. Je to OK akční béčko jako ze staronové školy. Oproti Johnu Wickovi, kterému záporáci naskakují do výstřelů a který žije v dementním strašně cool mafioso vesmíru, je Nikdo sympatičtější svou syrovostí, neučesaností a zdánlivě větší realističností. I tak je to pořád ale béčko jako kráva, který nedává sebemenší smysl a zákony jehož vesmíru jsou mírně řečeno velmi ohebné ve prospěch děje. Akce je OK, nic novýho pod sluncem s pár osvěžujícími prvky. Nejvíc mě nakonec bavil zpívající Rus, který měl úžasné antré, aby pak zůstal úžasně nevyužit. OK, neurazilo mě to a nesralo mě to tak, jak John "týden jsem nesral a je mi to vidět ve výrazu" Wick. Tři standardní náramky s kočičkou.

Z dnešního pohledu je to spíš už taková zábavná kuriozita. V mládí mě to minulo, ale i tak když jsem si to včera poprvé pustil, zasáhla mě dávka nostalgie, za což "může" i hudba Jana Hammera, která je osmdesátkově boží. Celkově je to taková esence eighties béčka. Nedává to vůbec žádnej smysl, Dolph hraje ještě hůř než obvykle, pokus o buddy chemii je úplně mimo, ale všechny ty chyby a nedostatky dávají dohromady docela osvěžující relikvii zaniklé filmové doby. Takže jsem si to nakonec docela užil a bavil se, ať už to tak tvůrci chtěli nebo nechtěli. Tři out of this world magnetické zabijácké disky.