husokachna

Pominu fakt, že indiáni teď umí parkour a smíšená bojová umění a že indiánské kmeny jsou kolébkou ženské emancipace. Proč ne, kvůli realističnosti jsem nepřišel. Pominu i fakt, že hlavní hrdinka se všude nasere a pak tam všechno posere, než si vyrobí getoverhere tomahawk a rozklíčuje zvyky a návyky Predátorovy i jeho mimozemské technologie, aby jej, medvědobijce, ve finálním souboji rozkopala na férovku. Ale zbytek je takovej ok průměr, kterej mě neurazil nenadchl a jehož největším kladem je, že mě navzdory výše zmíněnému nestihl otrávit. Celkem nadšené přijetí nechápu, asi je to tím, že se už takové filmy netočí a tudíž jednooký predátor mezi slepými králem. Kvůli všeobecnému hypu se nakonec přikloním ke třem poctivým hlavám i s páteří. Podhodnoťte si očekávání a můžete se fajn bavit... EDIT: Doporučuji recenzi Jindřišky Bláhové v Respektu. EDIT II: dovolím si menší polemiku se samotným nejvyšším, Douglasem. Cituji: "Každý další hrdinčin fyzický, taktický i psychologický krok je precizně motivován nějakým předchozím." Takže ve chvíli, kdy se poseru z pumy a neumím ani ulovit králíka je můj další fyzický, taktický a psychologický krok vyzvat na souboj monstrum, které holýma rukama zabije medvěda. Rozumím tomu správně? EDIT III: Čím nad tím víc přemýšlím, tím víc je ten film dementní a nejvíc mě na tom vytáčí, že to umně maskuje :-).

Byl bych rád, kdyby Seveřan vydělal balík (což nevydělá), ale nadšenej z něj rozhodně nejsem. Díky za každej takovej film v kinech. Film, kterej se nebojí být svůj, špinavej, jinej, ale zároveň jakousi shodou okolnosti dostane dost peněz na to, aby byl jaksepatří epickej a nevypadal směšně. O to víc mě taky ale pak mrzí, když dopadne jako Seveřan. Film, kterej ve všem zůstává pod vrcholem. V mnoha aspektech je dobrej, v žádném ale vyloženě skvělej (snad kromě až strašidelné Nicole). Nejvíc mi ale neladil Sjónův příběh a děj, kterej tak nějak klopýtá a málokdy nabídne opravdovou nálehavost, málokdy opravdu vtáhne. A i když asi ne úplně právem, mě ze soustředění vytrhával i Alexandr Skarsgard, kterej se sice snaží, seč mu hlasivky stačí, ale občas mě svým kukučem přijde jako venkovský prosťáček, který neví, kde se zrovna ocitl. Na druhou stranu Aňyčka Joyová, to je čarodějka z temných hvozdů Sibiře, žena s očima, za kterýma půjdete do močálů a vřesovišť, žena ve které utonete. Celkově jsem z kina odcházel spokojen, že můžu dostat v mnoha ohledech autorský a nekompromisní vikingský příběh, ale s určitou pachutí na patře, že to mohlo být daleko daleko lepší. A nemyslím, že za to mohou kompromisy studiu, o kterých se mluví, protože největším problém pro mě zůstává děj a tempo. Tři (silné) uhrančivé oči Anyy Taylor-Joy.

Zvláštní kombinace absurdního násilí a šílených scén (inovativní potápěčský set tvořený nacistou a jeho průdušnicí) a špinavého "válečného" filmu. Divák, tedy já, se chce smát, ale Sisu mu některé výjevy podává tak naturalisticky, že mu úsměv zmrzne na rtech. Ale nakonec přes všechny slibné náznaky je Sisu jenom jednohubkou s příchutí grindhouse a nikdy se úplně nerozhodne, jestli chce být šílenou za vlasy přitaženou jízdou nebo drsným "revenge" filmem. Jednoduše řečeno, je to fajn krvák, rychle to uteče a nic novýho to nepřinese. Tři lepší dohlavyzaseknutý krompáče.

Jak už jsem myslím psal u Kennethovy Vraždy v orient expressu, nejsem fanouškem Agathy ani Hercula, takže posuzovat tenhle aspekt nemůžu a nehodlám. Já dostal v podstatě přesně to samé, jako v orient expressu. Hereckou přehlídku, na kterou je radost koukat, pomalý staromilský film odehrávající se v době, která mě čím dál tím víc fascinuje. Pocit, že mi něco vadí a já neumím přesně uchopit a popsat co, zůstal taky. Takže spokojenost, na plátně jsem si to moc užil a klidně bych si to dal znovu, zase někde o kus dál... Spokojený čtyři špičky dvojitého kníru.

Já mám nějak jako strašně moc otázek a jsem celej rozpolcenej. Očividně (doufám) si dělají srandu a parodují sebe nebo svou generaci, nebo jinou ještě mladší generaci nebo něco. Ale ono je to špatný a jestli je to takhle špatný záměrně, tak je to geniální, ale zase to postrádá jakýkoliv smysl :-D. Ale nedokážu uvěřit, že je to takhle špatný záměrně, protože hrát tak dobře, že hraju tak strašně, to je herecká masterclass a tou asi Adina a její crew neprošli. Celkově je to totálně o hovně, což je možná taky záměr, ale tak jako u "Silver lake" i tady mi chybí klíč. Ale na rozdíl od Silver lake, tady bych ten klíč asi ani nechtěl obdržet, protože bych to nemusel ustát. Jinak samozřejmě i díky Čelistem na Waveu nejlepší hlášky ever (literally) a Adina by si je měla nechat patentovat. Odpad tomu dát nemůžu, na to ty hlášky moc žeru, takže musím dát pět holčičích hoven, bro. EDIT: potom, co jsem si všiml, že to bylo nominováno na Ceny české filmové kritiky v sekci krátký film, musím změnit hodnocení na odpad, protože mi to přijde jako výsměch všem, kteří chtějí dělat film.

To fakt nejde. Jeden bod za snahu, kterou zabijí tak neuvěřitelné amatérské provedení, že by to ČT měla publikovat jedině s omluvou všem poplatníkům. Opravdu neskutečný neživotný herecký výkony, že Svarta, co má dost, je životnější, neexistující dramaturgie, postavy, že by se za ně i Harlequin styděl a člověk by je nikdy nechtěl znát. Jediný, co se České televizi povedlo, je vykreslit dnešní mládež jako bezduchou bandu debilů a samolibých odporných samožerů, což jde nejvíc vidět na postavách, které mají asi být nositeli nějaké morálky (nejvíc nesympatická postava historie, aktivistka Mája, u které nevím, jestli autoři byli natolik sofistikovaní a dělají si z ní po celou stopáž seriálu prdel...vzhledem k tomu, jak na mě působil zbytek téhle spatlaniny, tomu ale nevěřím...). No masakr. Za mě jasný žánr "tak špatný, až je to dobrý". Dávám jednoho florbal homouše, o kterým asi nikdo nemá vědět, že je homouš, ale je jasnej homouš na tři kilometry daleko. A 75 % castu už by nikdy nemělo nikde hrát :-D. Edit: Tady někdo v komentářích použil slovo showrunnerka mluvíc o tvůrkyni tohoto seriálu. Tak to jsem se smíchy málem pochcal... Druhej edit: V sedmým díle mi došlo, že snaha se tentokrát necení. Je to tím, že musí žít v Brně, nebo mám opravdu věřit, že všichni mladí jsou dnes tak hnusně zlí a agresivní? Já být aktuální mládeží, podám na showrunnerku (cha) žalobu pro nactiutrhání. A ve chvíli, kdy nejšustivější postava v dějinách scenáristiky řekne KMON LUKY, DEJVID BOWIE, s přízvukem u KMON tak otřesným, že by to hůř nevystřihla ani má zesnulá babička, se ve mně údiv spojený s ironickým úsměvem proměnil v temnou nenávist a já přemýšlel, kam bych napsal oficiální stížnost. BRÁT SI V NĚČEM PODOBNÝM DO HUBY BOWIEHO?!? To jste posrali a je to osobní.

Taika spustil úplně stejnou písničku jako minule, akorát teď zahrál každej tón falešně, a styl, kterej kdysi tak dobře nastolil James Gunn prvními Strážci galaxie, mistrně zabil a spláchl do hajzlu. Ani nevím, kde začít, ale na novým Thorovi pro mě (kromě Christiana Balea) nefunguje vůbec nic. Chris Hemsworth a jeho Thor už je parodie sebe sama, Hemsworth proklamuje jako ochotník v amatérském divadle (což už bylo na hraně v Ragnaroku, který se mi docela líbil, ale teď je to daleko daleko za ní), střídání akce a trapných hlášek je na sílu, bezzubý a otravný. "Ústřední pár" a jejich drama o lásce a umírání ve mně nevyvolalo žádný emoce, ústřední linka je standardně hloupá a nesmyslná a jakkoliv se Bale snaží a je úžasnej, hlavní záporák v podstatě nedostane žádný prostor, vždycky jenom přijde švihne mečem, vyvolá zrůdy, co nejsou pro jistotu vůbec vidět a tím to pro něj hasne. Když pak film nefunguje v základní rovině, o to víc vyvstanou WTF jednotlivosti, jako třeba Russel Crowe, mluvící jako parodie Roberta de Nira, v roli Dia, který je teď asi teda gay, nebo co, nebo Thor v kostýmu přijímající zprávy o rakovině a podobně (nehledě na nesmysly stylu - Thor neví, jak funguje automat na cukrovinky, i když jsme před půl hodinou ukázali, jak žil dlouho na zemi = srat na diváka, jsou to debilní děcka a my jsme vytvořili další humor => budou prémie). Závěr už jsem úplně vzdal, závěrečný souboj je tak tmavý, že není nic vidět, děti teď očividně můžou s úsměvem krájet zrůdy na kousky, hlavně ať neřeknou něco kontroverzního, a když už to malilinko na rovině emoční zachránil Gorr a jeho vykoupení, přijde absolutní závěr v podobě Thorových rodičovských radovánek a to byl poslední pomyslný hřebíček do mé divácké rakve. Byl bych asi smířlivější, ale s ohledem na neskutečnej produkční aparát, kterým Disney/Marvel disponuje, nedokážu pochopit jak můžou něco takovýho s klidným srdcem pustit ven, budu neúprosnej a volám do světa - Přestaňte jim už na to do prdele chodit, ať si uvědomí, že to stojí za hovno! Nula mečících koz a zatím nejhorší film roku.

Jeden malíček Tokyo Vice upižlám hned ze začátku za to, že se nejedná o ukončený příběh, ale na rozuzlení si musíme počkat na druhou, třetí, x-tou řadu. Za neupozornění posílám starej dobrej nekudos panu Lukášovi z Ostravy Fifejd. Jinak kvituji umístění do Tokia, ale ocenil (a od Manna i čekal) bych víc záběru na Tokio jako celek a ten lidskej mumraj, co tam ti Japonci mají, abych víc nasál atmosféru lidského mraveniště, kde jeden život nic moc neznamená. Jinak je to na krimi málo krimi, na drama málo drama a celý se to tak nějak v průběhu série rozplizne, což je patrné hlavně v lince prostitutky/neprostitutky, která je mně osobně nesympatická. Že si kluci jakuzáci řežou malíčky vím už od dob Amerického samuraje a že musí držet hubu, krok a čest, to jsem taky tak nějak tušil, takže nic objevnýho a novýho seriál nepřináší. Nejvíc mě nakonec zaujalo, že hlavní hrdina všechno posere a nic moc se mu nepodaří, což je zajímavý, i když ne moc svěží, přístup. A poslední věc, která mě potěšila je, že si Josef Kubota Wladyka odskočil od výroby traktorů a šéfování vojvodství k režii. Tenhle komentář se rozplizl podobně jako Tokyo Vice, občas v něm vypluje na povrch zajímavá pasáž, ale jako celek moc nefunguje. Je tedy perfektním synonymem tohoto seriálu...stejně jako balíček karet. Tři uřezaný prsty, víc opravdu nevymačkám. Promiň, Luky.

Kroťme nadšení, pořád je to "jenom" Top Gun. A to skoro doslova. Maverick jako by prvnímu Top Gunu z prdele vypadnul, včetně (teď už ne tolik) homo řádění na pláži. Jen je s použitím modernějších filmařských metod (v tom nejlepším smyslu slova) prďáčtější a topgunovitější. Když Goosův syn Rooster začal na klavír hrát úplně stejnou písničku, jakou hrál i Maverick v jedničce, skoro mě po vzoru Sněženek a machrů po dvaceti letech ztratili. Bylo to čím dál tím víc cheesy a já už začal lámat hůl. Ale když se sedlo do tryskáčů, dvaskáčů a všech ostatních skáčů, narval mi Maverick všechny protiargumenty a příprcy do chřtánu. A tak i když je všechno v tomhle filmu tak trošku hloupý, tak trošku klišé, tak trošku stokrát viděné, Top Gun číslo dvě je tak neskutečně dobře udělanej, že všechny tyhle mínusy servíruje tak, že je z nich v závěru jedno obrovský plus a přiblblej úsměv na tváři při odchodu z kina. Ano, tohle je asi ta filmová magie, které se nám v poslední době tak zoufale nedostává. Víťa dal čtyři, ale dal by čtyři a půl, já tedy musím dát pět intenzivních přetížení. PS: Pořád to ale beru trochu jako podvod, protože stíhačky jsou prostě cool. Ale nutno přiznat, že i to se dá posrat...

Nějak marně hledám, v čem je to dobrej nebo zásadní film. Rozdělení na tři části mě absolutně vytáčí, protože umožňuje nakládat s postavama, jak si režisér zamane - viz Woody Harrelson, kterej je samozřejmě tradičně super, ale jinak absolutně zbytečná postava, která se objeví, pobaví a zase zmizí. Žádná z postav se nechová životně, jsou to jenom věšáky na vlastnosti, které chce Östlund satirizovat. První část je za mě takřka zbytečná, druhá část ze blíží něčemu zajímavému, jednotlivosti jsou fajn, ale absolutně neslouží celku, jsou to jenom takové osamělé výkřiky kritiky, které nebudují celkový obraz, a třetí část nedává sebemenší smysl, hlavní hrdinové jsou karikatury sebe sama a i když celý film se nikdo nechová moc logicky a životně, tak tady už je to jenom absurdní divadelní představení, kdy by se mohli při čekání klidně oběsit a nepůsobilo by to nepatřičně. A všechno by bylo OK, nebo přinejmenším odůvodnitelné, kdyby se to jenom netvářilo tak realisticky. Hovnoblitková scéna je nuda a jen chvílema z ní probleskuje genialita existenciálního pekla. Ale to je dost málo. Původně jsem chtěl dát tři, ale on je to celkově dost na hovno a trapně doslovnej film, takže dvoje Patek Philippe.