husokachna

Totální dramaturgický i scénáristický rozpad (odporní rodiče rosničky = odporná výplň beze smyslu) v první části druhé řady maličko vyvážil návrat k nenáročné feel good atmosféře z prostředí looserů, kteří nikoho nezajímaj, kterej mě tak bavil v řadě první.

Až na to budu mít sílu, pustím si obě Duny za sebou a myslím, že budu čumět, jak moc rozdílný dvě části jednoho celku Denis natočil. Ve dvojce se méně filozofuje, děj se víc valí kupředu, emoce jsou (hlavně díky Chani) silnější, hudba je míň doslovná a na sílu a tak se mi dvojka i víc líbila. Je to dobrý film, který by obstál bez znalosti předlohy? Nemůžu říct, na to znám Dunu až moc dobře. Je ale jisté, že pokud někdo Dunu nečetl, může se trochu ztrácet, Paulovi motivace jsou jen mlhavě nahozené a někdy se moc pospíchá a člověk tak nemá šanci se dostatečně zainteresovat. Ale konečně mi Denis dodal blockbuster s emocemi, který není "kámen chladný jako" a já byl spokojen. Herci jsou bez výjimky boží, ale Timothée a Zendaya jsou lásky. Nejedná se o událost, ale buďme rádi za každou vysokorozpočtovou sci-fi, která uspěje a vydělá. Čtyři masivní červy.

Absolutní průměr snad ve všem, John Cena hraje svýho standardního debila, jeho proměna nedává vůbec žádnej smysl a parta kamarádů působí víc než cokoliv jinýho, jako parta sobeckých čuráčků. Bylo to OK, neurazí, nenadchne, silnější dvoje prochcaný kalhoty.

Ševcovská pohádka. Díky Mattovi se na to dobře kouká (on je prostě boží a i když je to pořád trochu Matt Damon, co hraje, tak vždycky dodá filmů životnost), díky Benovi to fajn odsýpá. Má to spoustu mezer, nedotažeností, zvláštních motivací (šéf Phil změní názor z minuty na minutu a rozhodne se jít do největšího precedentu v historii sportovního marketingu, jen tak, i když víc než půlku filmu prudil a byl proti všemu) a je to trochu neučesaný, ale každopádně je to asi nejlepší film o botě od dob Werner Herzog eats his shoe. Není to hardcore vrstevnatý drama, spíš feel good pohádka o americkém snu, odsýpá to, baví to a maličko "vzdělává", osmdesátky jsou sympaticky nepřepálený a když jsem vyšel ven, zatoužil jsem vlastnit jedny Jordan Airy, takže to asi není špatnej film. Tři lepší bublinky do podrážky.

Vzhledem k tomu, že trailery slibovaly Waititi Thor reloaded, vůbec jsem se do D&D nehnal. A o to příjemnější překvapení to pak bylo. Všechno tam tak nějak lehce nadprůměrně šlape, humoru je akorát a není tak na sílu, jak se z ukázek zdálo, Grant se moc nepitvoří, chemie docela funguje a dungeono-dragonování (terminus technicus) je taky moc hezký, až jsem dostal chuť na nějaký výživný RPGéčko. Scénář zaskřípe jen málokdy a na to, že je to docela dlouhý to uteče jedna báseň. Mrzí mě, že hlavní záporačka nedostala větší prostor protože je super a sexy. Užil jsem si to moc a už se těším, až si to dám někdy znovu. Parádní film na sobotní deštivý odpoledne. Čtyři vyžraný draky.

Chtít dostat něco, co už neexistuje a existovat nemůže. To je asi největší problém nejnovějšího Indiana Jonese, který jinak není vůbec špatný film. Marně se pořád snažím pojmenovat to něco, co tam chybí, to kouzlo celku, které se dotýkalo i trochu problematického Království křišťálové lebky. Mangold jako by se bál zpomalit, aby nebylo poznat, že magie je pryč, nebo že už Harrison prostě nemá mojo a pro hlášky už mu nezbývá dech. A přitom v mnoha okamžicích je Nástroj osudu dobrý film. Úvodní naháněčka ve vlaku je víc než OK, akce odsýpá a CGI je hnusný jenom někdy (Indy na vlaku - to musel být snad záměr) a ponor k vraku (Banderas potěšil) aspoň pro mě měl tou svou "podvodní patinou" největší kouzlo a dotýkal se pocitu nádherného neznáma, který jsem zažíval, když jsem koukal na první Jonese nebo hrál "Indyho" adventury. Indiana Jones už prostě do tohohle století nepatří a pro fanoušky ho prostě nejde točit jako moderní blockbuster. Snad možná, kdyby tvůrci zešíleli, a toho co bylo v poslední půlhodině nám dali mnohem víc, možná bych se dokázal vrátit do dětství. Ale takhle jsem se chvilku rozpačitě, chvilku s úsměvem, celkově však docela důstojně rozloučil se svým hrdinou, i když mi Mangold zejména v uspěchaném a emociálně nezvládnutém závěru házel trochu klacky pod nohy. Velký nekudos (terminus technicus) postavě Heleny, kterou nám Disney zase potřeboval natlačit silnou a emancipovanou ženskou hrdinku, s čímž nemám vůbec problém, ale musela by být trochu sympatická a nebo mít dostatek prostoru, abych ji mohl pochopit a oblíbit si. Takto je to jenom nesympatická sobecká kráva, která je sexuálně žádostivá, tudíž si mám asi myslet, že sebevědomá, a která bez nějakého zjevného důvodu a motivace v jednu chvíli přepne a začne se starat. I ten kluk je jen stínem Shortyho a největším protivníkem Indiana Jonese je pak dokonalá "původní trilogie". Dám asi těsný čtyři biče pověšený na hřebík a jdu si v hlavě promítnout upravenou verzi Nástroje osudu, která by byla boží.

Ještěr klame tělem a čím víc nad ním přemýšlím, tím se totálně rozpadá, ale na první dobrou mě převálcoval. Parádní atmosféra a herecké výkony jsou hlavní devízou filmu, který příjemně nedá úplně vše na podnose a naštěstí si odpustí nějakou závěrečnou vysvětlovačku pro úplné blbečky (rozuměj masové konzumenty obsahu na Netflixu)....což je v téhle době příjemná změna. Benicio je zase tajemnej jak tajemník a pořád je radost na něj koukat a měl by hrát ve všem. Celkově vzato mi to sedlo jak prdel na hrnec, akorát už o tom nesmím dál přemýšlet, jinak bych musel stáhnout hodnocení ještě o trochu níž. 4 nože v pánvi.

Je to monumentální, je to obrovský, je to filmový. Nolan už asi ani neumí natočit film, kterej by z pohledu audio-vizuálního selhal a nedodal zážitek. Co se týče děje a toho, o čem film vypráví, asi bych si to taky dokázal představit lépe nebo jinak a když už se Nolan rozhodl vyprávět o téhle části Oppieho (tak já mu familiárně říkám) života, tak bych očekával, že to povede k nějaké větší pointě, katarzi, že to prostě bude směřovat k monumentální tečce. Ale ono to jen tak odvypráví a závěr trochu vyšumí, pořád je to ale neskutečnej filmovej zážitek, nervy drásající pecka a kino lahůdka a dát tomu míň než pět prostě nemůžu. Pět do sedačky vpalujících hřibů.

Otřesný a Kolečko je ubožák.

Všechny klišé o tchýni na steroidech. Snová, nočněmůrní (terminus spojenicus) atmosféra výborná, herci výborní, na český poměry skvělý. Škoda jen, že to není víc než jednohubka, groteska, která ale skončí včas a správným způsobem, než by se úplně rozpadla. Asi bych dal lepší tři, ale udělalo mi to radost, takže jemně horší čtyři brambory, co jsou kámen. Pavlíček umí, ale totální pecku ještě nedodal a mě by moc zajímalo, co by dokázal s parádním scénářem, kterej by napsal někdo jinej.