Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (760)

plakát

Resident Alien (2021) (seriál) 

Tak trošku se mi zdá, že někdo opisoval u Barryho. Střídání temnějších a humorných chvil společně s hlavním hrdinou, kterej je tak trochu "sociopat", rozhodně není klaďas ale je sympatickej až na půdu, má s Barrym společné. Ještě víc než v Barrym se tady ale kašle na vnitřní logiku, očividně se rozehrálo něco, co bylo těžký ukočírovat a i kvůli tomu to chvílema působí strašně neučesaně a na sílu. A pokud zůstanu u srovnávání, tak humoru je tady tak o dost méně, případně to nebyl úplně můj šálek kávy. Díky sympatickým postavám, příjemně rozehráté "partii" a zvláštnímu černodivnohumornému (terminus technicus) feelingu, jsem ale vydržel až do konce a asi bych byl v hodnocení shovívavější, kdyby ovšem nepřišel desátý wtf díl, totálně splácanej nesmysl bez logiky, ve kterém bylo potřeba nějak spojit nitky a uzavřít sezónu. Podobnej kvalitativní propad přijít dřív, tak jsem to nedokoukal. Takovej slabší průměr, takže dvě vyfocený vagíny (viz seriál). PS: Tudyk je fajn, ale kde není...?

plakát

Rozhněvaný muž (2021) 

Na začátku jsem si říkal, že tyhle rádobydrsný macho kecy asi nedám, ale i když je Jason deadly serious po celý film a drtí mezi zuby hlášky typu játra-plíce-slezina-srdce, Guy si ze mě tím začátkem asi jenom střílel (nebo já si na to zvykl) a já si užil staromódní akční thriller, poctivý kus řemesla, s burácivou osudovou hudbou. Když k tomu občas Ritchie přidal vtípek, kterým jakoby mi říkal - hele, neboj, já vím, co točím, a pokud je to blbý, je to blbý schválně, věř mi - chrochtal jsem blahem. Sumář, nic novýho, nic převratnýho, jen umně naskládaný propriety v perfektně řemeslně udělaném filmu. A ono to někdy stačí. Čtyři zasažený orgány. PS: Kdo to přirovnává k Johnu Wickovi je zlý člověk plný zla.

plakát

Sebevražedný oddíl (2021) 

Už trailer mi mezi čtyřma očima sliboval průšvih. Peacemakerův starfish/anus vtip a King Sharkův "bird" bylo velký špatný! A začátek špatnou předtuchu jenom potvrdil. Vtipy byly na sílu, moc to nešlapalo, můj oblíbenec Flula Borg nevydržel a i když jsem se docela bavil, velký zážitek se nedostavil. Pak ale přijde na scénu Idris, film zpomalí, jako kdyby se kolem něho semknul a začne to fungovat o hodně líp. A když mě Gunn začal dojímat, děsit a divnit (terminus technicus), začal jsem být spokojený a spokojený jsem zůstal až do konce. Je škoda jen, že ten film má strašně špatnej komediální timing a to, co ve Strážcích galaxie fungovalo (hlavně asi díky Chrisi Prattovi, kterej má komediální timing skvělej), tady vyzní jaksi do prázdna. A i dobrý (i když trochu průhledný) fóry, jako je třeba vyvraždění tábora, jakoby Gunn neuměl prodat. Nejlepší je potom film ve chvílích, kdy je dojemnej, děsivej nebo jen divnej (Harley Quinn a její "rozchod" s il presidentem) a je jen škoda, že tohoto prostě v hollywoodským blockbusteru nemůže být víc (pochopitelně). Poslední věta hlavního "záporáka" mě potom regulérně dostala do kolen a rozesmutnila a kdybych tohle dostával po celý dvě hodiny, brečel bych dojetím i nadšením. Takhle jsem z kina odešel a v hlavě si doplňoval a skládal střípky dokonalýho bijáku, kterej na mě občas ze Suicide Squad problikl. Ale díky za to, že jsem tohle mohl u comicsovýho filmu v době pomarvelové zažít a že takhle vůbec můžu u filmu tohohle ranku přemýšlet. Čtyři nádherné rozpolcené Magotky/Harleyquiinky.

plakát

Shang-Chi a legenda o deseti prstenech (2021) 

Že já to ještě zkouším. Pořád ta samá generická nuda podle jednoho mustru. Když se objevil (MINISPOILER) Mandarín s prdelní roztomilostí (terminus technicus), tak jsem si připadal, že mám horečku nebo něco, ale ne, nezdálo se mi to a Shang-Chi tím spadl z nezajímavého průměrů do wtf sračky. Shnilou třešničkou na dortu je nesympatický hlavní hrdina a ne tak naplno nesympatická, jak by mohla, Akamafwéra (když si kurva nemůže dát normální jméno, tak já se nebudu snažit ho napsat správně). Dva nahnědlé dick ringy za to, že je to chvílema skoro fajn, za magickou vesnici a její zvířátka a za trochu toho kung-fu.

plakát

Shoky & Morthy: Poslední velká akce (2021) 

Po většinu času jsem se jako blbeček usmíval, jak může českej film příjemně šlapat a vytvářet humor bez toho, abych se za všechny na plátně cítil trapně. A ano, vtipy mohly být vypointovanější (je to vůbec slovo?) a některý scény a nápady si zasloužily rozpracovat do hloubky a tolik nespěchat, ale jako celek mě to neskutečně bavilo, bylo to konzistentní, zajímavý a hravý. Nakonec mě asi nejvíc štve, že stačilo ještě chvíli pilovat a brousit a mohl to být diamant (rozpracovat téma "lidi chcou vidět pořád víc" by se úplně nabízelo). Takhle je to jen příjemná zábavná (multi) žánrovka, jakých se u nás moc nevidí (=vůbec nevidí). K toliko zmiňovanému castingu. To, že je Štáfek sympatickej frajírek a umí to přenést na plátno, už vím. Kozubovi to občas ujíždělo "do Kozuba", ale v součtu byl jeho výkon příjemný a civilní (samozřejmě v mantinelech ujetýho youtubera). No ale ten Magnusek...jen párkrát mu jeho naivní hodnej blbeček spadl do úplné karikatury (a tím se ukázalo, že velkej herec z něj přece asi jen nebude), jinak je ale ozdobou filmu a bez něj by byl Shoky a Morthy poloviční. Děkuji Andymu za příjemný zážitek, dávám čtyři hrozinkami ozdobená chutná pranková hovínka a jdu si pustit Nenasytnou Tiffany.

plakát

sKORO NA mizině - Terapie (2021) (epizoda) 

Předchozí díl nehodnotím, to byla tak trapná a bezobsažná výplň, že mi to za to nestojí. Když srovnám "třetí sérii" s předchozími dvěma, kvalitativní sešup je tak citelnej, že nemůžu hodnotit ani průměrně. Tvůrci vzali všechny propriety, co předtím fungovaly - camea, hlášky, sprostotu, přepálenost - akorát kolem nich nedokázali vytvořit funkční příběh. Co v "první sérii" působilo svěže a bylo akorát a pěkně vypointované, ve "druhé sérii" byl zase kvalitní fanouškovský servis ale pořád s docela rozumným dějovým obloukem, je teď už jenom parodie sebe sama, hyena pojídající svoje střeva. A nic na tom nezmění ani ne moc vtipné cameo Petra Rychlého, úplně mimo účast Roberta Rosenberga a teď už trapný sebesebeparodující Kolečko. Výše zmíněné spíš potvrdí totální scénáristickou neschopnost. I ten Kozub, který se mi předtím tak líbil a jehož přepálenost zachraňovala mnohé, mi teď přijde jako parodie sebe sama a nemůžu se shodnout s tím, jak je označován za nejlepšího herce všech dob a všech kontinentů... Na rozdíl od masy si myslím, že Kozub nikdy nezahraje nic než sebe nebo poloblázna/psychopata/politika. Jeho vizáž a jeho neumění civilního projevu jde proti tomu. Nakonec ten koronáč bude mít větší výdrž než tenhle seriál. Dvě otrávený gondíkové ňadra.

plakát

Spider-Man: Bez domova (2021) 

Všechny výtky k debilitě zápletky beru, nejmocnější Doctor galaxie se chová jako totální dement a to, co bych odpustil hormonálnímu puberťákovi, na kterýho se během posledních dvou dílů (o Avengers nemluvě) ve velmi krátké době navalil celej svět, to nemohu odpustit vysoce inteligentnímu d(D)ok(c)torovi, který by neměl mít v palici úplně vymeteno. Ale naštěstí mě Spajdomen (jak říká Ondrášek) nestihl otrávit, začal po mě házet gimmicky v podobě starých známých záporáků (a že si ty role všichni protagonisté užívají), předložil mi (KONEČNĚ) přehlednou akci, která působila obstojně "fyzicky" (dvojka byla v tomhle ohledu otřesná), aby mě nakonec dorazil třešničkou na dortu, ukradenou z Paralelních světů, o které nebudu nic psát, i když o tom už každý ví, jen řeknu, že mě opravdu hladila po srsti a chvílema jsem se culil jako puberťák. A ano, je to poslepovaný tak tak všelijak, chytrý to moc není, vývoj hlavního hrdiny je uspěchanej a odehraje se v podstatě až v poslední scéně, ale na druhou stranu dostal konečně nový Spider-man poctivý origin (o který ho okradli Avengers) a já se vcítil vtažen, emočně zainteresován a bavil jsem - což jsem o Marvel filmu dlouho říct nemohl. Čtyři dobře stavěný bodající kluzáky.

plakát

Tlapková patrola ve filmu (2021) 

Travis the Taxikář má Vietnam, Chase the Tlapka má Adventure city. Každý si neseme nějaká ta traumata, ale jen odvážné Tlapky se jim postaví čelem. Nemám moc rád animáky, Pixar mě extra nebere, takže vždycky pečlivě volím na co s dětma půjdeme. Televizní Tlapkovou patrolu mám někde mezi nezajímá - nesnáším, zrovna podle toho, jak dlouho je zapnutá. Ale když je ten konec prázdnin, tak jsem se hecl a byl příjemně překvapen. Je to akční, dobře to vypadá, v rámci animáku a Tlapek nebývale opulentní a je to krátký. Vůbec mi to nelezlo na nervy, naopak jsem se docela bavil, i když dějově je to samozřejmě v podstatě natažený díl seriálu, v kině mě to nějak převálcovalo a já odcházel spokojený. Jasně, je to pořád Tlapková patrola...ale dá se to parádně zkousnout. Čtyři OK (co jinýho než) tlapky. PS: vtip s merchandisingem dobrej a dospěláky v kině zoufale nedoceněn.

plakát

Ulice strachu – 1. část: 1994 (2021) 

Přistupoval jsem k tomu jako, kdybych si vzal do ruky po letech Stopy hrůzy. Takže takovej trochu guilty pleasure brak, kterej se dobře čte a dokáže vás za určitých okolností (že moc nepřemýšlíte) vtáhnout. A v podstatě to jsem přesně dostal. Je tam pár zajímavých momentů, super devadesátkový soundtrack (který je ze začátku strašně na sílu tlačený, ale postupem děje se to spraví), docela sympatický obsazení, příjemnou "nezávaznou" :-) atmosféru a pěkně to šlape. Na druhou stranu je to samozřejmě strašně blbý, generický, neuvěřitelně "vanilla" ve všech ohledech (hlavně v definici - horror to určitě není, já jsem posera a tohle mě nevyděsilo snad ani jednou) a bohužel to vůbec nevyužije zajímavou premisu dvou měst, jednoho prokletého a druhého sluncem zalitého, ale to už bych chtěl asi jiný film. Dal bych skoro čtyři useknutý ruky, ale dám tři velmi silný prokletí. PS: Protože moc nejedu Netflix, nikdy jsem nechápal ten humbuk kolem jejich LGBT propagace. Ano, i v tomhle filmu jsou hlavní hrdinky lesbičky. A ano, ze začátku mi to trochu vadilo, ale hlavně proto, že mi to v konceptu "devadesátkový slasher jako tenkrát" vůbec nesedělo. Ale postupem času si mě holky získaly, v rámci příběhu a jejich charakteristiky to bylo na standardy žánru pěkně odůvodněno, a nemám s tím vůbec problém. Jen bych chtěl říct, že je vrchol pokrytectví cpát všude menšiny a LGBT a nemít v hlavních rolích ani jednu hnusnou holku. #uglyfacematters

plakát

Ulice strachu – 2. část: 1978 (2021) 

Je to žánrově čistější a přímočařejší než jednička, což může být jak plus tak i výtka. U mě to zůstalo v konečném sčítání spíš mínusem, protože to do žánrů nepřináší nic nového a je to takový Pátek třináctého light, co neurazí nenadchne. Je to takový most mezi prvním a třetím dílem a doplnění bílých míst v mytologii čarodějnice Sarah Fier. Díky soundtracku a opět celkově nezávaznému fajn tónu se na to ale opět docela dobře kouká a tak bych dal takové průměrné tři červené lišejníky.