Djoker

Čím více se divák zaměří na trefné pomrkávání na absurdní fungování dnešní společnosti, tím méně bude mít potřebu řešit nedotažené linky této alternativní doby. Peníze jsou zde nahrazeny časem, a právě toto platidlo dělá z každného dne strhující podívanou, při které si člověk skoro začíná vážit toho, kde žije. Niccol podle mě nechtěl ani tak ohromit světem, který stvořil, ale spíše ukázat demenci dnešní doby ve značně vyhrocenější a hrozivější podobě, do které však ta komedie, kterou většina lidí žije (práce, nákupy a spát), stejně směřuje. Mnoho situací se mu podařilo zobrazit famózně (továrna, kasíno, půjčky) a snobismus byl v kontrastu s lidmi, kteří doslova řešili každou minutu a museli pořád běhat jako zvířata, opravdu nechutný. Ten spěch mi ihned připomněl naše ulice a silnice, po kterých se stále honí spousty bláznů, kteří mají pocit, že si tím nějak pomůžou, i když pak večer u piva stejně brečí, že je všechno na píču. Z toho, milí honiči, plyne, že můžete klidně zvolnit. Za hovno to bude stát tak jako tak. Chtělo by to výraznější jiskření mezi ústřední dvojicí, dotáhnout konec a byla by to naprostá bomba.

Spoilery. Nic velkolepějšího už Survivor nenabídne, bohužel. Při úvodním příletu jsem si připadal jako na lavičce Barcelony. Na plac nastupovala jedna hvězda za druhou a pošťuchování zúčastněných nebralo konce. Za geniální považuji rozdělení na Heroes a Villains, protože každý dostal jasnou nálepku a bylo na něm, jak dobře se s ní vyrovná. Chápu, že všichni pozvaní nemohli a došlo na zalepování míst, ale účast některých (Candice, Cirie) mě nepřestávala zarážet. Stále se však jednalo o nabušenější sérii než byly třeba All-Stars, kde byly velké legendy, ale už za zenitem a Mikronésie, kde proti hvězdám stáli naprostí klauni v čele s Erikem. Jelikož mě Samoa velice bavila, tak jsem byl rád, že se i tady objeví Russell, ale neradoval jsem se dlouho. Hrál totiž to samé a navíc mu to vycházelo tak dobře, že brzy vyprovodil Roba, do té doby mého největšího oblíbence, který s věkem evidentně dospěl. Začal jsem mít trošku obavy, protože jsem na Samou 2 nebyl zvědavý a jako každý naivka držel palce Heroes. To mě však brzy přešlo, když se ukázali jako skupina neschopná spolupráce a jediné, co jim šlo, byly hádky. Jamesovo chování mě hodně zklamalo. Ještě víc mě naštvalo brzké vyřazení Steph, která vyčnívala i v této kvalitní konkurenci. Po první polovině jsem byl tedy trošku rozčarován. Boston Rob i Stephenie venku, hrdinové na dně v čele se směšnou karikaturou Colbyho, Russell si jede to svoje u Villains a vyřažuje moje oblíbence. Naštěstí mě velice překvapil Coach, který se začal chovat jako člověk, a když jsem ho viděl slintat kolem Jerri, tak se dokonce zařadil mezi mé oblíbence. Stejně tak Jerri, která si konečně přestala hrát na největší svini a ukázala i lidskou stránku. Mohlo by se zdát, že tato série na úplný vrchol nepatří, zvlášť když nemáte rádi Russella, jenže tolik šílených kmenovek to vše bohatě vynahradí. Kromě Russella se ukázala i Parvati, která sama předvedla to nejlepší a nejodvážnější, co jsem na kmenovce viděl. Rázem se tak stala mým jasným favoritem. Vše má samozřejmě ulehčeno tím, že se narodila s obličejem, na který když se chlap podívá, tak si hned myslí, že mu ho chce z fleku vyhulit. Dalším významným okamžikem byl dementní tah, který předvedl J.T, a jenž jen potvrzuje následky známého "já myslel". Heroes to mohli ještě otočit, ale Sandru nikdo neposlouchal, Candice tradičně přeběhla a J.T. si alespoň vysloužil titul nejhloupějšího tahu Survivora. Co říct k závěru. Dal bych to raději Parvati, Russell pobavil, ale tomu už z principu ne, aby zase brečel na Reunionu. To byla zase dobrá hlína. Sandra možná hraje tím nejefektivnějším stylem, jenže pro mě málo atraktivním, i když hláškuje pořád skvěle. Favorit: Parvati, Oblíbenci: Boston Rob, Rupert, Amanda, Stephenie, Danielle, Russell, Coach, Sandra, Jerri, Randy.

Spoilery. Samoa = Russell Hantz, ať se vám to líbí nebo ne. Od začátku to bylo jasné. Ten prostor, který produkce dávala kmeni Foa Foa a hlavně Russellovi, byl do nebe volající. Do sloučení jsem většinu z Galu neslyšel promluvit, ale musím uznat, že Russell si ten prostor zasloužil. Jeho drancování tábora, koalice tupých holek a hledání talismanu imunity bez nápovědy byly naprosto zásadní okamžiky Survivora. Na Samou se dobře koukalo i díky holkám, Natalie, Monica, Kelly a Ashley byly přímo k nakousnutí. Ke konci mě trošku iritoval dokonalý mladík Brett, který poprvé něco pronesl asi 30. den, ale naštěstí se zlo udrželo u moci a mohlo dojít na závěrečné zúčtování. Nemůžu si pomoct, ale Russell hrál 38 dní snad nejlepší hru, pokud tedy nepočítám, že jeho ego neudrželo pravdu o jeho bohatství. Pak ovšem přišel poslední den, začal se naparovat před svými soupeři, prozradil jim, co na ně vytáhne před porotou a dal jim šanci se trochu připravit. Natalie byla mým druhým nejoblíbenějším hráčem, takže mě klasický závěr, kdy největší hvězda utře nos, vůbec nezklamal. Spekulace o pomoci produkce Russellovi a jeho kmeni asi nikdy neustanou a já to i chápu, ale vzhledem k maximální zábavnosti série jsem ochoten přihmouřit obě oči. Favorit: Russell H. Oblíbenci: Natalie, Monica, Kelly, Ashley.

Spoilery. K této sérii jsem se dostal s vědomím toho, že se v ní objeví jistý Coach, který následně dostal šanci ještě ve dvou sériích, což už něco znamená. Nevěděl jsem, čím si vysloužil takovou pozornost, ale o jeho následné účasti ve Villains jsem byl informován, takže jsem od něho očekával podlou a možná i zábavnou hru. To, co od začátku předváděl, mi však přišlo jako hodně špatný vtip. Nebavilo mě to, spíše nudilo, místy i uráželo. Kecy o poctivnosti, úctě a snaze změnit hru mi přišly naprosto směšné, navíc byl tragický v soutěžích i táboře, ale čekal jsem, že se něco stane. A stalo se. Ukázal se jako nemocný člověk, který uvěřil vlastním lžím a jeho ego konečně dostalo pořádnou masáž, když jeho sestřihy sledovaly miliony lidí u obrazovek. Jedno mu však upřít nelze, od začátku měl jistou auru vůdce, i když v jeho kmeni byly takové persony jako bavič Tyson a sympaťák Brendan. Nikomu není lhostejný i já ho nemůžu přestat řešit, i když bych se tady rád zmínil i o dalších hráčích. Mým největším oblíbencem byl J.T., dobrák s tím nejúpřímnějším pohledem. Ze začátku to nevypadalo na tak vysoké hodnocení, jenže skvělý vítěž automaticky znamená skvělou sérii a tady byl snad nejlepší ze všech. Závěrečná kmenovka byla díky zákeřné porotě, která proti sobě poštvala kamarády, velkým peklem a Reunion zase neskutečně zábavný. Favorit: J.T. Oblíbenci: Brendan, Tyson, Sierra, Erinn, Candace.

Seriál plný paradoxů. Tím prvním je to, že největším hvězdou není hlavní postava, ale ženská od rány Joy, která neustále hláškuje a stírá ostatní. Earlův seznam a víra v karmu jsou zajímavými motivy, které minimálně na chvíli donutí diváka zamyslet se nad sebou samým. Aby seriál jen nemoralizoval, tak se pravidelně vrací do doby, kdy Earl ještě nežil podle karmy, takže o zábavu je postaráno. Filmový look dává zapomenout na studiové sitcomy z velkých amerických měst a ukazuje také vidláckou část USA. Právě prostředí zapadlého městečka Camdem je velkým tahákem. Dalším paradoxem je, že takový Randy s nediagnostikovanou demencí nebo geniální Darnell jsou ve svých partech zoufale málo vtipní, zatímco guest stars v podobě tupých obyvatel jsou famózní. U mě vede vylítý hovado Tim Stack a Ribisiho mačo Ralph. Randy je navíc nejvtipnější, právě když si hraje na inteligenta. Prostě paradox za paradoxem. Nejlepší epizody jsou v prvních dvou sériích. Třetí se mi od začátku zdála jako parodie na Prison Break a tvůrci mi to v jedné epizodě, která tento seriál okatě vykrádá od první minuty, také potvrdili. Trošku zklamáním bylo, že když konečně Earlovi příhráli ženskou, tak neměli koule na to změnit zaběhlý formát. Nejslabším článkem party je pak Catalina, na kterou se sice hezky kouká, ale kvůli hloupému vývoji postavy se po čase ukáže jako naprosto zbytečná. Největším úletem je cliffhanger na konci čtvrté série, po které seriál dostal stopku, to jsem nepobral. 1 - 2. série: 70%, 3. série: 60%, 4. série: 65%.

Na rovinu, pokud bych to měl sledovat šest let, tak si jsem naprosto jistý, že několikrát neudržím nervy a napálím tomu odpad. Hlavně první dvě série občas vyřadí rychlost a jedou si na neutrál klidně několik epizod. Obě série by se tak daly shrnout do jedné věty "Párkrát přešli ostrov a zjistili, že tam nejsou sami". Otázky sice přichází v pravidelných intervalech, ale na odpovědi se čeká klidně i několik sérií a to je podle mě jeden z nejodpornějších kalkulů, který jsem v seriálech zažil. Tak jsem si zanadával a teď k těm mnoha pozitivům. Jelikož jsem seriál nesledoval v době, kdy letěly hlášky typu "To jsou ti druzí!" nebo "Musím mačkat tlačítko!", tak mě minulo to nechutné čekání na další díl a mohl jsem jet jediné možné tempo, které Lost sluší a to je série za týden. Kroucení hlavou nad dávkováním informací jsem si sice neodpustil, avšak nemusel jsem na ně čekat tak dlouho. Vyprávění pomocí flasbacků divákovi skvěle přiblíží hlavní postavy. Ihned mě fascionavala práce s tolika charaktery. Když byl díl věnovám postavě, kterou jsem moc nemusel, bylo to znát, ale zase má člověk u Lost zaručeno, že si nějakého oblíbence vybere, a protože se jich za tu dobu objevilo snad padesát, tak jsem si jich i já oblíbil opravdu mnoho. V Sawyerovi jsem se viděl hned od začátku, Ben byl nejlepší postavou v druhé a třetí sérii. Dál mě bavili i Hugo, Locke a Pan Eko se svým velkým klackem. U holek to bylo snad ještě lepší. Shannon si mě úplně omotala kolem prstu, potom i Libby a Juliet. Na Lost je úplně nejzajímavější to, že každá epizoda má scénu, u které jsem se rozplýval dojetím, jásal nebo nedýchal a zároveň každá má několik pasáží, které mě neskutečné vytáčely a brzdily moje nadšení. Lost bych každému doporučil s tím, že je potřeba trošku trpělivosti. Od konce třetí série se z toho totiž stane neskutečný hlavolam, který stojí za to prožít. 1. - 3. série: 80%, 4. série: 85%, 5. série: 85%, 6. série: 75%.

Spoilery. V rámci Survivora nevýrazná série si mě získala od první minuty, jelikož se tady sešla skupinka neuvěřitelně zábavných a mně sympatických lidí. Paradoxně jsem tak od začátku každé druhé vyloučení těžce nesl, protože odcházel můj oblíbenec. Označení Poslední ráj na zemi rozhodně není úplně mimo. Gabon je nádherná země a soutěže byly i díky prostředí snad nejlepší, které jsem zatím viděl. Prakticky každá kmenová rada byla těžkým hlavolamem. Randy mě svými hlody vždy rozsekal a při pohledu na něho mě hned napadlo, že za 20 let budu úplně stejný hovado jako on. Modelku s postavou pornoherečky si nešlo nezamilovat. Navíc se ze Sugar vyklubal slušný taktit, i když většinou byla hlavně loutku, o její zábavnosti však nelze spekulovat. Ace se svým přízvukem, který jsem zkušeně tipnul hned na první pokus, je přesně ta charismatická svině, kterou hledám v každé sérii a bohužel často marně. Rozhodně nesmím opomenout ďábelské duo Kenny a Crystal, které dlouho drželo hru pevně ve svých rukách. Až na Sugar byla finálová trojice trošku zklamáním, ale to je jen malý škraloup na této skvělé sérii. Favorit: Sugar, Oblíbenci: Randy, Ace, Matty, Kenny.

Spoilery. Snad poprvé jsem neměl nutkání to celé zhltnout na posezení. Jakoby to ani nebyl Survivor. Je tam Probst, hraje se o mega, jsou tam výzvy a kmenovky, tak proč mě to tak brutálně nudí? Nehorázně tragický casting způsobil, že jsem poprvé a už teď vím, že také naposledy, nefandil jedinému soutěžícímu. Na nechutné staré tlamy, vytahané kozy mužů i žen a naprosto tupé stádo mladých se nedalo dívat a bylo to utrpení od začátku až do směšného konce, kdy přenechali vítězství člověku, který má luxusní dům, před ním vozový park a píchá latino milfku, která to všem ostatním soutěžícím ještě vyslepičila ve videu. Vrcholem je pak Shii-Ann, která celou dobu hraje druhé housle, poté předvede jeden z nejhloupějších tahů Survivora a za to dostane pozvánku do All-Stars. Jediná osoba, která u mě měla šanci, byla krásná Tanya, jenže ta od začátku házela šavle a šla rychle ze hry. V rámci Survivora se jedná o jasný odpad, ale díky ostatním tragickým pokusům o televizní show tomu dvě pecky dám. Favorit: nikdo, Oblíbenci: nikdo.

Nebudu tady zbytečně popisovat, jak moc je první série geniální a pro celkový vývoj seriálové tvorby zásadní. Budu se věnovat spíše mnohými proklínaným pokračováním. Druhá série ztrácí původní kouzlo, protože se dostává do volného prostoru. Přichází však s něčím novým. Tím, že sledujeme několik dějových linií najednou, má seriál stále slušné tempo a příliš nepřichází ani o dávky napětí. Kvůli rozštěpení děje se však během epizody jednotlivé linie posunou jen o malý kousek. Postava Mahoneho je přínosem, ale největší hvězdou se stává Kellerman. Co druhé sérii neodpustím, je naprosto směšný pan Kim. Návrat do věznice třetí sérii zase tak neprospěl, protože neustálá drsnost Sony nemá na diváka takový účinek jako tvrdá pravidla Fox River. Navíc jde konspirace naprosto do kopru, protože vše kolem Whistlera jsou jen náznaky končící v nedohlednu. Jenže ani tuto sérii nemůžu úplně potopit, protože ukázková krysa T-Bag, připosraný Bellick a sjetý Mahone jsou ve svých partech stále neskutečně zábavní. Poslední série působí jako slepenec dvou témat, kdy jedno dodává seriálu kupu akce ve stylu Dannyho parťáků (Scylla) a druhé ho sráží na úroveň telenovely (matka). Navíc celý globální přesah působí směšně, velké twisty jsou hrozně křečovité a od dialogů bolí uši. Ujetá čtvrtá série pobaví, i když jinak než bylo původně zamýšleno. 1. série: 100%, 2. série: 90%, 3. série: 80%, 4. série: 70%, 5. série: 75%.

Spoilery. Moje velká očekávání od první All-Stars série byla naplněna. Z 18 soutěžících bylo hned 10 mými velkými oblíbenci už v předchozích sériích. Většina musela změnit styl hry, takže hodně oblíbenců mě trošku štvalo, ať už za to mohli sami (Tom, Jenna L.) nebo je k tomu dohnali ostatní (Ethan, Colby). Zároveň se ukázalo, ke kterým hráčům mám i přes všechny ty změny nejblíže. Je to především Jenna M. Jakmile začala přemýšlet o odchodu, byl jsem docela naštvaný, jenže pak jsem si uvědomil, že je jedna z mála, která upřednostňuje ty skutečné hodnoty. Jeden z nejsilnějších okamžiků Survivora dokončila černá obrazovka s hrozně smutným sdělením. Několik minut jsem se nemohl pohnout. Dalším byl jednoznačně Rupert, který si i tady zachoval status dobráka. Mým favoritem byl však Boston Rob, největší frajer Survivora. Dominoval v soutěžích i strategii, udělal několik velkorysých gest, sbalil Amber a nebýt hloupých urážek ostatních, tak z toho vyšel jako poslední mohykán. Překvapením pro mě byl Rich, kterého jsem příliš nemusel v Borneu, ale tady si to opravdu neskutečně užíval a jeho póza "Mega už mám a jsem král Survivora, takže vše ostatní mám v prdeli" mě hrozně bavila. Favorit: Boston Rob, Oblíbenci: Rupert, Jenna M., Amber, Richard, Kathy.