Madadajo

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale už na konci Poslední křížové výpravě bylo fantazie víc než je zdrávo a tady? Lednička hned ze startu mi slušně srazila čelist a ten závěr? Pch...

Nevím, jakási směsice vnitřních pocitů krajního naturalismu při doslova vraždění krávy a zároveň neuvěřitelně humanitnímu dojmu při setkávání obou starších postav ve mě vyvolalo ovzduší tohoto filmu. Cosi neopakovatelného a krásného i bojácného, stejně jako škoda lásky a dej sem ten gramofon. Četl jsem filmovou povídku od Juráčka a jeho scénář je zas trošku jinde (hodně mi chyběla zmínka o lesbičce při výčtu dívek které jíž při putování zahynuly, "stará" ji totiž zastřelila, protože to co byla, prostě nebylo správné, krásná metafora s... etc) a proto říkám, scénář odtud potud, a i když Juráček moc režisérskou profesi nepovažoval za umělecky tvárnou (nýbrž scénář a scenárista jím je), říkám, že toto je Schmidtův film - hudba, úžasná kamera! (nemluvě o záběrech z podhledu, nadhledu, úchvatné) a to vše dohromady, standing ovation...

Myslím, že to jak Juráček píše je důležitější než jak točí. Tento film je třeba číst a málokdo si všiml velkého množství vět s neuvěřitelným poselstvím... Přestaňte, copak toho vy holomci ještě nemáte dost?... Ty Valounek, ty seš stejně největší blbec celý Varšavský smlouvy... Vony stejně všechny ženy mají chlupaté nohy, jen ty chloupky jdou vidět pouze na slunci... Jen mi prosím tě řekni, jak já toho koně vyúčtuju? Dyť rána z děla stojí víc pane major... Už si někdy přemýšlel ve čtvrtým rozměru?... Já píšu asi pěti holkám / Co z toho máš z toho psaní? / Vony píšou samý takový blbiny / Jaký blbiny? / To se těžko povídá / No jaký blbiny? / Hele! "Nemusíš se bát, já tě nikdy nezradím" / Tsss já tě nikdy nezradím, no to je peklo / Nebo "miluju tě", už jsi někdy nějaký holce řek miluju tě? / Ne, neřek / Já taky ne a vony si klidně napíšou "miláčku miluju tě" / Nekecej že píšou miláčku / Píšou daleko horší věci / Jaký? / To se těžko povidá...(není to doslovný přepis, už si je přesně nepamatuju) etc etc... Některé komentáře zde jsou opravdu k smíchu

Proti velkofilmům typu Klan létajících dýk jsem vždy velmi skeptický, nikdy neunesu jak jim tam ty šípy létají rovně, že gravitace má své mezery apod. ale zvykl jsem si a i oko se dá přímhouřit. Poměrně solidní bitevní scény a bavil jsem se dobře, ale film, který chce ukázat vojenské strategie svými fígly na jedné straně poměrně boduje, ale na straně druhé prohrává, skvělou taktiku totiž střídá brutální krveprolití jen aby se bylo na co dívat, odporné, nepochopitelné a kdo to vyřeší? poměr pět ku tisícům? i love superheroes a podobné žvásty... Nad tímto filmem nejde přemýšlet, pouze se vizualně kochat a nic víc...

Keoma forever

Za Lordi

DId you meet anybody faster than you? Not yet Geniální hudební složka, Oproti Douglasovi se mi střih vůbec nelíbil, stejně tak zpomalovací záběry, absolutně neuznává pravidlo osy... I děj se občas táhl jako rozvařená nudle na jejímž druhém konci ale čekal polibek od krásné ženy v podobě jediné zvládnuté střelecké scény a to přímo té finální (nejsou-li ty finální dvě :) ). Kdykoliv začala hrát hudba film získával magickou atmosféru, přímo magické l´ésprtie de film, což se často nevidí. Doporučuji sehnat si (i když na výběr asi moc není) v italském znění, anglický dabing je příšerný, neprofesionální a jen málokterý hlas patří rodilému mluvčímu.

Sophia Loren? Těch pět minut a velice toporný výkon? Jaksi taksi nihil novi sub sole, jen ty dokumentární záběry válečných strojů byly jako pěst na oko, o trikových sekvencích nemluvě...

Nemůžu si pomoct, skvělá akce, skvělý herecký výkon Reevese (i když občas mi připomínal Ramba svým stylem přijít a vystřílet, ale jak víme Rambo je jen jeden). Jen ten konec mi moc nesedl, Dr. House go go go!

Myslím si, že to, co Pinback použil k přesvědčení bomby nebyla fenomenologie, ale karteziánská skepse, což je docela velká hrubka a nejsem si zcela jist, zda by to mělo patřit do parodický prvků. Nicméně nakonec je to stejně úchvatný film, který se v hlavě usadí. Já osobně bych jej umístil někam na střední cestu od psychologické sci-fi 2001: Vesmírné Odyssey k Červenému trpaslíkovi. Skákací balónek/pett je dokonalý, stejně tak všichni vousáči.