Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Thriller

Recenze (247)

plakát

Brutální Nikita (1997) (seriál) 

V jakémkoliv porovnání s Bessonovou Nikitou se jedná o odpad. Když si odmyslím název,jedná se o podprůměrný seriál s jakýmsi neosobním,odtažitým a chladným přístupem k divákovi. Nevím jestli je záměrný,ale mě by až tak nevadil..Wilson i Dupuis jsou celkem cool a jejich "herectví" odpovídá úrovni seriálu. Hlavní problém je v kolísání zábavnosti jenotlivých dílů - ty s akcí a v exteriérech jsou celkem slušně "poživatelné", narozdíl od těch kecacích,rádoby psychologických... Lhal bych,kdybych řekl ,že jsem na to občas nekoukal:)

plakát

Brutální Nikita (1990) 

Moje tehdy první "setkání" s Bessonem se změnilo v okamžitý obdiv,který přetrvává dodnes...drsný a syrový akční thriller se vším všudy a Anne Parillaud věřím káždý nádech....scény v restauraci,v koupelně a samozřejmně Viktor jsou nezapomenutelné!

plakát

Carrie (2013) 

Konečně nějaký smysluplný remake. Pro mě mnohem zábavnější než originál, který bych si znova nepustil a mladší generace už vůbec ne nebo by jí byl k smíchu. Nová Carrie sice nepřináší dějově skoro nic navíc, jen se natěsno drží předlohy, zato herecky je rozdíl znatelný. U Julianne čekaný, i když její part je celkem jednoznačný (fanatická vyšinutá kravka) a tedy ne tak složitý. U Chloe naopak překvapivě. Že je na školního otloukánka moc hezká mi přestalo vadit už někde u reklamy na tampony. Do role se dostatečně vžila a vzhledem k věku to zahrála přímo královsky, tedy stejně, jak se já bavil.

plakát

Casino Royale (2006) 

Bondovky jsem nikdy nemusel - jak kvůli spoustě přehnané akce(někdy až působící směšně),tak kvůli hlavním představitelům(hlavně Brosnan).Casino Royale konečně vše změnilo a Craig je drsný,nekompromisní,ale zranitelný - asi první,kterému skutečně věřím jeho roli tajného agenta.

plakát

Cela 211 - Vězeňské peklo (2009) 

Velmi naturalisticky pojaté vězenské drama,které nestaví příliš na akci, ale na originálním příběhu,který neočekávaným dějovým vývojem udržuje napětí a postupně odhaluje a mění postoje i pohnutky postav.A také na vysoké míře autentičnosti,podpořené kvalitním hereckým projevem ne příliš známých a tedy neokoukaných hlavních protagonistů..Kladem je i povedený "nehollywoodský" konec.

plakát

Centurion (2010) 

Olga drsnější než všichni římani dohromady!(?) Nahánečka má slušné tempo, spoustu akce a krve..jen jaksi osud přeživší skupinky mi byl teméř lhostejný - ničím si mě nezískali. Asi jsem čekal víc...62%(4* s odřenýma ušima)

plakát

Cesta do pravěku (1955) 

Tento film ve mě vyvolává krásnou nostalgickou vzpomínku na dětství. Dodnes si pamutuju, jak jsem byl jako spratek uchvácen stylem vyprávění a samozřejmě záběry na pravěká monstra. Vzhledem k datu natočení není co vytknout.

plakát

Colombiana (2011) 

Bessonovi se nedostává invence a tak okatě vykrádá vlastní 20let staré scénáře. Saldana není Nikita, má pěkné tělo, jakž takž zvládá akční scény, ale na utáhnutí celého filmu nemá ani charizma ani dostatečný rozsah hereckých schopností. Zachránit to mohl Megaton, kdyby uměl vyprávět příběh a přidat něco navíc, což neumí. Jedinou jeho silnou stránkou je opět akce. Zbytek jsou jen šedě napsaná a unyle natočená intermezza. Přes veškeré nedostatky ale Colombiana nějak výrazně nenudí a protože mi aspoň dvě scény (vězení, žraloci) zůstanou chvíli v paměti, troufnu si neobjektivně nadhodnotit.

plakát

Čarodějův učeň (2010) 

Čekal jsem blbůstku,ale zábavnou..Tohle byla nuda,nudoucí..špetka povedených,dokola se opakujících efektů rozpuštěná v hektolitrech prázdnoty. Nic na mě nepůsobilo jak mělo.Ani Baruchelův nedostatek sebevědomí (který mě bavil v She's Out of My League),ani akce,které není až tak málo,ale je naprosto sterilní a bez náboje.Nicolas na mě působil odevzdaně a nezaujatě a Monicy jsem se pro jistotu vůbec nedočkal (krom 3 minut na konci).U filmu mě tak držel jen Molina a pár povedených triků a to je trošku málo...

plakát

Černá labuť (2010) 

Předchozí Aronofskyho snímky mě popravdě nějak zvlášť neoslovili a tak jsem se na film těšil především kvůli Natalii, která je mou velkou oblíbenkyní. Navzdory tomu mě labuť zasáhla způsobem,jakým bych nečekal.Od prvních minut získala moje zaujetí,budováním magické atmosféry baletního prostředí s důrazem na jeho negativní stránku,realisticky zobrazeným zákulisím odhalujícím fyzickou náročnost přípravy baletních vystoupení i psychickou v podobě touhy po dokonalosti a úspěchu i tenze mezi samotnými baletkami.Dané atmosféry je docíleno precizním sladěním všech filmařských dovedností,od kamery, hudby, která trefně využívá Tchaikovskyho motivů nejen k doprovodu baletu, ale i dokreslení nálady v ostatních scénách. Střídání prostředí domova, bal.divadla i třeba cesty metrem, z nichž každá z pasáží má své opodstatnění a je zřejmý její vliv na Ninino rozpoložení. Její proměna v černou labuť je sice postupná,ale od poloviny silně gradující. Zvyšuje se četnost využití doprovodných prvků jako práce se zrcadly (skoro v každé scéně), které zvyšují naléhavost na diváka a podtrhují rozpolcenost Niny. Čím více se k tomuto stavu-změně-probuzení vlastní, nespoutané, možná i temné stránky osobnosti přibližujeme, tím méně dostáváme vodítek a vysvětlení, což dokonale umocňuje vnímaní její rozpolcenosti a neschopnosti rozeznat hranice reality. Skvělé jsou i herecké výkony - Cassel opět prokázal svoje schopnosti v roli ředitele-manipulátora, který dokáže prostřednictvím psychického nátlaku i probuzením Nininy sexuality (černé labutě) dosáhnout kýženého efektu. A konečně Natalie, která předvedla přímo neskutečný herecký koncert - jak při baletních kreacích (většinu odtančila sama), tak především při předvedení všech charakterových rysů, myšlenkových pochodů, touhy po dokonalosti, psychického rozpoložení pod eskalujícím nátlakem okolností - blížící se premiéra, strach o ztrátu role, i rozpolcenosti a zmatenosti Nininy osobnosti - co dokáže Natalie vyjádřit pohledem (ve scéně, kdy se v závěru líčí mezi vystoupeními černé a bílé labutě) je přímo úžasné - v jejích očích jakoby se dalo číst a jedná se pro mě o jednu z nejsugestivnějších filmových scén vůbec.Natalie dala této roli nejen svůj talent, píli a snahu, ale především svou duši. Výtečný je i závěr, který je sice částečně předvídatelný, ale díky gradaci všech zmíněných prostředků (hlavně hudba) na mě zapůsobil přímo uhrančivým dojmem a já byl po zhlédnutí zcela konsternován a se slzou v oku a příjemným mrazením za krkem v sobě nechával při povedených závěrečných titulkách(!) tyto dojmy pozvolna doznít.