Recenze (23)
Extinction (2018)
Ze začátku to vypadalo jako ten klasický netflixovský kočkopes - sice scifi, ale většinou se to odehrává jen v něčí hlavě. Sice hypermoderní a z budoucnosti, ale všechno je to jen cégéíčko a zbytek upravená ikea. Pak se to v jednom momentu, který je podle mě hrozně umělý a nepřirozený, zlomí, a v následujícím zbytku filmu (předtím, než přijde rozuzlení) to jednak brnká na strunu obecného lidského strachu před smrtí a pak taky na strunu rodičovského ochranitelského pudu vůči svým robátkům. Párkrát jsem měl fakt slzy na krajíčku. Rozuzlení je ve stylu "převrátíme vám celou perspektivu vzhůru nohama a všechno je nakonec úplně jinak", nicméně mě to vůbec nevadilo, ba naopak to celému tomu trošku ploššímu filmu dalo velmi zajímavý rozměr. Tři hvězdičky jak vyšitý.
Spectral (2016)
První polovina filmu je dost dobrá, sympatický hlavní hrdina, zápletka, tajemství a napětí super. Čím víc se to blížilo ke konci, tím míň mě to bavilo, nemuselo to být dovysvětlované tak graficky. nicméně na ten rychlokvaškový standard dnešní doby to bylo lehce nadprůměrné.
Dexter (2006) (seriál)
Po posledním díle sedmé série nemůžu popadnout dech. Předchozích šest sérií jsem v jednom kuse zhltnul před rokem, od té doby jsem se nemohl dočkat dalších dvanácti dílů. Dělá to ze mě Dexter-fanatika? Určitě ano. Občas podléháme věcem, které si nevybereme, které si vyberou nás. Dexter je neuvěřitelný. Top seriálový scénář.
Robin Hood (1984) (seriál)
skvělá filmová hudba Clannad- titulní píseň Robin the hooded man ve mně vždy vybudí zimomriavky
Útěk z MS-1 (2012)
pěkně produkované béčko, Guy Pierce umí opravdu zahrát vtipného tvrďáka. Koukatelné maximálně jednou, na konci jsem už nevěděl, jak se film jmenuje, přesto se u něj moje představivost hezky vyřádila.
Tady to musí být (2011)
Skvělé obsazení, herecké výkony, kamera, režie. Scénář (=základ dobrého filmu) se ale z pěkně nejasně víceznačného začátku zvrhne do roadmovie po uspokojení postválečných, postžidovských, post mortem rodinných traumat. Škoda, Pennovo odfukování vlasů z obličeje je neskutečné.
Norské dřevo (2010)
Mrzí mě, že si filmaři vybrali zrovna tohle Murakamiho dílo, protože třeba z Hard Boiled Wonderland by bylo fantasy, z jakého by úchylové jako já uchcávali ještě hodně dlouho. Bohužel, tvůrci si vybrali z druhé linie Murakamiho knih, civilní vyprávění o složitosti lidských vztahů (mezi Japonci, což je ještě trochu jiný level než co řešíme my- Evropani). Pomalé, nudné.
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964)
Letadlo naložené bombou letí, až bombu shodí na cíl. Pro mě mezi Kubrickovými filmy rozhodně slabší kousek, ačkoli jistý komediální étos se mu nedá upřít. Skvělé herecké výkony, obzvláště George C. Scott svou vojenskou dikci hezky vyhrotil :)
Max a maxipříšerky (2009)
Další věc, u které je filmového zpracování spíše škoda, protože po téhle reklamě na příběh si tu knížku určitě nepřečtu. Spike Jonze, what the hell???
Kontraband (2012)
tak tohle je opravdu nadpůrměrná žánrová záležitost. Do určitého momentu to vypadá nepěkně šablonovitě, ale pak se celý plán hlavního hrdiny strašně posere a od té doby mi rytmus filmu nepustil tep pod 120 na minutu. Tradiční americké žánry posunují tvůrci zvenčí, Kormákur ukázal, že zvládá hollywodskou produkci s chladnou hlavou. Miluju Giovanni Ribisiho.