NoIdentity

Tohle se dá fakt prodat jen přes velkou mediální aféru :/ Miluju černý humor, ironii i satiru, ale tady jsem nenašel jediný zábavný moment. Rád bych věděl jaká úchylka stojí za potřebou něco takového natočit.

Já to proti většině komentářů otočím, celý hlavní děj mi přišel naprosto nesmyslný, nedotažený, až snad schválně amatérsky podaný, ovšem konec mě probudil a to doslova. Myslím, že nejpovedenější částí filmu jsou ony dva konce. Jen jsem žasnul a zvyšoval hodnocení o hvězdičku navíc. Nijak násilné, nijak překombinované, s lehkostí dohrané a přitom příjemně překvapující. Pro mě osobně naopak velké +, škoda, že takové tempo nedostal celý příběh. Autoři mi malinko vzali vítr z plachet, po cca 20 shlédnutých snímcích noir, první se závěrečnou pointou "proměn" postav.

V jeden den jsem viděl obě verze filmů, krátce po sobě a ještě rychle prolistoval knižní předlohu. Moje hodnocení stoupalo následovně, od lepšího průměru k jednoznačným 4 hvězdám oproti nefungující remaku (nelogické vztahy, rozpitvané zbytečné scény a důležité naopak zkrácené, absolutně nepodchycená hlavní pointa příběhu), až nakonec k 5, protože konec filmu a spousta dalších scén na mě působí daleko věrohodněji, než samotná předloha. No a překonat předlohu lepším poskládáním závěrečných scén, to se jen tak někomu nepodaří. Takže, někdy člověk musí srovnat několik prvků, aby uměl docenit ten nejlepší z nich. Za mě jednoznačně plný počet (chybičky se najdou všude, ale dohromady to prostě působivě funguje, ztotožňuji se s tímto pojetím nejvíce ze všech tří a užívám si jeho nejzdařilejší atmosféru) Takhle si představuji knižní adaptaci.

Proč musí vždycky amíci (byť koprodukční) dotáhnout všechno do extrému? Ať vidím jakýkoli jejich remake, s neomylnou přesností, všechny scény, které v předloze dokonale fungovaly jako náznak, dotáhnou ad absurdum. Ach jo. Tenhle příběh nemá poetiku, je podivně zpřetrhaný a prostě nefunguje. Filmu z roku 2009 se dá také leccos vyčíst, ale je prostě o několik levelů jinde. Tam, kde originál schválně mrazivě pitvá detaily, amíci skáčou z jednoho do druhého bez snahy o jakoukoli atmosféru (například velmi odfláknuté vyšetřování vražd z deníčku), aby zase naopak pitvaly naprosté zbytečnosti, které originál ukazoval pouze v náznacích (třeba lesbická pasáž má hned dvě naprosto zbytečné scény, znásilnění ještě více a přitom v původní verzi na mě zapůsobilo daleko intenzivněji). Co naplat, zklamání. Podtržené nesmyslnou propagací google, která mě skutečně pobavila (hackerka jej má několikrát na pozadí, jako kdyby to snad byl její hlavní pracovní nástroj)a mohutnou ofenzivou mého oblíbeného Volva. A zase, jsme na severu, takže většina vozů ve filmu musí být od Volva (taxi, policie, ambulance, pohřebák, veterán, policejní veterán, vozy v půjčovně, několik modelových řad atd.) jako bych o tom extremismu nemluvil, i když v tomhle případě mě ovšem zcela subjektivně potěšil, protože je hodně automobilek co si myslí, že vyrábí auta a pak jedna, která to skutečně dělá :P, ale to už nesouvisí se snímkem, který pro mě osobně ani Volvo showroom už nedokázal zachránit. Prostě průměr.

Naprosto zprzněná klasika. Já snad v sobě nenajdu sílu to ani dokoukat (vždycky si dávám dávky cca 10-20 minut a vždycky se v nich objeví nějaká podprůměrná, ujetá, naprosto nevěrohodná, rádoby sexuální pasáž) sakra, jak se může noir drama s velmi lehce naznačenou milostnou linkou změnit v takhle odporný poloerotický paskvil? Totiž vztah hlavní dvojice je alfou a omegou celého díla. A zatímco noir krásně ladil s náznaky, romantikou a erotickým dusnem, tady se nám někdo snaží vysvětlit, že násilnická zvířecí vášeň má sílu zabíjet manželské partnery. Vůbec nejsem puritán, ale tenhle druh vztahu se do toho příběhu prostě nehodí. Někde jsem četl, že film se bude líbit lidem, kteří rolím dvou hlavních protagonistů uvěří, přesně tak, ačkoli mám Nicholsona velmi rád, nevěřil jsem ani jednomu z nich ani jedno slovo, natož cit. Podle mě prostě nefunkční, takže díky bohu za výrazně lepší klasiku.

Přiznám se: nepochopeno. A to mám pocit, že jsem to pochopil, přestože to nejspíše asi ani pochopit nelze. Přesně takhle to cítím. Ostatně copak lze po tak rozporuplném filmu napsat jednoznačný komentář? Možná mám bujnou fantazii, ale několik scén mi vzdáleně připomínalo odkazy na jiná díla. Líbí se mi hlavní motiv "herců" bez kamer. Některé detaily mě vyloženě nadchly. Přesto se dostavila nuda a nutkání nedožít se konce. (ten mě opravdu vyděsil, mluvící limuzíny jsem rozhodně nečekal) Zajímavé to bylo, přestože mě to nezaujalo. Jenže na konci mi zbyl jediný dojem: nejhorší ze všeho je fakt, že všichni strašně rychle stárneme, viď Kylie? Vůbec nevím jak hodnotit :(

Poprvé mě tento film fakticky rozbil, druhé shlédnutí s odstupem několika let přineslo větší zklamání. Jednou je to možná dobré a pobaví (některé gagy jsem si pamatoval stále), ovšem napodruhé se nadšení rozhodně nekonalo.

Zajímavé je, že v některých komentářích čtu pozitiva k závěru, sorry, vydržím hodně, ale tohle je fakt na odpad. Kolikrát mám obavu, že to co plácám do svých projektů je těžce nelogické a nereálné, ovšem tomuto závěru, dle mého soudu, neuvěří ani dítě ze školky. Je mi líto, u mě je onen nečekaný šok naprostým odpadem. Nechápu autory, co je vedlo k takovému klišé? Snad snaha šokovat za každou cenu? Pro mě tedy těžce křečovité a nestravitelné. Škoda, celý film měl docela zajímavou atmosféru a mohl to někam dotáhnout. Mě osobně "pointa" přivedla akorát k rozčílení, jestli si ze mě náhodou nechce scénárista tak trochu střílet :P Na druhou stranu se mu minimálně povedlo vyvolat ve mě emoce :D Vlastně po mírném vychladnutí mi dochází, že celý film je tak nějak složen z klišé a již tradičně okoukaných nelogických prvků, takže závěr je vlastně jen jejich vyvrcholením.

Začátek a konec je film, prostředek dokument o schopnostech Tatry 148 v terénu. Jenže já mám Tatry rád a kromě toho, socialistický film otevřeně poukazující na slabiny socialismu bez většího výchovného efektu? Podle některých komentářů jsem čekal těžkou propagandu a ono nic. Hlavní hrdina má prostě svoji úroveň a hodnoty, které nehodlá zaměnit za cokoli na světě, i kdyby jej to mělo stát peníze, nebo snad vztah s dívkou. A obojí se vyplní, o vše přijde, a přesto je šťastný. Myslím, že tedy nejde o socialistickou utopii, ale model chování. Pokud bych hodnotil jen hlavní myšlenku filmu, oproštěnou od pozadí, na kterém se odehrává, pět hvězdiček by bylo málo. Existuje něco víc, než najít smysl života? Proč pořád máme tendence ukazovat jen, kde ho najít nelze (slavní a bohatí jako znudění a nešťastní atd.)? Aby si někdo nevysvětlil moje slova špatně, jeho štěstí nespatřuji v podlehnutí budovatelské euforií, ale v nalezení smysluplné práce v kolektivu správných lidí. Zní to moc jednoduše, já vím, ale funguje to! Jinak filmu samozřejmě chybí mnohé a samotná myšlenka by šla vyjádřit i daleko atraktivněji, ovšem díky tomu zde tvoří čistou esenci.

Jednu chvíli už jsem si byl jistý ****, ale dvojitá vlna zhoupnutí děje a kromě toho nevyřešená otázka jednoznačného vymezení dobra a zla nakonec přidala hvězdu navíc. Paradoxně mě daleko více bavila druhá část filmu. Především z první bych ubral na akčnosti a neustálého kvílení (chvilkami jsem měl pocit, že nejrůznější formy pláče a křiku převažují nad množstvím dialogů). Každopádně velmi nápaditě vymyšlený koncept bořící žánry (což doslova miluju) a proto si v záplavě ostatních klišé zaslouží dostat plný počet, přestože stoprocentní zase tak úplně není.