RajAthen

Tento film je jedním slovem skvělý. Nejpříznačnější pro něj je, že spojeným úsilím režiséra i hlavního protagonisty se skvěle vystihla podstata filmového nadšení, hraničícího s posedlostí. Zkrátka to Edymu v těch očích vidíte. Po shlédnutí filmu jsem si opatřil i hlavní Edův opus a byl jsem až překvapen, nakolik je snímek scénám věrný. Zkrátka filmová lahůdka.

Hořkosladný film o velmi pozoruhodném životním osudu plného náhod, který umí vzbudit zajímavou paletu emocí, ačkoli povětšinou se člověk bude spokojeně usmívat. S hlavním hrdinou se během okamžiku doslova sžijete a jeho retrospektivní komentáře jsou často pěkně úderné hlášky (viz 4 ženy v jednom stanu). Takový holt život je, člověk nikdy neví, co bude zítra a přesně tohle film zcela neopakovatelně zachycuje.

O čem skutečně tento film je, by se skutečně dalo těžko vyjádřit větou jednoduchou, pokud vůbec nějakou. Jedním slovem však jde vyjádřit, jaký je a to tak, že je skvělý. Jednotlivé kapitoly, které nejdou v přímé posloupnosti, nesmrtelné hlášky, skvělý cit pro detail (měli jste také chuť na pořádného hambáče?), absurdní scény, na kterých přesto něco je, a opravdu podařené dialogy, jež jsou sice prokazatelně o ničem, ovšem to JAK jsou o ničem, je něco úžasného a pro mě před lety nevídaného (a také poučného - zamysleli jste se někdy nad významem masáže nohou ve vašem osobním životě?). Film, který je s každým shlédnutím vtipnější a říznější.

Tarantino je zpět ve výborné formě. Po poněkud slabém Autu zabijákovi, kde se to jen hemžilo až příliš vyprázdněnými rozhovory, zde již od první sekvence ukazuje, že jeho styl má stále šťávu. Film je opět zabydlen roztodivnými, leckdy polopříčetnými charaktery, které si však právě pro jejich chyby obvykle nelze jinak než oblíbit, včetně hlavního záporáka. Poněkud překvapivě je ve filmu i jisté poselství, i když toto berte s rezervou-je to pořád Tarantino, kdy ukazuje, že nelze vést dělicí čáru mezi "hodnými" a "zlými", tomu právě napomáhají dlouhé dialogy, které postavy zvláštním způsobem vykreslují. Nezapomenutelnou scénou je pak, kromě té první, výstup v restauraci, kde nic nevyjde podle plánu. Za mě skvělý film, který atakuje pozici Pulp fiction, na rozhodný soud si jej ale budu muset ještě párkrát "nastudovat", jelikož tarantinovky zrají jako víno.

Jak se malá Natálka střílet naučila. Upřímně si nejsem moc jistý žánrem filmu, ovšem vím, že výsledné spojení má nebývalou hloubku, zábavnost, akčnost i dojemnost. Kdy se vám jen dostane něco takového naservírovaného v jednom chodu? Leon je skvělá postava, ale Gary Oldman ji s přehledem vyvažuje svým narušeným důstojníkem a ukřivdil bych velice mladé Natalii Portmanové, kdybych ji z trojlísku vynechal. Jen je pozoruhodné, že profesinálovi stačil ke štěstí "trik se žvýkačkou", v jednoduchosti je holt síla...

Že je toto podání nehistorické a objevuje se zde výzbroj používaná pár století později? NO A? Takhle má vypadat film o legendě. Tajuplné scenérie, podmanivá či správně rezonující hudba (Carmina Burana nemohla být využita lépe-co jsem se jí pak nahledal...), neokoukaní herci, obzvl. Merlin je ztvárněn nezvykle zajímavě a skvělá výprava. Co víc si přát. Pojďte se tedy vrátit o pár století dříve do časů Artuše, kdy se brnění nesundávalo ani při těch nejchoulostivějších záležitostech :)

Herecký koncert a film, u kterého se člověk občas sám najde, i když (snad) ne v tak ucelené mozaice jakou je spisovatel Melvin. Jeho cesta k lidství, či možná přesněji k srdečnosti, je strastiplná a každý krok stojí evidentní odhodlání. A když už je téměř u cíle, zase si to celé pokazí, aby situaci zachránil v překrásném finále a šel koupit rohlíky. Inu život v praxi, aneb nikdy není pozdě. Ovšem "co když už to lepší nebude?"

Další z mnoha důkazů, že Robin Williams není a priori žádným komikem. Jeho part zde představuje základní (a přesto nikoli hlavní) kámen pestré mozaiky příběhů, lidských jako život sám. Právě důraz na lidskost a kreativitu v místě plném drilu a odpovědnosti je krásnou parafrází na život snad každého diváka. Realita však mnohdy takovým ostrůvkům nepřeje, jak si ostatně můžete domyslet. Každopádně trvám na tom, že závěrečná scéna je jedna z nejlepších, co jsem za opravdu dlouhou dobu viděl. Někdy nejsou slova zkrátka potřeba.

U tohoto filmu jsem nikdy nepochopil jeho český název, jakoby se někde ztratilo písmenko. Tak či onak se za tímto označením skrývá skutečně zajímavý a jímavý film, který leckdy nepotřeuje ani slova, aby se Vám dostal na kůži (např. scéna očisty), aneb jak se parta správných chlapů snažila změnit kousek světa a svět jim dal za vyučenou. Jakýkoli další popis se mi zdá příliš banální, a proto zkrátka doporučuji shlédnout (ovšem chce to správnou náladu). Velmi překvapivé pak je, že tento film je (byl) k sehnání v Levných knihách v těch nejzapadlejších regálech, inu mně to jen ilustruje motiv samotného filmu...

Divoký západ jak má být, všechny rekvizity přítomny, a přesto se film ukáže jako něco mnohem lepšího. Předně díky trojici podařených kumpánů, kdy je nucen jejich přímočarý (ale také neméně poetický) náhled na svět se konfrontovat s názory mladého gentlemana. Film skutečně exceluje ve vršení vtipných scén a úderných průpovídek, předně v první polovině. ("Koho čekáte, že tam potkáte mladíku?" "Tři anděly." "Jen aby mě ty potvory hned nevodpráskly.") Skutečně podařený snímek podbarvený skvělou hudbou, který mě jen místy iritoval kamerou, kdy jednající postavy, pokud stojí daleko od sebe, nejsou v záběru. Garantuji vám však, že je to jen nepatrný šrám na kráse.