bertrand

THE BEST. Oživlá historická perioda, podobně jako v Marketě Lazarové. Sedm statečných je proti tomuto originálu vymydlená a vykastrovaná zbytečnost.

Dokonalé převtělení Pavla Newmana, vděčnější než nějaký okoukaný Butch Cassidy. Mr. Newman hází ksichty, hází hlášky, dostává přes držku a to v lehkým oldschoolu šedesátých let. Willisův Joe Hallenbeck z Posledního skauta by k němu mohl docházet na kurzy nadhledu. První McDonaldovy knížky jsou mnohem akčnější než jeho pozdější spíš konverzční kusy, takže je na co koukat i po téhle stránce. Na druhé straně je tu všechno podané tak stylově, že má člověk potíže uvěřit, že se něco závažného opravdu děje. Škoda, že se Dead Pool z roku 1975 tolik nepovedl, Newman je rozhodně skvělá volba pro cynické, unavené, otloukané a přesto nezastavitelné volské očko.

Právě jsem podruhé dodíval a mohu tedy vyhlásit pomyslný žebříček: 1. Night Moves 2. The Late Show (Benton, 1977) 3. The Long Goodbye (Altman, 1973). Žebříček je lehce závislý na čase a počtu shlédnutí. Altman má dokonalého Goulda, Benton zase malý vybroušený skvost čekající u nás na objevení, ovšem Penn si sehnal Hackmana a napsal mu scénář Alan Sharp (Hired Hand, Ulzana´s Raid) a vytvořil fungující svět a v něm Harryho Mosebyho, chlápka, co má svý problémy a navíc je, jako by to nestačilo, ještě soukromý očko. Zlatý sedmdesátý!

Přímočaré a účinné. Dusná a přitom civilní atmosféra, hlavní hrdina je tu skutečně sám proti všem, v jednu chvíli dokonce smířený s vlastní smrtelností...plus samozřejmě pěkné americky výchovné poselství závěru. Spencer Tracy, Lee Marvin a Robert Ryan, který umí záporáky snad ještě lépe než klaďase...není co dodat, třeba vidět, třeba i napodruhé, sedět a užívat si střídmé herecké projevy sedící jako ona pověstná prdel na hrnec.

Nabízí se jistá podobnost s Velinského románovým Otou Finkem seniorem (kdypak tyhle skvělé knihy někdo zfilmuje?). Velice slušná zvolna plynoucí detektývka neobávající se sem tam nějaké té násilnosti, zaměřená, jak je občas zvykem, na dva protichůdné charaktery hlavních postav. Jestli se ve filmu řeší i nějaký případ je už, jak je v dobré detektývce občas zvykem, vcelku jedno. Nenudil jsem se ani chvíli ("The Long Goodbye" , ač jinak skvělé, mi tuto možnost ke konci nabídlo). Pro milovníky příběhů soukromých oček je "The Late Show"příjemná lahůdka. Kdykoliv znovu, tenhle film neomrzí.

Pan Betrand lituje, pan Bertrand nedodíval. Nedalo se. Ale dává, zcela bezdůvodně, jednu hvězdu za Billa Murrayho a za vzpomínku na Huntera S. Thompsona, který prý tenhle film neměl rád. Nepíšou na imdb, že původní profesí producent Art Linson absolvoval čtyřměsíční kurz režírování nežli se pustil do natáčení tohoto vysněného projektu? Na to, aby filmu a postavám v něm vdechl potřebnou energii a životnost to bylo bohužel málo....

LFŠ 2010. Úvod Vladimíra Hendrycha postavil panu Betrandovi oblíbený film do nového světla. Altman prý ho natočil jako antichandlerovku, neboť pokládal Marlowa za ideologicky nebezpečnou postavu, která svojí nezranitelností a ikoničností byla přímým předchůdcem sterilizovaných filmových akčních hrdinů, totálně odtržených od reálného světa. Zvárnil proto Marlowa jako člověka se svými oldchool principy a způsoby života ztraceného v šílené realitě sedmdesátých let. Nic mu nevychází, nic nechápe, nemá žádný vliv na postavy ani příběh, není dokonce ani schopen získat informace od uklízečky a je tedy snadno zmanipulovatelným terčem amorálního Lenoxe. Jediné, na co se občas zmůže je hláška: It´s okay with me. Musí být, protože jinak by se nám drahý Marlowe musel zbláznit. Ke konci se, pravda, pochlapí, ale zase až nechandlerovsky, brutálně, snad sice logicky jako výsledek jeho životních postojů, pan Bertrand to ovšem příliš nepochopil ve vztahu k výšeřečenému. Jinak skvělý Altman, skvělý (jak jinak) Gould a opět skvělá kamera Vilmose Zsigmonda. Nutno vidět, ať už jako milovník Chandlerovek nebo jako námět k nikdy nekončícímu přemítání o smyslu filmových adaptací, o vztahu fikce a reality.

LFŠ 2010. Nejlepší filmová role Humpreyho Bogarta, jakou jsem měl do této doby možnost vidět (rozhodně lepší než v Maltese Falcon, kde jenom předvádí, jak rychle umí mluvit). Strhující film, nejen díky Bogartovu cynickému výkonu, pana Bertranda celkem mrzí, že nějaký DaViD´82 zase napsal ve svém komentáři všechno dřív a hlavně líp.

LFS 2010. Moralita, která se nás mermomocí snaží přesvědčit, že oženit se s někým pro peníze a bez lásky je horší nežli činit opak. Vzhledem ke kvalitnímu scénáři, který zdařile maskuje červenoknihovní podstatu, vynikajícím hereckým výkonům (zejména mladičkého Roberta Ryanav roli poněkud psychicky nevyváženého milionáře) a závěrečné gradaci není problém tomuto idealistickému tvrzení uvěřit, alespoň v tomto filmu. Pan Bertrand a Vy, mladá dámo, my ovšem víme své, že ano.... Je třeba říci, že ke konci tvůrci ovšem svému impozantně moralizujícímu snažení podrazí nohy, když ! SPOILER! nechají zemřít nevinné hrdinčino dítě, aby ona mohla začít nový život po boku mravně nezávadného doktora. Holt, všechno něco stojí.

Pan Bertrand viděl kdysi na nějaké britské televizní stanici. Matně si pamatuje, že je to snímek sice umírněný ve tvaru a příběhu, ale přesto hodný pozornosti aspoň co se vcítění do osudů titulního hrdiny týkalo.O nějaké ne/originalitě už po těch letech B. nemůže mluvit, ale zdatné bylo, jak obratně se film vyhýbal různým klišé a mainstreamové podbízivosti. Pan Bertrand by se na něj klidně podíval znovu a Vy, mladý pane, určitě neuděláte chybu, když si z něj vezmete příklad.