Bizoni na tahu

Věčně sjetý novinář doktor Thompson a jeho příběhy v Bizonech na tahu dávají dohromady neobvyklý snímek a velice těžko se rozhoduji, jak jej ohodnotit. Kdybych se na něj díval okem zcela naivním, musel bych mlasknout 1-2 hvězdičky a trochu si zanadávat na ujetost, nesoudržnost a pochybnou vtipnost filmu. Mimochodem zmínky o „bláznivé komedii“ beru s rezervou, protože tou Bizoni moc nejsou - ačkoli drogové experimentátorství, hippie styl, beatnictví a podobné americké kulturní a sociální odchylky druhé poloviny minulého století někdy mohou na konformního příjemce dost bláznivě působit. A protože tento film se jimi zabývá, navzdory některým absurdním situacím, jichž jsou postavy účastníky, se nejedná o úplnou a samoúčelnou fabulaci s jediným cílem pobavit - vlastně má diváka také ovlivnit či dokonce poučit, a to nebývá typickým znakem bláznivých komedií. Alespoň tak jsem se rozhodl tento film číst. Také proto (kromě toho, že jsem se, především v druhé polovině, dobře bavil) jsem navzdory některým trochu hlušším místům zvedl své hodnocení na ****. A ovšem taky proto, že Bill Murray je čípek. (21.07.2010)

Depp je môj obľúbenec, no po tomto si Fear and Loathing asi nikdy nepozriem. Netuším o čom bol alebo mal byť tento film, no scenár buď nikdy neexistoval, alebo to niekto dokafral v strižni, ale žiadny dej tu neexistuje (čo by mal byť taký základ akéhokoľvek filmu). A ako pozerám na hodnotenie, tak podobne ako hlavná postava, aj tu viacero ľudí na niečom fičí... Pretože okrem toho, že to bol jeden chaos, tak to nebolo ani za mak vtipné. (07.10.2013)

Film mírně nadhodnocuji, má náklonost k H. S. Thompsonovi je totiž příliš velká. Bizoni samozřejmě nedosahují kvalit kolosálního Gilliamovo Las Vegas, na druhou stranu mají taky úplně jinou ambici a až na pár drobných odkazů se vegaské etapě Thompsonovo života / tvorby nevěnují. Byť se nejedná o žádný nezapomenutelný snímek, skýtá slušnou porci zábavy (např. party v hotelu na Super Bowlu) a Bill Murray je jako vždy rozkošný, i když zde někdy možná až příliš karikující. (17.07.2010)

Srovnání s Fear and Loathing se samozřejmě přímo nabízí, ovšem pro Where the Buffalo nedopadá úplně dobře. Je sice zajímavé vidět Billa Murraye v jedné z prvních rolí, tipoval bych však, že on sám na ni nijak zvlášť rád nevzpomíná. Přinejmenším já měl totiž často pocit, že se s ní tak trochu trápil (narozdíl od J. Deppa, kterému vyloženě sedla a já osobně ji považuji za jednu z jeho nejlepších vůbec). Hlavní slabinou je ovšem samotný děj; ten je sice svým způsobem ucelenější, než v případě F&L (vzpomíná se na tři relativně samostatné příběhy, bez nějakých časových zákrutů, kde by se divák ztratil), nicméně i přes jako by silnější důraz na reálie své doby - prezidentská volební kampaň, soudní procesy s mladistvými zadrženými pro držení drog - není film ani z poloviny tak atmosférický jako novější Gilliamova podivnost. A to zejména kvůli mnohem menšímu výskytu Thompsonových monologů a myšlenek i vyhrocených absurdních situací vůbec. Nicméně za podívání stojí, rozhodně se ale vyplatí toho od něj moc nečekat. 7/10 (16.03.2010)

Where the Buffalo Roam je prvním a o dost méně známějším z oněch dvou filmů, ve kterých se setkáváme s výstředním novinářem Hunterem S. Thompsonem a jeho právníkem a společníkem Dr. Gonzem (který se zde jmenuje Carl Lazlo). Musím říct, že Gilliamovu verzi miluju a možná i proto dám tomuhle filmu jen 4*. Bill Murray ač se snaží seč může na Deppa nemá, zato Peter Boyle je jako Gonzo minimálně stejně tak dobrý a zajímavý jako ten del Torův. Nějaké zásadní výhrady nemám - pobavil jsem se (i když ne tak jako u Fear and Loathing) a jsem rád, že se mi podařilo na tenhle film náhodou narazit. Jinak bych totiž byl ochuzen o další bláznivou jízdu H. Thompsona... (11.07.2009)