honz

Dodrodružství malého Míti v pohádce - typické atributy a postavy ruské pohádky, ovšem trochu zmodernizované. To ale nic neubírá svéráznému a veselému příběhu se svěžím dějem. Velmi příjemná záležitost!

Kouzlo romantického vypravování nezapře jméno francouzského režiséra Bernarda Borderie, který natočil slavnou pentalogii z doby vlády Ludvíka XIV. o krásné markýze andělů. Děj Markýze de Bois- Doré je též jako Angelika zasazen do 17. století, ovšem v době, kdy ve Francii vládne král Ludvík XIII., otec zmiňovaného Ludvíka XIV. Avšak v zemi zmítané náboženským soupeřením katolíků s hugenoty více než král vladaří Šedá Eminence, kardinál Richelieu. Dobrodružný děj naplňují šarvátky,přepadení i souboje, nechybí úklady ani podlá zrada, aby zvítězilo dobro, odvaha a statečnost, ale také čest a láska.

Dnes další televizní repríza - už bych těžko spočítal, kolikrát jsem za ta léta Anděla na horách viděl. Každopádně však patří k těm filmům, které si znovu rád pustím. Už pro jeho vlídně působící humor, pohodovou zimní atmosféru a řadu výborných herců: J. Marvan jako bručounský revizor, ale i starostlivý otec, jeho kamarád Vyhlídka s manželkou (J. Kemr se Stellou Zázvorkovou), nebo věčně nespokojený a reptající R. Deyl... Prostě stará dobrá klasika, která potěší a zahřeje u srdce.

Legendami opředená historická postava uherské šlechtičny, hraběnky Alžběty Báthoryové (1560 - 1614), je dlouhou dobu vděčným námětem v literatuře i filmu. Viktor Kubal ve svém celovečerním animovaném filmu poeticky zobrazuje čachtickou paní jako nevinnou dívku, ze které se z nešťastné či neopětované lásky postupně stává bezcitná, surová a krvelačná bytost. Skvělá výtvarná stráka filmu jakoby potvrzovala úsloví o tom, že v jednoduchosti tkví krása, a že málo může znamenat víc.

Z dnešního pohledu přinejmenším zajímavý koprodukční snímek NDR - Rumunsko, v němž hlavní roli kapitánky vesmírné lodi ztvárnila česká herečka Jana Brejchová. Děj filmu, byť celkem jednoduchý, není podle mě o nic horší než příběhy dnes slavných či kultovních SF filmů. Spíš jeho realizace je místy trochu zvláštní. Dodnes zaujmou (ať už v jakémkoli smyslu) na svou dobu "avantgardní" kostýmy a hudba.

Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové patří mezi první (a dodnes nejznámější) sběratele folkloru a pohádek zejména. Jejich příběhy uchvacují čtenáře již po několik generací. Král Drozdia brada je filmovou podobou jedné takové literární předlohy. Pohádka o lásce, přičinlivosti a trpělivosti, jež změní krutou princeznu Annu, se odehrává (jak je právě z filmu patrné) v dávných dobách, kdy se území dnešního Německa skládalo z celé řady státečků a knížectví. Filmové zpracování si zachovává ten správný pohádkový ráz života středověkého člověka v jeho všední každodennosti a z něj pramenící lidový vtip a moudrost.

Virtuozní Josef Vinklář v roli našeho hudebního velikána Antonína Dvořáka. Další z pozoruhodných filmů Františka Vláčila je zajímavý (nejen) svou vizuální stránkou a podmanivou kamerou, taktéž výborným hereckým obsazením.

Snímek Zapadlí vlastenci Miroslava J. Krňanského není sice nikterak přelomový, avšak v prvorepublikové kinematografii má své významné místo. Jeho stejnojmennou literární předlohou byl román z pera Karla Václava Raise (sepisoval jej v Sobotce, roku 1893 vycházel v časopise Světozor, knižně vyšel v roce 1894). Děj idealizující národní obrození je zasazen do podkrkonošské vesnice čtyřicátých let 19. století. Hlavní postavou je učitelský mládenec Čermák, vystupuje zde však i řada dalších postav (hlavně kantoři a duchovní), jejichž společným úsilím pronikají obrozenské a vlastenecké myšlenky a národní cítění na odlehlý venkov. Film v dnešní době může působit poněkud pateticky, nicméně si zachovává laskavou atmosféru dobrosrdečnosti a lásky k národu a vlasti.

Báječná komedie s trochou příjemně tajemného ovzduší. Řada skvělých českých herců, mezi nimiž exceluje Ferenc Futurista (např. viz nádherná scéna spiritistické seance).

Rozum a Štěstí je velmi hezká pohádka od Karla Jaromíra Erbena. Její filmová podoba má však dost pesimistický až bezvýchodný závěr: Rozum je zbaven rozumu, a tak je svět ponechán napospas Závisti a vrtkavému Štěstí...