Gig

Jako dítě jsem hltal romány Julese Verna. V té době vznikly i skvělé seriály jako Dva roky prázdnin nebo Tajuplný ostrov. Tento patří do stejného soudku, jak do kvality, dobrodružství i zábavy. Člověk, který v mládí měl příležitost sledovat Vegu nebo Magion, musí se mnou souhlasit.

Fajn věcička pro děti, kteří mají rádi dobrodružství a exotiku. Navíc ze stejné stáje, jako slavný seriál Cesta kolem světa za 80 dní. Jen mi tam chybí hudba ala bratři Angelisové a závan starých časů. Moc to na mě působí uměle, strojově. A je náhoda, že oni bratři dělali právě hudbu k Cestě kolem světa, ale právě složili i báječnou hudbu s indickým feelingem k seriálu Sandokan ze sedmdesátých let nebo k Černému korzáru - obě dle knih Emilia Salgariho - kde byly použity nástroje, motivy Indie či Zadní Indie či Malajsie.

Dobrý nápad, že se vezmou jiné romány Julese Verna a naroubují se na příběhy pana Foga. Nevím, zda je to dobu, odstupem, kdy tento seriál vznikl, ale jisté je, že ač postavy zůstali, animace se pohoršila, ač je to deset let po původním vynikajícím seriálu, ale i příběhově už to není ono. Nevím, zda i ten dabing není horší.

Je smutné zjištění, že nejlepší verze Verneova románu, je kreslená seriálová verze pro děti, kde lidské postavy hrají zvířata. Co na tom, že ze sluhu v češtině přejmenovali na Barnabáše a jeho kamaráda za Čika. Navíc výborný dabing, v kterém výborně Filliho tedy Williho (ono to je jako ten F.L Věk byl F.L.Hek :)) nadaboval Viktor Preiss. No a nesmím zapomenout na blýskajícího Čidlinga tedy Václava Postráneckého.

Ano, není to historický seriál, je to historická limonádka jednoho z režisérů, který natočil třeba seriál Sever a Jih, a taky to má stejnou romantickou atmosféru. Ač je to víc romantická a mnohdy naivní představa o době Napoleona, já tento seriál mám rád, právě pro svůj romanticko-historický pohled. A Josefína je mi sympatická. A je to taková sonda do doby po Francouzské revoluci právě z jejího pohledu. Navíc tu máme z počátku i období, kdy Napoleon sedí ve vězení.

Během pěti let vzniky ve Francii dva filmy o francouzském vojevůdci. V tomhletom snímku, který se na rozdíl o pět let staršího, zahrál Napoleona bravurně Pierre Mondy (Sedmá rota). Oba dva filmy spojuje i Jean Marais. Tenhle film se zaměřuje jen na největší slávu Bonaparta, tedy období bitvy u Slavkova. Tím, že se oba snímky téměř ze stejné doby vzniku nazývají stejně, tak lidem se mohou plést a mohou říkat, že viděli tenhle místo toho prvního. Osobně mám radši ten starší snímek, který je bohužel složitější vidět. Tento sráží trošku i nový český dabing.

Koná se konečně návrat k původnímu odkazu či duchu původního filmu Predátor? Autoři začali opravdu od kořenů. Místo bojovníků se samopaly či modernějšími zbraněmi jsme downgradovali a vrátili si téměř na stromy, tedy někde do období kolonizace Ameriky a máme tu bojovníky s luky a šípy. A bychom tu neměli jen komanče, tak se tu objevili i Francouzi či zálesáci. Zatím to vypadá jako indiánka, kdyby se tu neobjevil vetřelec, tedy lovec z jiné planety, náš starý známý predátor. Příběh se pomalu vystavuje a počátek mi trochu připomíná Úsvit planety opic. Lov na jelena, boj s medvědem, lesy. Jen s tím rozdílem, že tu máme predátora, který komplikuje život domorodcům. Navíc tu máme lov na lva (dle slov indiánky - Lion, i když mi trochu připomínal víc pumu nebo při přivření oči - lvici). Moment lva v Americe? A tu jsem si uvědomil, že americký lev vyhynul, ale v době vyprávění existoval. Vraťme se k predátorovi a bojovníkům. Člověk si říká, když už Schwarzeneger se samopaly a se svou bandou měl problém dostat tohohle vetřelce z vesmíru,  co teprve indiáni s luky  a zálesáci s bambitkami? Trochu jsem nevěřil, že to může fungovat. Ale vše vypadá, že atmosféra je, jak má být.  První půle filmu byla hustější a budovala atmosféru, druhá půlka už byla trochu šablonovka. člověk tušil, jak to bude dál - postupná likvidace všeho živého a hlavní hrdinka bude válčit do konce filmu. I konec odkazoval na původní film (i dvojku). Jen jsem trochu doufal, že bude originálnější (a nemyslím tu flintu). Ale musím říct, že byl krásně vystavěn. Původní Predátor  nebyl překonán. To by ani nešlo, už pro to, že původní film je vždy jen jeden, a každý zná postavu vetřelce z původního filmu a moment vaw efektu nemohla nastat. Nicméně film jde ve šlépějích toho prvního filmu a ne jako ty následující filmy. A feministky budou taky nadšené. :) p.s. Jen doufám, že další pokračování, pokud bude, nepůjde stejnou myšlenou, myšleno, že film začne Columbem v Americe, válkou Jih proti Severu nebo První světovou či jiným posunem v čase, jen jiné vybavení bojovníků a boj s predátorem. Doufám, že ho vystavějí na příběhu, který bude hutný a důstojný Predátora. Aspoň jako je tento film. Jo a všimli jste si, že je tam víc té predátoří krve (té zelené) než té pozemské?

Stejně jako snímkem Alexandr Dumas starší, tak Viktora Velikého mají na svědomí Dudek s Dietlem. Ač Kopeckému je tato role šitá na míru, a hraje ji bravurně, tak oproti prvně zminěném snímku, který srší životem, tento snímek na mě působí zdlouhavě, ač je kratší (Alexandr je třídílní). Jinak nemám co vytknout.

Na první pohled může člověk očekávat klasickou americkou komedii osmdesátých let jako jsou Policejní akademie ajn. Jenže ta má něco navíc - duši.  Ono to vypadá jako dětská či rodinná komedie o robůtkovi a možná i je. Já ji vnímám jinak. Nejen, že je dobře napsaná, mezi Newtonem a Stefany to jiskří a nejen obvody. Ale když se člověk zaposlouchá, tak neslyší dnes už kultovní hlášky typu: "Přičís si mi čupřinu", "Já rameny krčiti - já prchati.", ale když se člověk zaposlouchá, tak se přistihne, že je dojatý. Výborná scéna s testem, za číslo 5 je živý a rozlitým kafem, kdy vše vypadá marné, do toho huda a najednou číslo 5 řekne něco, co nikdo nečeká a navíc to řekne se změněným citem. A takových věcí je tam plno. Navíc tu máme našeho starého známého z Policejní akademie, a nemyslím Mahonyho coby Newtona, ale plukovníka, kterého hraje klasický Harris. Výborný je taktéž indický kolega, kterého jsem si pro sebe označil indickým Lasycou (Lasyca za mlada), ale samozřejmě jinou mluvou. Vyzdvihuji taktéž výborný kinodabing. To není jenom o dialozích a skvělé přepsané a někdy úmyslně předělané dialogy, ale i to jak jsou namluvené, jaké výrazy se použily apd... Nevypadá vůbec uměle, ale naopak jako kdyby tam patřily a možná i film povyšují jako Filipovský povýšil komedie s Funesem. (je to kacířská myšlenka, ale zde nemluvíme o jednom dabingovém herci, ale jako o dabingu celkem). A ještě, co mě bavilo, když jsem to viděl prvně na Nově, jak tam ve filmu řve č. 5, pomoc, Nova :) - Samozřejmě mysle Nova Robotic - ale s ombinací s tv, to znělo ještě vtipněji. Tak pozor a netmontovat. Č. 5 je živý, je to Johny pátý, Johny Pětka, Jphny pětník. Chichichi... To chichi (v onen moment)mi obzvlášť připomnělo Chuckiho. Narážek tam bylo víc - Horečka sobotní noci, Terminátor (vyhození sedadla a vytáhnutí ruky z okna auta apd.) V každém případě č. 5 pro mě zůstane dojemný film plný roztomilého humoru a vzpomínkou na krásné časy. I Spielberg s E.T. a vedeně navozenou dojemností se může schovat. Tu je vše přirozené.

Malá televizní komedie, která je malá z pohledu času, ae velká z pohledu hereckého koncertu, který rozehrají bravurně rodiče Vladimíra Dlouhého Vladimír Menšík s Ivou Janžurovou se svým synem. A přitom jde o takovou prkotinu. Prkotinu, skutečně? Však to zná každý z domu. Už kdysi obdobnou situaci řešil Luďan se svou manželkou Heduš v Homolcích, kde pojedou :). No, ale když se to náležitě vědecky, musí z toho logicky vyplynout konsekvence tomu určené :)