krtek138

Dokonalý to určitě není, ale když máte při závěrečné gradaci slzy v očích, tak nemůžete jinak. Navíc bylo fajn v době covidové opět po čase  zažít plné kino 👍 90%.

Jediný z budovatelských seriálů Jaroslava Dietla, který neměl úspěch. Po premiéře na konci 70. let se vysílal až o miléniu. Ono se nebylo moc co divit, lidi ve městech asi žně dvakrát nechytli. O ději nemá cenu se bavit, opět tupý šablonismus, který bohužel fungoval. Viděl jsem jenom tři díly, přesto si dovolím hodnotit, legendární Svačinu totiž nic nepřekoná. Krásný bizárek.

Zřejmě největší ztělesnění oné doby. Pseudopodnikatelé, rocková music, angličtina, osmdesátkovej Vaculík, cikáni, náckové, rasismus, prostituce, podsvětí a vše pod záštitou Ivana Jonáka. Tvůrci chtěli do filmu zkrátka nacpat všechno, ale i zde platí, že méně je rozhodně více. A když na to tak koukám, dovolím si parafrázovat: “Kdo si pamatuje devadesátky, ten je nezažil.”

Tady je vidět, co znamená mít po ruce vynikající scénář. Z toho důvodu je snímek i po třiceti letech napínavý a dá se na něj v pohodě koukat. Druhou devízou jsou pak skvělé herecké výkony, především pak Jonese. Až mi bylo líto, že jsem mu nemohl fandit.

Jak by řekla nebožtice Jolanda - tohle je fakt velký špatný. Bohužel se z Batmana stala regulérní parodie, která si hraje na víc. Jones je vyloženě k smíchu, Carrey je dobrej, ale víceméně hraje to, co vždycky, a tak překvapivě nejlepší je Kilmer, který mi sedí do role Batmana více než Keaton. Ale jinak...

Scénáristi za mořem budou asi čím dál línější, když obšvihnou příběh podle dvě dekády staršího bratříčka. Koukat se na ty dámy jistě dá, ale když už, tak bych si dal raději čtyřku pánů šedesátníků Clooneyho a Pitta. Dali by to s větší svěžestí a aspoň by hráli v něčem jiném, než jen v reklamě na kafe. 50%.

“My nezapomínáme, to si nemůžeme dovolit!” Za normalizace muselo mít každé povolání své zastoupení v seriálové tvorbě. A tak například po Ženě za pultem, Muži na recepci či Plechové kavalerii přichází na scénu soudruh tajemník Pláteník, který v podobě Jaroslava Moučky uvádí na scénu nejhorší československý seriál, s jakým jsem měl zatím tu čest. A že tam pověstná čest padne skutečně nesčetněkrát. Banální zápletky, které se opakují díl co díl. V každé epizodě hraje vyhrocená hudba v situaci, kdy se to absolutně nehodí a působí to nechtěně směšně. Soudruh tajemník promlouvá motivačně k hokejovému týmu v kabině a outsider za chvíli senzačně pobije suverénní Spartu... Světlá výjimka je Pláteníkův zeť Svojtka, který jako jediný není zapřisáhlý komunista. A nejhorší poté Švorcová, to byla fakt příšerná herečka. Zkrátka, odvrácená scenáristická tvář Jaroslava Dietla. “Já ti to vysvětluju jako soudruh soudruhovi, soudruhu!”

Nedivím se všeobecnému nadšení, z některých scén vážně tuhne krev v žilách. Nejsilnější jsou za mě určitě “kuličky”, to je těžká psychologická nálož. Velká škoda posledního dílu, kde se hlavní hrdina začne chovat dost nelogicky a samotné Olihně, ostatní hry byly o dost propracovanější. Uvidíme v další sérii. Zatím tak 80%.

Film natočený jako agitka, ale natolik strašný, že i soudruzi nařídili stáhnout ho z kin. To hovoří za vše. Naprosto nekoukatelný, přesto jako studijní materiál normalizačních let úplně perfektní.

Je vidět, že se na nové Bondovce nešetřilo, na trikách a akčních scénách je to znát, často je to opravdu skvostná podívaná. Ale kdyby se raději investovalo do pořádného scénáristy... Já vím, že je složité stále dokola něco vymýšlet, ale ten příběh byl skutečně až moc běčkovej. Největším kladem jsou právě zmíněné akční scény a fungující emoce, záporem pak za mě slaboučký záporák. Jako konec jedné éry fajn, ale v kontextu nových Bondovek, které mám moc rád, to ale řadím až na 4. místo za Skyfall, Casino Royale a Spectre. 70%.