Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (126)

plakát

Dogville (2003) 

Strašlivě rozporuplný film. Obstál by scénář v reálných kulisách, mimo ateliér? A kdyby ne, bylo by to špatně? Není zbytečné vypovídat dvou a půl hodinový film na téma 'lidé jsou špatní'? A takto přehnanou, mnohdy nelogickou formou? A to nejsou ani zdaleka všechny otázky, na které nemůžu a pravděpodobně ani nikdy nenajdu odpovědi. Zato ale znám několik faktů - Lars von Trier je navýsost osobitý režisér, který mě nikdy nepřestane překvapovat; Kidman, Bettany, Skarsgård, to vše jsou skvělí herci, extratřída; digitální kamera je vhodnou volbou (celuloid a jen občasné střihy by nudily); nepůsobilo to divadelně a nenudilo mě to. 4* jako kompromis, protože i když se tu všude píše 'vítězství obsahu nad formou', obsah je to, co mě minulo, a forma je to, co mě k obrazovce přikovalo.

plakát

Alpha Dog (2006) 

Ten film by chtěl být v první polovině dialogy Tarantinem a Ritchiem, v druhé polovině atmosférou Requiem for a Dream nebo Slonem. Jenže je to jenom rádoby, rádoby, rádoby. Emile Hirsch a Anton Yelchin jsou fajn talentovaní kluci, ale role ve filmu s takovýmto tématem jsem jim prostě nevěřil. Justin čistě komerční tah. Nejlepší je samozřejmě Ben Foster, jeden z mých současných největších oblíbenců. A ty rozhovory na konci jsou zbytečné, jak jinak.

plakát

Kanibalové (1980) 

Je těžké vybrat si stanovisko vůči tomuto filmu. Je to práce režiséra, který neví zaujmout jinak, než mučením a zabíjením zvířátek před kamerou, roztřepanou kamerou, blátem, znásilňováním, zabíjením lidí. Na druhou stranu, ta zvěř určitě po vykuchání neskončila jen tak někde pohozena, o to se domorodci jistojistě postarali, snědli to a v podstatě se není kvůli čemu zlobit (navíc vzpoměňme čtyři zaživa snězené chobotnice v OLDBOY, štíra vydanému na pospas mravencům v REDACTED atd.) a nutno přiznat, že to vše prostě patří k žánru. Dávám 2*, protože jsem se zkrátka nudil, kamera mě často rozčilovala a taky už jsem viděl zábavnější gore, jiné filmy o kanibalech i lepší filmy postavené na premise snuffu.

plakát

2012 (2009) 

Nevím, jestli si Emmerich ze sebe utahuje uvědoměle nebo jen omylem a je stále stejně stupidní, ale ať je to tak či onak, nemění to nic na tom, že jsem se při sledování 2012 velice dobře bavil, což je u Emmericha, od kterého jsem viděl už sedm filmů, naprostá novinka. A to je 2012 z těch filmů nejpřekombinovanější a druhý nejdelší! Samozřejmě skvělé efekty, odlet na poslední chvíli z bortícího se města je prostě bombastický. Herecké obsazení velice příjemné. __ Snad by přišlo vhod i trochu se rozepsat o fenoménu roku 2012, protože spousta lidí v tom vidí jen předpovídaný konec světa. Takže tento rok je tak diskutovaný, protože datumem 21.12.2012 končí mayský kalendář, v tomto období rovněž bude Země ve velice vzácné pozici na přímce mezi Sluncem a středem Mléčné dráhy a taky by mělo na Zemi dojít k přepólování, ve skutečnosti to není jen rok 2012, ale může to být třeba o roky dříve či později. Dále spousta významných historických osobností tomuto období přiřadila důležité změny odehrávající se v naší oblasti galaxie, ale pozor, jen minimum z nich hovoří o zániku, většinou se dokonce jedná o předpovědi vyloženě pozitivní. Mluví se o novém rozestavění pevnin, zatopení pevnin, srážce s vesmírným tělesem, třetí světové nebo atomové válce, o významných objevech jako je inteligentní mimozemský život, magie, převratné technologie, dále o zrození druhého Krista či vymýcení všeho zla na Zemi apod. Osobně nevím k čemu se přiklonit, ale mám z toho respekt. Uvidíme.

plakát

Úsvit mrtvých (2004) 

Zack Snyder poslal k čertu sociální problémy, atmosféru a její postupné budování, poslal k čertu celého Romera a místo toho se podřídil potřebám současného mainstreamového diváka, využil svých zkušeností nabitých při režii reklam a natočil od začátku do konce zábavný film plný krve, břitkých dialogů a nových nápadů. Lepší než nudný originál, který jsem s vypětím všech sil jen tak tak dodíval. Remaku naběhly závěrečné titulky a už jsem ho pouštěl znova.

plakát

Stmívání (2008) 

Když jsem na dovolené dočetl knihy mnou vybrané a půjčené, sáhl jsem z nudy po sestřiném STMÍVÁNÍ a i když se jedná o knihu silně orientovanou na dívky mladší generace, uznávám, že ne náhodou se stala fenoménem podobným jako HARRY POTTER či ERAGON. Meyerová stejně jako Rowlingová či Paolini berou to nejosvědčenější z žánru fantasy a podávají to mladému čtenářovi srozumitelnou a dynamickou formou. Film STMÍVÁNÍ jsem si jakožto muž užil ještě mnohem více, protože se nemusím probírat sáhodlouhými pubertálními pocity Belly a samožejmě taky proto, že Catherine Hardwicke je mimořádně zručná režisérka. Charismatičtí herci, krásné exteriéry, výborná kamera a další atributy zapříčinily, že ačkoliv jsem spíše proti filmům o teenagerech pro teenagery, tak STMÍVÁNÍ jsem si náležitě užil, když na něj narazím na HBO, většinou to hned nepřepnu a ve výsledku mu musím udělit až nečekaně vysoké hodnocení. K pokračováním knihy jsem se nedostal a filmové adaptace jsem jen zběžně prolétl. Je škoda, že make-up, kontaktní čočky, za každou cenu vyslečení kluci a tetování, které vypadají, že se každou chvílí smyjí, odsunuli do pozadí všechny klady.

plakát

Rychle a zběsile: Tokijská jízda (2006) 

Zrekapitulujme si kvalitativní vývoj této série. První díl, dobrý film na letní večer k pivu, popkornu a kamarádům. Správná atmosféra, Amerika, rychlé auta, pěkné ženy (a hlavně Jordana Brewster) a dva týpci - Vin Diesel a Paul Walker. Druhý díl, Vin Diesel chybí, Jordanu nahrazuje Eva Mendes (tedy žádný sestup na kvalitě:), fajn hudba, ale trochu vykrádání a spousta stupidity a klišé. A Tokijská jízda, to je vám panečku věc, spíš by se to mělo jmenovat masochistická jízda. Hlavní postava měkejš, hlavní holka nepěkná Peruánka s hranatou hlavou, kamarád hlavní postavy trapný, rukama věčně rozhazující afroameričan (i když Morgan Freeman říká, že už klidně můžeme užívat výrazu 'černoch'), hlavní záporák Asiat, který za celých 100 minut nepředvedl jiný výraz než ten ultratrapný. Jedno plus za legendu Sonny Chiba v roli charismatického Yakuzaka. Přenesení děje do Japonska, Tokia mi taky nedělalo žádný problém. Ale ty drifty už áno. Je to nudná atrakce a kameraman se střihačem moc chlastali. Nějaká dramatická linie otec-syn nebo syn-záporák-holka samozřejmě nic. Hudba občas pobavila. Vin Diesel na konci spíš nasral než uspokojil. Lepší 1*.

plakát

Kick-Ass (2010) 

Můj nejočekávanější film pro rok 2010. A nezklamal, společně s PROKLETÝM OSTROVEM a předem si odvážím tvrdit, že i s POČÁTKEM a THE EXPENDABLES to nejlepší, co může být letos v kině zhlédnuto. __ První polovina načrtne postavy, styl, jakým režisér bude nejen v tomto filmu pracovat, a příběh. Druhá polovina totálně odbourává. Přirovnal bych ji k části PÁNA PRSTENŮ: SPOLEČENSTVA PRSTENU od opuštění roklinky společenstvem po konec. Něco tak strhujícího, dynamického, zábavného, kvalitního a emocemi napráskaného se vidí jen několikrát za život. Zážitek umocnilo samozřejmě i kino, kde se sešli praví cinefilové a nahlas prožívali okamžiky, o kterých jsem si až dposud myslel, že si jich dokážu vážit jen já sám. Samozřejmě že jsem to neviděl jen jednou, ale už asi desetkrát... V novém tisíciletí se točí hrozné množství blitků, ale koho to sere, když jednoho krásného dne za kameru usedne Nolan, Greengrass, Scorsese, Cameron nebo Vaughn a nakopou nás do prdele.

plakát

Zelená míle (1999) 

Je jasné, že se na prostoru 188 minut najdou nějaké kazy, ale nečekal jsem jich tolik. Začátek a konec se starým Paulem je úplně zbytečný a stejně tak zepár scén a postav v hlavním ději. Navíc Frank pohodovou hudbou a humorem tak trochu otravně nabourává jinak parádně dusnou atmosféru, kterou tak mistrně dotáhl do konce až v The Mist. Ale přesto, tolik skvělých hereckých výkonů a emocí asi jen tak znova nezažiju, takže se zavřenýma očima a pistolí u hlavy za 5*.

plakát

Big Lebowski (1998) 

Skvělé herecké výkony a vtipné postavičky i scény navěšené na zoufale překombinovaný a přitom nezajímavý děj a do toho ještě několik postav a scén, které některým připadají geniální, já tu genialitu ale nepochopil. Po třech zhlédnutích stále nepamatuju nic jiného než 'shut the fuck up, Donny!', hyperúchylného Johna Turturra a rozfoukaný popel. Špatná vizitka, i když film už jen kvůli těmto okamžikům za to stojí.