Mara97

Vynikající adaptace vynikající knížky, tohle je Hrabalovo vrcholné dílo, u kterého je člověku líto, že nepatří do povinné literatury k maturitě. Pohled obyčejného člověka, na kterého přímo dopadají události poloviny 20. století, s takovým smutným poselstvím. Nízkému hodnocení moc nerozumím, rozhodně nejlepší Menzelův film.

Příprava k natočení Labyrintu. Napínavé, mysteriózní, postavy jsou skvěle vybrané, kdy jim opravdu věříme to, co zastávají - např. Taclík a jeho přehnaný materialismus a konzum.

Utéct na Seychely rozhodně není jednoduchý, všude kontroly, taky to nestojí zrovna nejméně. Když se ovšem Káčko v Istanbulu nalodí na Seychely s francouzským pasem a s sebou si veze auto s registrační značkou ČR, nikdo s tím najednou problém nemá. Až na několik takových pochybných okolností se nejedná o špatný film, Káčko pořád baví, zábavná podívaná.

Bravo! Kdo by čekal, že nejlepší projekce, kterou ve Varech letos navštívím, bude krátkometrážní. Natolik jednoduchá zápletka, přesto se divák dočká tolika rozpracování osob, jejich aktuálních starostí a rozpoložení. Ani o humor není nouze, viz některá předjíždějící "vozidla" či meloun zaseklý mezi dveřmi a schodem. A na konci dokonce i zjistíme, co k takovému jednání a striktnímu dodržování pravidel řidiče vedlo a dále již nevede. Za pouhých dvacet minut se stihlo tolik, že by mnoho letošních celovečerních filmů ve Varech mohlo jen tiše závidět.

Všeho moc škodí, i přílišného konzervatismu a tradic. Těch rituálů, otáčení stolů a jednotlivých věcí na nich položených či netradiční prevence dětí před nemocí - to vše si budu ještě dlouho s úsměvem pamatovat. Moc dojemný příběh z gruzínského venkova s prvotřídním výkonem v hlavní roli. Divák je nucen Dině fandit, o to více potěší pozitivně naladěný konec.

Těšil jsem se na to a nebyl jsem zklamán. V první polovině vtipné, postupně se vyvíjející v nechutnou záležitost, kdy jsem musel kroutit hlavou - jako celek je ovšem dokument velmi upřímný, poučný a ukazuje současný stav některých jednodušších členů společnosti, kteří tady prostě jsou a myslí to vážně. Možná něco bylo dotočeno jen tak, aby film vypadal celistvěji, srozumitelněji či vtipněji, původní myšlenka ale zůstává a svět těchto lidí je vystižen více než dobře. A závěrečná scéna všemu dala onu korunu, vstoupení režiséra do filmu bylo v pravý moment. Z čeho jsem byl ale nejvíce znechucen, je postava Slováka Vladimíra, kterého bych jako osobnost hodnotil ještě hůře než Dalibora. Taková přetvářka, nestálost, pokrytectví a snaha se zalíbit v každé situaci, to se jen tak ve filmu, natož v dokumentu s reálnou osobou, běžně nevidí. Nechutný, ale hluboký zážitek.

Vynikající počin a zároveň velké překvapení. Slow motion záběry společně s napínavou hudbou jsou zajímavým zpestřením, přidávající na tísnivé atmosféře filmu. Líbilo se mi i jednání hlavních aktérů, protože v tomto žánru se často stává, že všichni jednají naprosto nesmyslně, až to člověka před obrazovkou vytáčí. To ovšem nebyl případ Hounds of Love, kde hlavní trojice skvěle ztvárněných postav volila ta snad nejlepší a nejvíce logická řešení. Za mě to nejlepší, co jsem ve Varech letos viděl.

Jarmusch tak, jak ho máme rádi. Po minulém upírském lovestory se Jarmusch vrací zpět do žánrů, které mu sedí nejvíce. Paterson je návratem ke smyslu pro maličkosti, k preciznosti a pomalému plynutí filmu. Velký prostor opět dostane umění, tentokrát poezie, a v doprovodu skvělé hudby a (již tradičně) kamery se jedná o mimořádný zážitek. A to vše je doplněno nemalou dávkou vtipů až bizarností. Paterson je jak předchozí Jarmuschovy filmy, přitom je jiný - každému divákovi má co nabídnout a může ho oslovit. 100 %

Komediální žánr, to Češi umí, ale udělat něco vážnějšího, to už je poněkud těžší a ne vždy se to povede. Poměrně originální námět, velmi zamotaný děj, kdy je divák opět donucen přemýšlet, napětí, které by se zejména v posledních dílech dalo krájet. Od Ondřeje Brzobohatého prvotřídní počin ohledně hudby, u Langmajera bych se ani nebál tvrdit, že se jednalo o životní roli. Labyrint nebude jen tak zapomenut jako většina krátkých seriálů ČT, už jsem něco slyšel i o zájmu ze zahraničí... Přitom bych o Labyrintu ani nevěděl, kdyby se nenatáčel u nás ve škole.

Takový ten pocit, když si během závěrečných titulek a odchodu z kinosálu uvědomíte, že se jedná o suverénně nejlepší film posledních dvou tří let. A taky ten pocit, že ačkoli se jednalo o projekci teprve třetího dne festivalu, bylo jasné, že už nic lepšího neuvidíte. Zbrusu Nový zákon je originální vtipnou komedií, která baví diváka od začátku do konce. Dormael se nebojí lehčích rýpnutí, která překvapivě nejsou urážlivá, protože je snad nikdo nemůže brát vážně. Možná i opak je pravdou - film může být i skvělou reklamou na víru a hledání smyslu života v komediální a moderní podobě... Natočené sice jinak, než je běžně ve zvyku, ale přitom svižně, zábavně a snímek je tedy schopný oslovit každého. A tak to má vypadat.