dalia

Krásný film plný atmosféry starých časů, nostalgie a zvláštní poetiky...

Vynikající, velmi působivý a smutný film. Skvělý výkon pana Abrháma v hlavní roli!

Krásné, působivé, vlastně poměrně komorní drama s velmi přesvědčivými hereckými výkony.

Tato hra ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Na jedné straně výborní herci a dobře napsané dialogy, na druhou stranu je to upřímně řečeno téměř naprostá fikce. Historické postavy zde většinou jednají tak, jak by nejen nejednaly, ale za takové jednání by někteří z nich asi sami sebou pohrdali (chudák doktor Corvisart nebo maršál Ney aby se v hrobě obraceli). Vím, že autorovi šlo o psychologická dilemata a emocemi nabitou noc před bitvou si zvolil v podstatě jen jako pozadí, ale stejně mi to coby zájemci o dané historické období kazí zážitek z jinak pozoruhodných hereckých výkonů. Asi historicky nejvěrnější je tu Fouché, i když u Waterloo nebyl. Obzvláštní vyzvedání revoluce, lidu a republiky odráží úsměvným způsobem dobu vzniku filmu.

Velmi dobře natočený film s výbornými hereckými výkony, přesvědčivé bojové scény, kostýmy i reálie působí velice autenticky. Vzhledem k tomu, že jsem nečetla román, měla jsem trochu problém vyznat se v postavách, kterých je tu opravdu velké množství, některé se vyskytují jen v určitých "kapitolách", jiné se po čase vrací. Trochu mne mátly i "vzpomínkové" scény, někdy jsem si nebyla jistá, co je vzpomínka a co současnost a kam danou vzpomínku zařadit. Některé scény jsou velmi silné a působivé, např. útok vlčí smečky, zvěrstva španělské guerrily nebo útěk přes hranici po zamrzlé řece a nakonec i samotný závěr filmu. Je pravda, že film je opravdu hodně dlouhý a některé scény byly zdlouhavé, ale celkový dojem je silný. Příběh svým epickým charakterem trochu připomíná "Vojnu a mír", i když "Popioly" jsou méně filosofické, nemají příliš odlehčených momentů a jsou celkově "temnější".

Napínavé soudní drama, v němž je psychologická linka nakonec důležitější než ta vyšetřovací. Výborné a velmi přesvědčivé herecké výkony především Sandry Hüller a dětského představitele nevidomého chlapce. Jedinou výtku bych měla k až přílišné délce filmu, lehký sestřih by podle mne neuškodil. Jinak je to ale pěkný filmový zážitek.

Seriál se rámcově  celkem drží historických událostí a hlavní hrdinka se pro svou roli hodí, nicméně rušivě na mne působí někdy až příliš "moderní" chování a mluva postav. Všudypřítomná etiketa je tu hodně potlačena, stejně tak počet služebnictva a dalšího personálu ve Versailles. Mladší postavy se k sobě chovají v podstatě jako "kámoši", téměř chybí v té době ještě prakticky všudypřítomná církev, formálnost u dvora, přesně stanovené ceremoniály, výchova královských dětí prostřednictvím guvernantek a vychovatelek apod... Některé scény působí v tomto ohledu až komicky. Děj plyne, hlavně v prvních dílech, hodně pozvolna a až příliš se soustředí na intimní peripetie hlavních hrdinů, možná ve snaze nalákat mladé publikum? Z hlavních postav nechápu absenci Madame Elisabeth a především hraběte d´Artois. Naopak oceňuji vývoj postavy Antoinette, jejíž postupný přerod od bezelstné dívky k nezodpovědné a rozmařilé koketě je zobrazen přesvědčivě. Velmi komicky působí skutečnost, že všechny postavy píší své vzkazy a dopisy v angličtině...

Pozoruhodné zfilmování obtížně zfilmovatelné předlohy, včetně částečného zachování veršů původního eposu. Film má velmi působivou atmosféru, pečlivou výpravu a kostýmy, příběh perfektně doplňuje příroda a hudba. Přesvědčivé herecké výkony. Na veršované pasáže (sledovala jsem v polském originálu s anglickými titulky) si člověk musí trochu zvyknout, nicméně pak mají své kouzlo. Třešničkou na dortu je perfektní ztvárnění formování a střelby v karé.

Cimrmany mám ráda, ale tenhle film mi přišel trochu zdlouhavý. Raději se podívám na nějakou hru vcelku než takto formou útržků a scének, i když je příjemná nostalgie vidět tyto herce ještě celkem "zamlada". V době premiéry filmu byly určitě docela odvážné i některé scény se schvalovací komisí a tehdy tudíž film musel působit mnohem pikantněji než dnes.

Tento díl se knižní předlohou spíše jen volně inspiroval. Kamera je opět působivá, nicméně Benátek si divák příliš neužije, protože většina filmu se odehrává téměř potmě. Je to napínavý, strašidelný příběh, spíše hororově než detektivně laděný. Poirot působí unaveně a deprimovaně, určitým osvěžením je postava Ariadne. Oproti předchozí "Smrti na Nilu" najdeme v tomto díle méně postav, méně akce i "detektivní práce" a celkově ve mně zanechal trochu depresivní pocit... Film není příliš dlouhý, takže nepůsobí nudně ani zdlouhavě, ale nepatří k těm, na které bych se časem chtěla podívat znovu.