Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Oblíbené filmy (10)

Sedm

Sedm (1995)

Jednou větou - atmosféra, která se za posledních 12 let neopakovala v žádném jiném filmu co jsem viděl. Brad Pitt jak už ukázal v klubu rváčů není jen manekýn, ale umí opravdu stylově hrát a i tady to ukazuje. A Freeman...bude mi chybět až tu nebude...není herec se stylem jako on

Ztraceno v překladu

Ztraceno v překladu (2003)

Po druhém zhlédnutí po deseti letech … opravdu krásný film, od kterého nutno nečekat nic, protože je celý postaven na vatě a čtení mezi řádky. A právě to pomalé stavění nepopsatelného vztahu pomocí maličkostí v komorních scénách vás naladí na citlivější vlnu, díky které člověk dokáže plně docenit ten odzbrojující konec, který by byl bez kontextu jen obyčejnou šedí. Já osobně měl to štěstí (nebo právě naopak?), že jsem se dokázal kvůli podobným pocitům s hlavními hrdiny maximálně sžít a věřil jim každé slovo, každý pohled.

matka!

matka! (2017)

Popravdě moc nepobírám ty nechápavé komentáře s nízkým hodnocením. Respektive mi je těch lidí líto, že u filmu nebyly schopni zažít, co já. Mother! Je po dlouhé době film, který jsem nesledoval jako dění na obrazovce, ale byl jsem doslova vtažen dovnitř. Téměř celý film jsem se cítil jako ve snu. Přesněji řečeno jsem zažíval přesně ty tíživé pocity, bezmoc a nereálno, které ve snech je. Závěrečnou fázi filmu jsem seděl s rukou přikrytými ústy, aniž bych si to uvědomoval. Celé to byl neuvěřitelně silný a hlavně hluboký zážitek. Ten film má navíc velice silné poselství a nemyslím si, že je nějak těžké film pochopit. Například identitu muže v domácnosti jsem si tipl v první minutě filmu. Nějaké biblické narážky jsem pobral až po druhém zhlédnutí, ale to proto, že nejsem žádný expert na Bibli. Pohrával jsem si i s dalšími výklady, ale to je ta krása nedoslovných příběhů, že člověk musí zapojit fantazii. Přesto je Mother! Dostatečně konkrétní a nese jasnou zprávu. Cítit se na konci úzkostlivě až depresivně je přesně to, co tvůrce zamýšlel. Protože bychom se jako lidstvo nad sebou měli sakra zamyslet! Mother! Je pravý opak například pozérského Larsova Melancholia, které onanuje nad sebou samým a svou formou, ale hodnota filmu a poselství nulové. V mých očích je tak Aronofsky opravdový pan režisér, oproti například právě Lars von Trierovi.