Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (685)

plakát

Máme dceru (2017) 

Dost realistický pohled do fungování rozpadlých resp. nově vzniklých rodin a vztahů jež nejen příchod nového potomka dokáže slušně narušit, zejména pokud dospívající nevlastní dcera Kaoru začne trochu blbnout. Ale ani otcové to nemají lehké. Film rovněž slušně nadhazuje téma obětování se práci vs. rodina kdy preferování toho druhého společnost nemusí úplně chápat. Děvčata Saori i Eri plní svou roli, ale zrovna ústřední Kaoru mne herecky nějak neoslovila. Dospěláci jsou prostě takoví normální. Problémem celého snímku je paradoxně jeho skutečnost a uvěřitelnost – je zkrátka příliš reálný a při sledování mne nedokázal svým způsobem prezentace upoutat, snad až v druhé půli se najde více silnějších momentů. Jedná se o stejně lidský snímek jako byly Barvy života na úvod festivalu, ale tento mne za srdce více chytnout nedokázal. Trpce úsměvné byla ale scénky ze skladu jež velmi reálně prezentují jak asi vypadá buzerace a motivace otroků v Amazonu :-)

plakát

Má největší láska (2011) 

Dost ujeté, celkem zábavné, milé, fajn hudba, ale jinak naprosto bezobsahové a prázdné, a navíc hloupý závěr. 65%

plakát

Manyeo (2018) 

Má to tedy pomalejší rozjezd a kamarádka naší milované čarodějky mi docela dost lezla na nervy, ale jak se film překulí do druhé poloviny, kvalita jde slušně nahoru a příznivci akce s mystery podtextem si stěžovat nemohou a již jen očekávají pokračování celého příběhu.

plakát

Maó (2008) (seriál) 

Celkem ucházející kousek na téma viny, pomsty a morálky. Možná je to tím, že jsem zvyklý spíše na korejské seriály, ale herecké výkony mne zde s výjimkou "ďábla" neoslovily. Rovněž mi celkem na nervy lezlo neustálé běhání mladého detektiva, oproti tomu proti nádherné Shiori jsem nic nenamítal :-) - ač ta zde byla spíše okrasou než že by herecky něco zvláštního předvedla. Pozitivem byla jistá nečitelnost některých postav, nebyly černobílé, takže na povrch vyplouvají další a další detaily a mění divákův pohled na věc. A když se k tomu přidají city, celé se to hezky zamotává. K hudební složce nelze říci nic jiného než nezajímavý průměr. Závěrečné díly sice nebyly co se týče napětí a emocí vůbec špatné, ovšem co se týče úplného zakončení, tak to bylo jaksi předvídatelné a nepříliš zdařilé. 68%

plakát

Maria (2019) 

Poněkud neoriginální zápletka a řekl bych že celé je to až moc cítit Netflixem (USA) a tedy způsobem zpracování mi to zcela logicky nesedlo. Agresivní hudba mi lezla vysloveně na nervy, akce byla slušná, ovšem radlo by se říci, že tento snímek není o ničem jiném. A aby se většinový divák uspokojil, nastrčí se tam pár "rajcovních" kozatek v tílkách a máme hotovo, nezničitelná Lily může řádit. Nebýt zemí původu Filipíny, asi bych si to nikdy nepustil.

plakát

Mary a čarodějná květina (2017) 

Příjemná pohádka jež získává postupně větší spád, ač čarodějnická škola byla lehce ujetá všemi těmi "úchylnostmi". Začátek příliš zajímavý ani zábavný není, ale jak se děj začne rozvíjet a napětí stoupat, jako divák jsem byl poměrně spokojen. Nedosahuje to sice takových kvalit jako režisérova předchozí tvorba či kousky ze studia Ghibli, ale jako milý kousek zaměřený zejména na dětskou část publika určitě nezklame.

plakát

Matissneun cheonghon (2001) (seriál) 

Láska prochází žaludkem. A u tohoto kousku to platí dvojnásob, jelikož je z 90% o lásce a jídle :-) Milý a zábavný příběh o několika mladých lidech jimž komplikuje život i vzájemný vztah nenávist jejich rodičů. Ale láska si nedá poroučet... Málokoho asi překvapí, že tohle dílo jsem si i při absenci českých titulků pustil jen a jen kvůli „Božské“ Son Ye-jin a nutno říct, že litovat nebudu. Seriál jako takový nijak nezklame a Ye-jin je taková miloučká nevinná dívenka, snad až moc mladičká a herecky ještě nevyzrálá, přesto už i tak nádherná a okouzlující. Trochu paradoxně ji tu ale zastiňuje jiná dívčí postava a tou je So Yu-jin v roli Shi-nae – tahle holka je zkrátka tak ukrutně moc milá, ztřeštěná a zábavná, že jsem si zde její roli pro ten herecký výkon moc oblíbil. Celý seriál je příjemně prošpikován mnoha událostmi i hlavním tématem, takže málokdy jsem se začínal nudit, ač závěrečné díly už lehce sklouzávají k telenovele.

plakát

Matka (2009) 

Není to můj první snímek na téma obvinění mentálně postiženého z vraždy, ale způsob zpracování se zde úplně nevyvedl. Jde o lehce nezáživné drama na téma svědomí se zajímavou pointou, ale napětí a větší emotivnost tu zkrátka chybí.

plakát

Má Venuše (2015) (seriál) 

Takhle povedený začátek jsem opravdu nečekal - dobrá půlka seriálu, když „pan trenér“ dává vykrmené právničce patřičně zabrat, je opravdu hodně zábavná a zdaleka ne pouze z důvodu samotného cvičení, hlavní dvojka předvádí opravdu výborné výkony – o kvalitách Shin Min-a asi netřeba mluvit (kdo ji viděl jako Gumiho, nepochybuje), ale i So Ji-seub v roli pana trenéra nijak neselhává, spíše více než zdatně sekunduje hlavní ženské roli a veškeré to jejich vzájemné popichování nemá chybu. Za zmínku ale stojí i některé vedlejší role - „cukroušek“ je úžasnej a ani ta bláznivá zamilovaná modelka se tu neztratí, šéf Min má taky něco do sebe :-) Jenže jak tvrdá dřina na svém těle začne končit, děj se překlopí do vážnějších věcí a tady už jde kvalita dolů, u závěrečných dílů jsem se nemohl zbavit dojmu, že režisér zkrátka neví, jak ty hodiny vyplnit nějakým obsahem. Pozice ředitele by ještě byla OK, ale třebas ta nehoda působí jako zápletka pro děj ukrutně slabě a nevěrohodně. Celkově vzato ale jde o povedený kousek, zejména díky bezvadné hlavní dvojičce, na Venuši z Daegu jsem mohl samozřejmě oči nechat – tedy v té nenafouknuté verzi, ačkoli Shin Min-a je roztomilá i jako obrýlená baculka :-) 75%

plakát

Mei to Koneko basu (2002) 

Božínku tohle je fakt nádherně kouzelné, Totoro a vůbec všechny ty dopravní prostředky, a koťátkobus je ohromnej :-) Každej fanda Miyazakiho resp. Totora by tohle měl vidět, krásné, jen holt ta jediná dostupná kvalita není zrovna to nej, ale i tak to stojí za to :-)