Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (685)

plakát

Příběhy ze Zeměmoří (2006) 

Po pár letech na druhé zhlédnutí se můj názor nemění - jde o kvalitní kousek, ovšem řekl bych lehce nevyzrálý, prostě Goro na tatíka nemá :-) Zvolená tématika je zajímavá, ale propracovanost příběhu či dialogů už nedostahuje takových výšin jako nabízí Hayao, o hudbě platí to samé - solidní, ale méně nápaditá a výrazná, Hisaishi je jiný kalibr. Pokud jde o animaci, zde si není nač stěžovat, spokojenost i se závěrem, takže mám-li to celé uzavřít, vůbec bych se nezlobil, kdyby Goro svou dosavadní tvorbu zahrnující dva kvalitní kousky rozšířil o pár dalších.

plakát

Příčesky (2007) 

No, opět nutno přiznat, že úchylák Sono se zkrátka nezapře :-) Někdy dost nechutný snímeček na pozdní páteční večer, originalita a zvrácenost naprosto bez debat. Extrémně hororové to ani tak nebylo, někdy to působilo až lehce komicky, ostatně mnohé hlášky byly vysloveně komediálního charakteru. V žádném filmu jsem opravdu neviděl tolik vlasů jako zde a ač jsem stejně jako ten týpek ve filmu ulítlej a zaměřenej na krásné dlouhé vlasy (ovšem běžným způsobem na rozdíl od něho), tak tohle bylo někdy fakt moc :-) Film ale nehraje jen na komediálně-hororovou strunu, ke slovu se dostanou i vážnější témata typu rodinných záležitostí a výchovy dětí. Bohužel vzato jako celek mne to úplně nenadchlo, chtělo by to kapánek vypilovat – snad ubrat občas na šílenosti a natočit to malinko klasičtěji, ale je to prostě Sono :-) 65% P.S. Díky obrovské náhodě jsem se od vedle sedící slečny dozvěděl o jiné úžasné kulturní události, takže i proto naprosto vůbec nelituji, že jsem i přes opět nepříznivý zdravotní stav do Lucerny vyrazil.

plakát

Půjčovna koček (2012) 

Příjemná pohodovka s kočičkama o lidské povaze a samotě. Dalo by se skoro říci, že film o jedné roli - tu ovšem Ichikawa Mikako ztvárnila úchvatně - když jela s tím vozíkem naloženým kočkama a vyřvávala okolo "rentáááá-neko!", to nemělo chybu :-) Kočičky samozřejmě hrály velkou úlohu, zejména kočičí mistr se tvářil luxusně otráveně :-) Ale ani další lidské role většinou nebyly vůbec špatné, za zmínku stojí zejména prudérní soused(ka), fakt na zabití :-) Nejedná se o žádné světoborné dílo, ani obsah není nějak zvláště pestrý a bohatý, přesto jsem byl víceméně celou dobu spokojen a díval se s úsměvem na rtech. Lehkou nepříjemností bylo akorát místo v první řadě, což v kině opravdu není ideál. Ale i tak palec nahoru pro film i pořadatele Eiga-Sai, dobrý kousek. 75%

plakát

Půlnoc, má láska (2005) 

Celkem netradiční romantické drama, hlavní hrdina toho vážně moc nenamluví, převážně se jen pitomě usmívá :-) Ale postupně - začátek je poměrně nudný, ovšem jak se objeví půvabná a svůdná kurvička, začne to konečně mít trochu náboj. Poklidná instrumentální hudba linoucí se celým snímkem upoutá pozornost hned od počátku a velku mírou přispívá k melancholickému dojmu z celého snímku. Oproti tomu ty vložené filmové sekvence zase působí velmi rušivě, spíše jako vycpávka na prodloužení stopáže řekl bych, žádný emoční náboj z nich narozdíl od zbytku filmu neprýští. Sice jsem si celý film kladl otázku proč taková kočka začne "randit" s tím troubou s dobrým srdcem, ale což - je to jen film :-) Dobro ale není ve světě násilí a zločinu vždy odměněno a minulost taky nelze jen tak snadno vymazat, tedy žádná idylka z toho nevzejde. Ke konci filmu bych za poněkud zvláštní úlet zmínil futuristického staříka, tahle scénka jakoby sem vlezla z nějakého úchylného sci-fi snímku. Ale i přes nějaké ty nedostatky hlavní dvojka dokáže chytnout za srdce a celkově to na mne působilo příjemně - za asi nejkrásnější moment snímku bych nominoval kratičký okamžik při větě "Obejmi mne; Polib mne", opravdu silný okamžik. Případní zájemci o shlédnutí si bohužel budou muset vystačit s anglickými titulky (neumí-li thajsky :-)), české jsem nikde neobjevil. 74%

plakát

Rabu šaffuru (2009) (seriál) 

Po prvním dílu to vypadalo na pořádnou pitominu jež brzy zaříznu, ale seriál velmi rychle změnil svůj charakter a ukázal i vážnější stránku věci. Potěší mnohé vtípky a narážky, jež jsou naštěstí v titulcích dobře vysvětleny, jinak by je chápal pouze Japonštinu ovládající člověk. Ta podivná směsice postav ale dokáže pobavit a dojmout i bez těchto specialit a neobvyklý program „výměny lásek“ z mnohých udělá jiné lidi jež dokáží otevřít svá srdce i objevit sebe samého. Takže ač to tak nevypadalo, nakonec nejlepší hraný japonský seriál co jsem dosud viděl. Jéj, panda! :-)

plakát

Radši kluci než kytky (2009) (seriál) 

Excelentní začátek, ovšem už tam jsem si položil otázku, čím všech těch 25. dílů dílů zaplní aniž by šla kvalita dolů. Přeci jen bylo jasné, že to nádherné špičkování a dráždění mezi Jan Di a F4 nemůže vydržet tak dlouho. Neurvalá Jan Di byla úžasná, ty její ksichtíky jsem si vážně vychutnával, Jun Pyo byl jakýmsi zrcadlem v mužském provedení a když tito dva byli na scéně, ideálně spolu, nemělo to chybu. Další členové F4 si pochvalu zaslouží též, ač již hrály trochu vedlejší housle. Potrhlá rodinka někdy nudila, prostě mi nesedli a přišlo mi to přehnané. Během sledování došlo přesně na to, čeho jsem se obával. Bylo zcela zřejmé, že děj naplní zlá čarodějnice jež jim nepřeje a že dojde na přelétání od jednoho chlapce k druhému, ale i tohle je prostě na 25 dílů moc málo, tudíž čím dál tím víc docházelo na hloupé a nelogicky probíhající zápletky (např. řetízek na horách) a mnohdy až dějové vycpávky, množství „náhod“ už bylo též ukrutně nápadné a na to, že mělo jít o středoškoláky, do školy se chodilo opravdu velmi sporadicky, někdy snad i vůbec. Takže pokud to mám shrnout, byl by to opravdu fajn seriál, kdyby se pohyboval kolem 16 dílů, chudší děj z něho dělá jen solidní kousek. 75%

plakát

Raman (2004) 

Lehce tísnivý a trochu erotický snímek o 3 chlapech jež se utápějí v žalu a jedné 17leté dívce jejíž pohled na svět není úplně standardní. Zdařilá kamera si zaslouží zmínit, ostatně při způsobu zpracování patří k tomu nejdůležitějšímu v celém snímku. Jako divák jsem si dlouho kladl otázku proč to vše vlastně všichni dělají - no alespoň v závěru jsem získal trochu vysvětlení.

plakát

Requiem za sen (2000) 

Dva zoufalí feťáci, jedna feťanda a bláznivá televizní důchodkyně dobrej film neudělají. Snad na tu holku se dalo (někdy) koukat, jinak celkem dost solidní nuda a průměr - 55%.

plakát

Rijú (2004) 

Čtyři zavraždění lidé jsou nalezeni v bytě č. 2025 - ovšem nikdo z nich by tam vlastně neměl být a není mezi nimi ani žádná očividná souvislost. Snímek je prezentován formou kombinace reálného dění v době konání událostí i výpověďmi dotčených osob jako reportáže s médii v časovém odstupu od vraždy. K filmu mne přivedla Aoi Miyazaki v účinkujících a mohu varovat případné další fandy - délka snímku je lehce únavná a půvabné Aoi si tu užijeme sotva pár minut. Nicméně ani tak rozhodně zhlédnutí tohoto dramatu nepovažuji za ztrátu času - děj nebyl nezajímavý a hudba celkem podmanivá. 67%