insurgentes

Seladon Redford přijíždí do Havany exploatovat noční život, děvky a přitom zarobit nějakou tu korunu, načež se naprosto nepravděpodobně a naivně zamiluje do femme fatale, díky čemuž nakonec všechno obětuje a div né začne věřit na ideály Castrovy revoluce. Film je poznamenán typicky amíckou falešnou nadřazeností, s jakou využívají národy latinské ameriky - celá Kuba a vlastně i revoluce se používají jen jako kulisy pro úchvatné drámo odehrávající se výhradně mezi příslušníky nadřazené rasy. Díky tomu je i pohled do zákulisí politických událostí dosti plochý a povrchní.

Ve filmu se hlavně souloží, potom ještě žere, kouří, plave na loďce, a všelijak zevlí. To vše v pravidelně se opakujících a bohužel i dosti protáhlých sekvencích. Ještě se tam dost nesnesitelně přehrává. Bylo vidět, že záměr byl jeden, ale osazenstvo se s ním dosti těžko ztotožňovalo. Dále bych se chtěl zamyslet nad tím, co vlastně vedlo socialistické soudruhy k interpretování tohoto zednářského díla. Zřejmě ta sexuální svoboda byla za socialismu jedinou svobodou, a tímto se to pracujícím inoktrojovalo. Podle mě Juraj Herz je prostě kokot, tak co taky čekat, že.

To je prostě nádherné povídání, plné citu a jemného vtipu (který se odehrává jaksi "podprahově", například když hlavní hrdina ujíždí na kole před partou uličníků a za ním se mihne nápis "KOVÁŘSTVÍ" a pod ním přes celá vrata "kovu až po válce"...) Takový český Amarcord, a překrásný.

Velmi milý a státotvorný počin. Dnes už takovéto filmy nepotřebujeme, protože nová zednářská čítanka pro první třídu začíná nikoliv máma má mísu, ale máma se rozvádí.

Tento film se od začátku tváří důležitě a tajemně, aby na závěr vyšlo najevo, že šlo celou dobu o úplné hovno. Možná se paní Procházkové zdá, že takováhle manipulace na diváka je originální a dobrý nápad. No, mám pro ní špatnou zprávu, je to o hovně jako její film.

Zednáře Čapka nesnáším, a tenhle film je k tomu jen další důvod. Příběh o přitroublém vědátůrkovi, který vynalezne něco strašného (nejspíš atomovou bombu - a popálí si přitom ruce, ha - ha), potácí se přitom mezi naprosto mělkými a ubohými "láskami" ke každé, která momentálně vytrčí bradavky, a prožívá mnohé rozkymácené pochoďáky po ateliéru a další pseudodramata, když se jej chlapci od nového světového řádu pokoušejí zkorumpovat. Čapkova jazyková dílna navíc v tomto případě vůbec nezafungovala jako v případě robota. Krakatit je prostě debilní slovo, je hloupé, přímo tahá za uši, a strašně mě sralo a znepříjemňovalo už tak nepříjemný film. Chtěl jsem dát jednu hvězdičku, abych nevypadal jako úplnej rebel, když na Čapka byla celá maturitní otázka, ale na závěr jsem se rozhod, že seru na dojem a budu hodnotit srdcem.

Film se zaobírá tématem lidí citlivých na různé energie, akorát že jsem se nebyl s to rozhodnout, zda si z toho tématu dělá jen prdel, nebo z něj skutečně čerpá. I závěr je v tomto ohledu poněkud nejednoznačný, jako by se Sláma chtěl stylizovat do role jakéhosi českého Davida Lynche. Ve skutečnosti však jen maskuje svou připosranost, že nemá koule vyjít se svým názorem. Co kdyby mu potom roštěnky na baru vyčítaly, že jemné energie nepochopil a nehodí se do nové doby? No máte tam přece ten závěr, holky. Tak si dejte ještě panáka a pak nohy za hlavu. A co kdyby mu zase chlapi ve sportbaru předhazovali, že je buzerant, že se zaobírá takovýma zženštilostma? Dyk já jen nastavuju srcadlo fanatikům všeho druhu, woe. Nic víc za tou vyhuleností hledat netřeba. Pro mě to však jako celek bylo příjemné překvapení, oproti třeba takovému Štěstí hotový skvost. Líbil se mi i Roden v roli kentusáka (to by asi soudruzi z halyvůdu čuměli...), a na stará kolena jsem ochoten přijmout i Annu Geislerovou (na její stará kolena, ne na svoje), která se z afektované nicky pomalu propracovává na herečku uspokojivého okresního formátu. Pokud tento trend v českém filmu bude pokračovat, za nějakých dvacet, třicet let se možná půjde koukat i na Lucku Vondráčkovou, ale to už je opravdu hodně velké scifi.

Trocha romantiky, trocha akce, jen smůla, že oběma žánrům vévodí hrdina, kterej vypadá jak ukrajinská mlátička z holešovickýho přístavu. Podle jeho vyfetovaného výrazu soudím, že i to IQ osciluje zhruba na té úrovni.

Moc jsem nepochopil, jaká je cílová skupina tohohle filmu. Příznivci akce to jistě nebudou. Šestnáctky, co je zajímá "college stuff" už vůbec ne. Intoši, co těžce žerou psychologii nejspíš taky ne. Fakt nevim, komu tenhle film doporučit. Já jsem sice musel mít nějakej důvod, že jsem si ho stáhnoul, ale po jeho shlédnutí si za boha nemůžu vzpomenout, jakej.

Film pro pošuky o pošucích.