Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (12)

plakát

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964) 

V době studené války z tohoto filmu mohl běhat stejný mráz po zádech jako z Meyerova Dnu poté. Jenže jsme o pár let dál a tento film ve zkoušce času u mne neobstál. Zbyla prostoduchá parodie zelených bezmozků, kterých máme na filmovém plátně v jiných filmech hodně, zbyly špatné trikové scény letu B-29, kdy jsem se jen usmíval nad nereálností oblétávání hor a stínu na sněhové pláni. Zbyli však i výborní Peter Sellers a hlavně George Scott. Film mi nepřipadal vyloženě špatný, jen jsem očekával něco jako "Byl jsem při tom", což je právě film, který za satiru považuji.

plakát

Atentát (1964) 

Proč tak výbornému filmu nedávám pět, jak bych rád? Proto, že se jedná o historickou rekonstrukci a přesto se zde vůbec nedozvíme kdo je kdo - samozřejmě, z pramenů i (mimo jiné) z Vyčítalovy písničky Battledress jsou jména známá, ale ve filmu mi to schází. Ale na druhou stranu, přestože jsem tento film viděl už potřetí, stále znovu prožívám s Gabčíkem a Kubišem nervozitu očekávání příjezdu mercedesu - naprosto výjimečná scéna... Je zajímavé srovnání s novou Operací Silver A - v Atentátu se nedovíme o Bartošovi nic mimo Prahu, v Operaci Silver A zase víme jen, že Bartoš jezdil do Prahy, ale jinak operoval v Pardubicích. Jediný spojovací prvek je, že žádal Londýn o zrušení atentátu.

plakát

Rozhovor (1974) 

Perfektnímu scénáři bych vytknul jediné: mistr špicl dostane zakázku na odposlech dvou lidí, vše zorganizuje s precizností CIA, ale neprověří si, koho vlastně má nahrávat..? Přesto je film výborný v jistotě tušení, že pointa bude nějak jinak, než se zdá. A samotné finále po vlastním vyřešení případu je nezapomenutelné. Všeprostupující paranoia počínající přáním k narozeninám a obzvlášť silně se stupňující na mejdanu po výstavě tady dosahuje svého úžasného vrcholu. A ještě jedna věc mě silně zaujala - narážka na odhalení Hoffových spekulací s penzijními fondy. Danny DeVito to ve svém výtečném filmu prezentuje jinak, na druhou stranu v době natáčení Rozhovoru Hoffa ještě nezmizel...

plakát

Swingtime (2007) (TV film) 

Na televizní poměry neobvykle kvalitní film, který by v tuzemské "kinoprodukci" určitě předčil hodně jiných filmů, možná i nějaký Český lev by se našel. Pánové Vladimír a Michal Dlouzí snesou nejvyšší hodnocení a Alois Švehlík mi zase jednou připomněl, kdo je pro mne českým Jackem Nicholsonem. Film má neobvykle kvalitní scénář, kdy se nedá stoprocentně odhadovat co bude dál, zápletka graduje do téměř posledních chvil, charaktery postav jsou vykresleny dostatečně, lži a faleš jsou velmi věrohdné. Nevěřit nikomu, lehce se to říká, ale těžko uskutečňuje. A pak scéna, kdy malá holčička prosí Pavla, aby zahrál "Já mám koně"... Teď bych chtěl pro srovnání co nejdříve zase vidět Krále Šumavy.

plakát

Muž, který nebyl (2001) 

Film krásný ve své hořkosti a bezvýchodnosti. Pěti hvězdičkám u mě zabránilo jen to, že jsem se celou dobu nemohl zbavit dojmu, že něco velmi podobného už tu bylo ve filmu Fargo, tudíž že Coenové vykradli trochu sami sebe. Nemohu být konkrétní, protože není slušné prozrazovat děj tomu, kdo film ještě neviděl, ale minimálně základní osa příběhu (hlavní hrdina si chce v dobrém úmyslu pomoci na úkor - z jeho pohledu - darebáka a neúmslně tak utrhne lavinu, která s sebou bere vše) je prakticky identická. Přesto všechno se na tyto filmy vždycky rád podívám. A výkon B.B.Thorntona, to je na šest hvězdiček.

plakát

Anděl Páně (2005) 

Hurá, vrací se nám sláva českých pohádek! Snad. A pokud se Jiří Strach teprve učí pohádky vyprávět, máme se na co těšit, až se to opravdu naučí! Na svět přišla pohádla lehounká jako nebeský obláček. Je sice trošku škoda, že děti si veškerou nádheru nevychutnají, pokud nemají znalost světa nadpozemského tak, jak ho pozemšťané popsali, ale i pro ně je tady moc pěkný pohádkový příběh a významné poselství o chybě předčasného a přísného soudu. Kouzlo všech replik, včetně oslovení Panny Marie "Maruško", je lehké a je pojato s neuvěřitelným citem a snad jen zoufalý zapruzenec se může urazit nebo pohoršit. Obrovským kladem filmu je skvěle fungující tandem Trojan / Dvořák, jimž báječně sekunduje Jiří Batoška v roli sice menší, ale velmi riskantní. Jiří Strach vstoupil na tenký led a neprolomil se, naopak, přešel jako by mu pomáhali Pankrác, Servác i Bonifác. Gratuluji.

plakát

Hotel Rwanda (2004) 

„Lidi řeknou: ,Je to hrůza a budou dál jíst’“ „Rwanda jim nestojí za jeden voličský hlas.“ „Říkali, že není místo.“ - „Vždycky je místo.“ Jsou filmy, na které se nedá dívat jako na řemeslo nebo umění, ale jako na zpověď nebo - a to v tomto případě zejména - na obžalobu světa. Prakticky každý den se můžeme ve zprávách dívat na smrt a pokud se nás to netýká, tak se nás to ani nedotýká. Ale ten boj o přežití, který sledujeme v chladném zpravodajství, mívá taky ne zrovna snadno vnímatelné lidské pozadí. A o tom je Hotel Rwanda. Film pro mne srovnatelný s filmem „Všichni moji blízcí“ Matěje Mináče a současně s jeho dokumentem „Síla lidskosti - Nicholas Winton“. Nedokážu hodnotit kvalitu tohto filmu, dokážu hodnotit jen jeho vnitřní sílu. A ta je ohromná. Logicky a emotivně ukázaná proměna původně alibistického a snad i zbabělého hotelového manažéra v muže, který se pod vlivem událostí a s pocitem krysy zahnané do kouta postaví generálovi... Nick Nolte v roli vyslance v současnosti jedné z nejzpochybňovanějších organizací... No, kdo neviděl, ať tak co nejdřív učiní - čas strávený u tohoto filmu není časem ztraceným.

plakát

Kozoroh 1 (1977) 

Výborná myšlenka povyšující béčkový film do vyšší ligy. Od shlédnutí tohoto filmu si často říkám, jak je to s pravdivostí zpravodajství?

plakát

Hook (1991) 

"Petře, vždyť ty jsi pirát!" Nevím, jestli se minul Spielberg nebo diváci, ale pro mne to není dětský film, ale film pro táty, kteří své děti ztrácejí. Krásný souboj s návratem do fantazie u (ne)prostřené tabule (s nezapomenutelnou nadávkou "Ty sople z psího nosu!")... A taky čený humor při pirátském bassebalu ("Hrajeme podle pravidel mistra Jacka!") je pro mne nezapomneutelný. Sám se pirátem stávám, ale ještě to nechci vzdát.

plakát

Perný den (1964) 

Coby dospívající jsem si u tohoto filmu poprvé uvědomil cenu za slávu: ztrátu anonymity, nemožnost soukromí, tu zoufalou nemožnost vyjít si svobodně kamkomliv - do obchodu, do restaurace, zastavit se na ulici... Ty davy ječících fanynek na každém kroku... Komedie, ale pro mě hororová. Od té doby žádné mediální hvězdě její prachy nezávidím. Ovšem postava dědečka nutícího "Brouky" odpovídat na dopisy nebo štvoucího Ringa proti ostatním - super.