RasputincZ

Hudbu islandské kapely Sigur Ros mám rád a nepravidelně ji poslouchám. Heima je průvodce malebnou islandskou krajinou a zárověn má divákům představit Sigur Ros ve skutečném světle. I přes podmanivou hudbu a krásné záběry si mě Heima citově nezískala tolik, jak jsem očekával. Důvod bude nejspíš ten, že některé skladby od Sigur Ros prostě zbožnuji a nedám na ně dopustit, ale najdou se také písně, které mě po dobu filmu uspávaly. Hodnocení 4* je spíše subjektivní, ale jak jinak hodnotit film o hudební kapele z pohledu fanouška kapely, což?

Weir natočil po 7 letech solidní "walk" movie, které rozhodně nemůže zklamat nebo urazit. Herecké obsazení šlape perfektně, Farrella nijak zvlášt nemusím, ale jeho roli v tomto filmu považuji za jeho zatím nejlepší, co jsem viděl. Standartně dobrý byl i Ed Harris. Příběh celého filmu je velmi prostý, divák bude přes dvě hodiny sledovat, jak banda politických věznů utíká z bodu A do bodu B. Výsledek by byl nudný a nevyvážený, ale to by nesměl sedět na režisérské židli Peter Weir. Podílel se i na psaní scénáře a jednotlivé postavy jsou vykreslené bravůrně. Během filmu jsem se často zabavil právě sledováním jednotlivých dialogů a studováním postav. Weir nám prezentuje jejich utrpení a zoufalost obdivuhodně, ale postrádá to větší gradaci, drama a akci. Scény jako útěk z Gulagu nebo boj s vlky šly natočit mnohem víc dynamicky. Další věc, která mi dost vadila, bylo nevyužití potenciálu prostředí v Gulagu a především Himalájí, které prošli hrdinové během pár vteřin. Way Back je dobrý film, který se vyplatí vidět už jen kvůli skutečným podkladům. Přesto se na tento film podruhé asi už nikdy nepodívám. Radši si pustím emocionálnější a lepší Sedm let v Tibetu.

Slušný příspěvek do sci-fi horor žánru. Film má skvělý začátek a prvních pár přeludů na Horizontu jsou perfektní. Anderson divákovi servíruje jeden hororový prvek za druhým a atmosféra je vážně mrazivá. Ovšem brzy na to se příběh s velkým potencionálem rozsype jak domeček z karet. Jakoby se Anderson rozhodl, že si usnadní práci a místo vyprávění kvalitního závěru, který by si tento film zasloužil, nám předvede béčkovou akci, která film celkově degraduje.

Typický Statham a zatím nejlepší Andersonův snímek.

Slovo skvost tento film vystihuje dokonale. Moc často se mi nestane, že bych viděl film a chtěl se na něj ihned podívat znovu. První polovina se skládá především z delších dialogů, ale rozhodně mě nenudila. Herecké výkony především Caseyho Afflecka, Brada Pitta a také Sama Rockwella jsou perfektní. V režii Andrew Dominika je vidět jistá spojitost s tvorbou Terrence Malicka. Nádherná kamera Rogera Deakinse a poetická hudba Cavea a Ellise diváka uklidnuje a zárověn připravuje na závěrečné tornádo vjemů, hereckých grimas, geniálních záběrů a ohromnou dávku napětí.

Haggis natočil perfektní žánrovku, která ani chvíli nenudí. Plný počet neudělím, protože si mě Haggis rozmazlil. Očekával jsem objektivně napsané postavy, jako tomu bylo v Crashi, kde si divák mohl oblíbit kteroukoliv postavu a našel si proto důvod. Zde se nic takového nekoná. Vše je šablonovitě rozvrstvené. Sympatický a herecky schopný Russel Crowe jde slepě zachránit svoji manželku a chtějí mu v tom zabránit příslušníci pittsburghské policie – ti špatní. Byl jsem celkem skeptický vůči obsazení Elizabeth Banks. Naštěstí jsem byl příjemně překvapen. Od setkání postavy Crowa s Liamem Neesonem film dostáv slušné grády a atmosféra se začne gradovat. Dost mě mrzí, že Liam dostal jen jednu scénu a nebyl využit víc. Každopádně pro fanoušky krimi thrillerů je tohle velmi příjemné zpestření, které stojí za zhlédnutí.

Začal bych tím, že jsem byl celým filmem dost překvapený a Pattinson tu není vůbec špatný. Trochu se bojím, aby to s ním nebylo jako s Radcliffem, aby po několik dalších let nestál ve stínu své jedné, bohužel slavné role – Edwarda. Herecky dominují otci Pierce Brosnan a oscarový herec Chris Cooper. Jediná dějová linie, která mě osobně zaujala, byla mezi postavou Pattinsona a jeho otcem (Brosnan) a jejich zničený vztah po tragické smrti příbuzného. Chemie mezi Pattinsonem a de Ravin na poměry tupých, romantických filmů z americké produkce nebyla tak špatná, ale kvůli závěru minimálně jednu hvězdu strhnout musím. Ocenuji snahu zapojit do klišovitých příběhů tragický konec, na který určitě nejsou fanynky Roberta Pattinsona z Twilight zvyklé, ale zde ho Allen Coulter zapojil nešikovně. Snažil se za každou cenu diváka dojmout a rozbrečet a bylo mi to neskutečně protivné. Tak vlezlý útok na city jsem v poslední době viděl u Marley a já. Ovšem tam se to aspon povedlo.

Měl to být mix Independence day a Black Hawk Down. Ve výsledku to působí jako film podle herní předlohy. Za Eckhartovo charisma a slušnou hudbu mírně vykrádající OST k Počátku dávám aspon dvě hvězdy. Více v mé recenzi ZDE

Zdařilý comeback Walta Disneye. Tangled jen potvrzuje, že rok 2010 byl především rokem animáků. Roztomile naivní a půvabná Raspunzel, která touží začít žít svůj příběh, ale v jejím rozkvětu ji sobecky brání její nevlastní matka. Celkově je zajímavé sledovat klasické rysy Disneyho filmů (většinou povedené písně, dobrá animace, pohádková výprava a klišé) propletené s celkem propracovanými postavami, což známe spíš z animáků od Pixaru. Konopes s Pascalem párkrát upřímně pobavili. Pro mladší diváky povedená pohádka, která má své kouzlo, ale narozdíl od animáků od Pixaru je stále především pro děti a na tom se odráží i moje hodnocení.

Vážně nádherný film. Právě mladá dravost, láska a Hoffmanův herecký výkon posouvají Absolventa mezi nejlepší romantické komedie všech dob. A hudba Simona a Garfunkela je božská.