RasputincZ

Snímek jsem viděl s půlročním odstupem, takže jsem počítal s menším zklamáním, ale rozhodně jsem nečekal, že bude tak veliké. Trailer mě naladil a celkově se mi zamlouval námět filmu. Ovšem to, co přišlo během filmu bylo otřesné. Ethan Hawke mi přišel celý film nějaký zaražený a nepůsobil na mě vůbec přesvědčivě. Willem Dafoe jakožto hlavní "bad ass" celého filmu kompletně selhal. Začátek byl celkem dobrý, i návštěva nezvaného hosta v Edwardově domě nebyla špatná, bohužel následovala klasická omáčka, skladající se z automobilových honiček, nekonečného pronásledování a vše bylo okořeněno krátkou dějovou linií ohledně dcery hlavního zápornáka, která sloužila k tomu, aby bratr Edwarda prozřel. Čekal jsem, kdy tedy začne ta válečná vřava, která by zakončila celý film a namísto toho se mi dostalo krvavých jatek, které mi přišly, ale tak stupidní, že jsem byl rád, že už je konec.

Trailer vypadal lákavě, ale nakonec převládá spíš trpké zklamání. Elizabeth Olsen je nádherná a na rozdíl od svých starších sester i schopná herečka. Radnorova inspirace tvorbou Woodyho Allena je očividná, a to především snímku Manhattan. Bohužel se Radnor po scénáristické stránce k Allenovi zatím ani nepřiblížil. Jeho hlavní postava – on sám je celý film podobně zmatená a nerozhodná jako jeho Ted Mosby v How I met your mother. Zajímavá, ale dle mého názoru ve výsledku negativní, je Radnorova snaha o věnování se většímu počtu vedlejších postav. Myslel jsem si, že bude pro film stěžejní romantická linie kolem Jesseho a mladé Zibby. Nikoliv. Radnor tak věnuje přehršle prostoru pro bývalého univerzitního profesora, který se nemůže vyrovnat s důchodem nebo mladého studenta, který trpí úzkostmi a několikrát se již ve škole zhroutil. Jesse (Radnor) tak symbolizuje jakéhosi rádce, který se snaží z pozice pozorovatele všem neštastníkům pomoct a poradit. Přitom právě jeho postava potřebuje rady více než kdokoli jiný. Jen pro příště radši ne od eko verze Zaca Effrona...

Po delší době jsem v kinosále dostal opět to, co jsem očekával z traileru. Film dost připomíná Phillipsovu Pařbu ve Vegas. Jsem toho názoru, že ze strany tvůrců byla i velká snaha divákovi naservírovat fungující buddy movie s pořádnou dávkou mužského humoru, jako se to před lety povedlo právě Phillipsovi. V zásadě to funguje i zde, ale chemie hlavní trojky není zdaleka tak silná, jako v Pařbě ve Vegas. Šéfové na zabití těží ze skutečně perfektních vedlejších postav, které jsou pro kostru příběhu klíčové, ale bohužel mají ve filmu zatraceně málo prostoru, především démonicky zfetovaný Colin Farrell. Osobně jsem měl největší problém s Charlie Dayem, jehož hlasité přehrávání mi dost lezlo na nervy. Obzvlášt na konci filmu. Každopádně v rámci letních komedií v našich kinech se jedná bezesporu o lehký nadprůměr.

Výborná komedie, kterou si vždycky rád pustím. Co se hereckých obsazení týče, výborný je jak Ford, Heche tak i David Schwimmer v roli nesnesitelného přítele.

Skvělý Willis i Osment, ale hlavní zásluhu na tomto skvělém počinu měl zcela jistě M. Night Shyamalan svoji promyšlenou režií, která na konci diváka dostane.

Kokainová jízda Charlize Theron. Film, který by F. T. Marrinetti miloval.

The Lucky Ones je příjemný road movie, který staví především na výkonech ústředního hereckého tria ( Robbins, McAdams, Peña). Tři američtí vojáci se vrací domů a postupem času zjištují, že mají tolik společného a přitom jsou tolik rozdílní... Jejich příběh se různě klikatí a má pár překvapivých momentů, přesto jsem měl pocit, že se ve druhé polovině děj už trochu táhne.

Modla mého dětství. Nejoblíbenější soutěžní pořad. Nový Ninja faktor je proti tomu slabý odvar.

Odzbrojující. Je paradoxní, že nejlepší válečný film, jaký jsem viděl, je silně protiválečný. Malickova 170minutová u mě předskočila i legendární Apokalypsu. Scénu s dobytím japonského tábora, úžasnou hudbou H. Zimmera a vnitřním monologem J. Caviezela považuji za pomyslný vrchol filmu). Není náhoda, že právě týž vnitřní monolog použila skupina The Explosions in the sky ve své písni Have you passed through this night. Ultimátní zážitek, ke kterému se velmi rád vrátím. 100%

Takhle to dopadá, když si člověk stojící za literární předlohou rozhodne napsat scénář a film si ohlídat i jako režisér. Perks of Being a Wallflower využívají osvědčené motivy teen filmů (hlavní postava - looser, introvert, ovšem zde z celkem pochopitelných důvodů, touha být spisovatelem, učitel angličtiny jakožto velký sympaták (také nic nového pod sluncem), do toho opět přidaná všudypřítomná marihuana a homosexualita. První polovina skutečně spíš přidává na pocitu, že půjde o další dětinsky naivní film, který má dojmout, ale spíše otráví (častý problém podobných snímků), ale tentokrát se nejedná o stejný případ. Film stojí především na dvou pilířích, které jsou dle mého názoru klíčové pro úspěch jakéhokoliv filmu, a to scénáři a kvalitních hercích (zde obzvlášt mladých). Ezra Miller srší charismatem a sebevědomím a jsem si zatraceně jistý, že o sobě po skvělé, Měli bychom si promluvit o Kevinovi a ted Perks of Being a Wallflower, dá ještě hodně vědět. Skvělý hudební výběr a nádherný, skutečně nádherný, upřímný, citlivý a dojemný závěr. Romantický film pro náctileté s existencionálním a psychologickým přesahem, u kterého se nebudete cítit trapně. Existuje. Rozhodně stojí za zkouknutí!