pidla

Krásné obrázky, dobré herecké výkony, obstojná režie - naprosto jalový film. Nic co by člověka zaujalo, vzrušilo, zasáhlo, rozesmálo, dojalo... Typické českotelevizní sterilní pseudoumění.

Myslím, že se autoři museli docela dobře bavit, když tohle plodili. Zřejmě si dali jointa a připadalo jim to hrozně vtipný. Diváci na tom byli hůř. Aspoň tedy já jsem se na to koukal střízlivý a jen jsem nevěřícně valil oči. Proč si ve všech (tedy skoro ve všech) českých komediích myslí herci a režizér, že humor vzniká pitvořením? Úvodní scéna dohadování strašidel mi připadala jakoby režizér neměl text dialogu a tak řekl hercům: "nějak se hádejte a my to nějak natočíme". Přesně tak to dopadlo. Vlastně tak dopadl celý film. Smutné... Mimochodem minulý týden jsem konečně v tv shlédl Poslední zápas Pepíka Hnátka a nevycházel jsem z údivu, čím si ten film zasloužil takovou slávu. Přišlo mi to zoufale nevtipné a celé nějaké vykonstruované. Člověk si mimoděk vzpomene na Hoří má panenko a opět je mu ze stavu českého filmu smutno. Prušinovský s Kolečkem to tedy asi nezachrání.

Odvozený námět, nepravděpodobné situace, ploché postavy - v tomhle jalovém filmu nefunguje vůbec nic.

Tolik nepravděpodobných situací, nelogického chování postav a nesmyslných dialogů jsem už dlouho v jednom filmu neviděl. Skutečná reflexe doby bolševika se bohužel opět nekoná...

Trochu nechápu to vysoké hodnocení. Něco jako císařovy nové šaty? Já jsem se ve svém okolí nesetkal s žádným pozitivním hodnocením a sám tento projekt pokládám za značně nepodařený. Vlastně mi uniká, proč vůbec v této podobě vznikl. Jako historický pramen je k ničemu a dramatický obraz doby také nevytvořil. (Jaký rozdíl mezi Českým stoletím a např. filmem Konference ve Wannsee!!!) Místo toho je tu jen poněkud megalomanské dílo autorů, kteří si myslí, že jejich vidění historie je tak originální a přínosné, že s ním veřejnost musí nutně seznámit. Jak stále klesající sledovanost seriálu ukázala, nebyla to tak docela pravda. (366 000 diváků v neděli v 8 hodin večer na ČT1 je poněkud tristní výsledek). Kdyby Kosatík se Sedláčkem uměřili své ambice svým schopnostem a natočili prostou, ale věrnou rekonstrukci oněch událostí, bylo vy to stokrát cennější. Ani herecké kreace se (až na výjimky) příliš nepovedly. Sedláček kdesi prohlašoval, že vede herce nikoli k nápodobě vnějších projevů a atributů zobrazovaných postav, ale k postižení vnitřního charakteru oněch osobností. Paradoxně to dopadlo zcela naopak. Jednotlivým postavám nasadli masky jednoho výrazu, které až do konce svého účinkování nesejmuly. Vlastně u žádné z osobností se mu nepodařilo postihnout její charisma. Z Václava Havla udělal autistického ňoumu, z Ivana Jirouse jakéhosi vizionáře typu svědka Jehovova bez humoru a nadhledu, který byl Magorovi vlastní. A to mluvíme o hlavních postavách. Ty vedlejší odsoudil režizér do role trpného komparzu. Většina scén připomínala loutkové divadlo a to nejen díky statickému aranžmá a topornému projevu herců. A tak tvůrčí originalitu lze nalézt snad jen v typu situací "nahý prezident Beneš čte telegram Mnichovské dohody". Je ovšem otázkou vkusu a názoru zda a komu to stačí.

Jako seriál nudné, jako komedie nevtipné, jako satira bezzubé. Zdlouhavé dialogy o ničem, místo humoru trapno, amatérská režie bez nápadu. V tomto ohledu nejvtipnější je Bajgarův rozhovor pro Aktuálně.cz, kde říká, že období amatérismu by mělo konečně skončit. Proč tedy píše scénáře a režíruje? Zajímalo by mě, jak je spokojen se sledovaností 783 tisíc v pátečním hlavním vysílacím čase, kde i prostoduchá telenovela První republika měla o půl milionu diváků víc. Nebo snad jsou Neviditelní tak intelektuálně náročné dílo, že na sledovanosti nezáleží?

Ćeský film se pomalu ale jistě stává doménou nadšených amatérů, kteří však jsou víc než co jiného především nevzdělanými diletanty, kteří nepostřehli, že filmovým tvůrcem se člověk nestane napodobováním (byť občas i zručným) cizích vzorů, sebestředných lidí bez talentu, pokory a schopnosti cokoliv důležitého říct...

Příjemně civilní, ale poněkud pomalé a chvílemi nudné. Ne kriminálku mi tu chybí napětí. Vyšetřovatelé se místy chovají jako troubové a amatéři, také vadí logické mezery. A co to celé tělo mrtvé dívky pod prostěradlem na pitevním stole, když jí vrah odřízl hlavu? To už by snad dnes neměl být problém!

Císařovy nové šaty. Tohle vysoké hodnocení si dokážu vysvětlit jedině díky plejádě uznávaných herců Dejvického divadla. Ve skutečnosti neuvěřitelná prázdnota a nuda. Scénárista primáckých telenovel Kolečko nezklamal.

Typická českotelevizní bžunda. Opravdu svěží vítr zavál nejen do pražského, ale i do brněnského studia...