Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (77)

plakát

Stopy života - Dívčí sen (2013) (epizoda) odpad!

Kdykoli vidím nějaké Magnuskovo "dílo" říkám si, jak je možné, že se něco tak neuvěřitelně hrozného dostane do běžné distribuce mezi profesionální (ať už dobré nebo špatné) filmy. A teď už i do televizního vysílání. Jak je možné, že ke spolupráci získá profesionální herce? Ten člověk, který o filmu jako o řemesle (natožpak jako o umění) netuší vůbec nic, musí mít hroší kůži a hlavně nekonečnou drzost. Ale asi je schopný manažer, když na ty svoje amatérské výplody dokáže sehnat peníze a pak je i dostat do kin a televize. Mimochodem tolik čtyř a pětihvězdičkových hodnocení o jeho manažerských schopnostech taky myslím svědčí, tohle se přece zdravému a normálně myslícímu člověku nemůže líbit.

plakát

Nevinné lži - Klukovina (2013) (epizoda) 

Konstrukce plná logických nonsensů, ve které autoři pouze naplňují svou tezi, zakončená romantickou-kýčovitou scénou. Zajímalo by mě ale, proč právě tento díl Nevinných lží má na CSFD samostatnou stránku? Nic proti tomu, ale proč samostatnou stránku nemají ostatní díly tohoto cyklu (nikoli seriálu). Proč CSFD nerozlišuje mezi seriálem a cyklem, kde každý díl má jiné autory, jiný příběh a hlavně jinou úroveň. Proč se všechno nesmyslně hází do jednoho pytle? Proč to nejde odlišit u tak relativně výrazných pořadů jako jsou Nevinné lži nebo i Soukromé pasti, když to jde u tak marginálních záležitostí jako je například 13. komnata, kde každý, i ten neslabší díl bulvární publicistiky svou stránku má? Chápete to někdo?

plakát

Bez doteku (2013) 

Jestli někdo považuje napodobování a vykrádání jiných filmů a autorů za talent, pak Chlupáček má talentu na rozdávání. Začíná to už plakátem (srovnej http://www.csfd.cz/film/35301-nezna/) a ve filmu pokračuje v takové míře, že by to vydalo na několikastránkový elaborát. Po Řehořkovi další takový, který si myslí, že kinematografie začala s Tarantinem a že na to, aby se člověk stal režizérem stačí nakoukat co nejvíc filmů, že jiného vzdělání netřeba. Mnozí omlouvají nedostatky tohoto filmu mládím, já bych to v tomto případě pokládal za přitěžující okolnost. Místo co by se tento mladík pokusil vypovědět něco o své generaci snaží se na sebe upozornit a šokovat zpracováním tématu, jehož podstatu a souvislosti evidentně nechápe. (Podobně zřejmě nechápe, že film není klip, že by měl mít nějakou dramatickou stavbu, že existuje také něco jako vedení herců, atd. atd.) Já bych řekl: vrať se do školy, hochu!

plakát

Ženy, které nenávidí muže (2012) (TV film) 

Doporučuji přečíst si vyjádření Roberta Sedláčka na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/213517-anticka-tragedie-podle-sedlacka-zeny-ktere-nenavidi-muze/, kde veškeré zde uváděné výhrady k jeho filmu už dopředu prezentuje jako záměr a přednosti. Nechci ho podezírat z dodatečného alibi, jisté ale je, že v proklamovaných záměrech zcela selhal. Antická tragédie se tedy rozhodně nekonala. Atmosféra nula, snaha o úsporné herectví Gabina či Hrušínského i v podání tak dobrých herců jako je Langmajer nemůže fungovat, když chybí vnitřní obsah, kamera svou popisností tu má k noirovému stylu stejně daleko jako televizní noviny, mechanické jízdy okolo statických postav nevytvářejí napětí ale otravují stejně jako sterilní hudba, atd. atd. A samozřejmě scénář - nudná, průhledná a nelogismů plná, amatérsky napsaná historka. V tomhle filmu prostě bylo špatně úplně všechno. Navíc se mi zdá, že Sedláček nemá problém jen jako režizér, ale hlavně jako člověk. Neustále má potřebu se proti něčemu nebo někomu vymezovat (zde proti severské detektivce - viz odkaz), na něco si stěžovat, něco kategoricky odsuzovat, a sám se naparovat, což může svědčit o jednom velikém mindráku.

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

Technicky a řemeslně skvěle uděláno, ale duše předlohy se během výroby jaksi někam vytratila...

plakát

Pí a jeho život (2012) 

Zaráží mě, kolik lidí tu nechápe jednoduchou, ale přitom tak silnou a zároveň úžasně podanou myšlenku filmu, že není důležité jakému náboženství, filozofii, ideologii, atd. člověk věří, když věří v dobro a krásu. Že svět je tak nekonečně rozmanitý a bohatý, že ho nelze vykládat jenom jedním jediným způsobem. Nádherný film.

plakát

Definice lásky (2012) (TV film) 

Sterilitu a bezduchost textu umocnil režizér rádoby apartním zpracováním. Viewegh ani Sebechlebský zřejmě nechápou, že říct něco zásadního o vyprázdněnosti vztahů v současném světě nelze tím, že natočí prázdný a ke všemu ještě k uzoufání nudný film.

plakát

Dejte nám křídla (2012) (seriál) 

Nuda a šeď. Další příklad veřejnoprávního rozmělňování a ředění témat - dva možná tři díly by mohly být nabité informacemi a mohly by mít dynamiku, spád a tempo. Takhle je to rozvleklé - místy patetický, většinou ale nezáživný komentář čtený jakýmsi uspávačem hadů je ilustrovaný stále stejnými animacemi jak z levné počítačové hry. A ten nápad promítat archivní záběry na plátno kdesi v oblacích je po pár minutách přímo otravný. (Problém transformace formátu 4:3 archivů do formátu 16:9 dokumentu by se dal jistě řešit s větší invencí.) Kdo chce vidět jak vypadá dobrý dokument tohoto typu ať se podívá třeba na cyklus o letadlové lodi Enterprise - to má grády!

plakát

04826 Jirous (2012) (TV film) 

Nijak objevný, na osobnosti spíše parazitující dokument nepřináší téměř nic nového. O Magorovi byly natočeny daleko lepší snímky, např. Vis Magor Andreje Kroba, Poezie v podzemí z cyklu Alternativní kultura a konec konců i Jirousova 13. komnata o něm řekly daleko víc.