TommyLeeJape

Docela mě mrzí co si hodně lidí u nás o South Parku myslí. Nova mu dala nálepku "supersprosťárny" a združení maminek po celé republice podepisovala petice o zákazu jeho vysílání (ale copak je to určené dětem?). Ano, je to sprosté a někdy malinko zvrácené, ale hlavně je to plné skvělého satirického humoru a nadlehčování společenských problému z pohledu dětí ze South Parkské základní školy. Tento seriál se pomalu rozjížděl, prvních 6 sérií mě bavilo, byly originální a vtipné, ovšem díly od 7. do prozatím 15. série jsem doslova hltal. Čtyři hlavní postavy (Cartman, Kyle, Stan a Kenny) mají určitě své kouzlo. Hlavně tedy rasistický manipulátor se sadistickými sklony Eric Theodor Cartman stojí za zmínku. Dalším velice zábavným prvkem je naivita až stupidita rodičů dětí (Randy Marsh u mě překonal i Homera Simpsona), učitelů, poradců, městského doktora, místní policie, starostky a dalších a dalších postav. Seriál je také doslova nacpaný hromadou skvělých hlášek, určitě i lepších než: „Oh my god, they killed Kenny!“ „You bastards!“ Závěrem musím snad jen říci, že tento seriál prostě není tak špatný, jak je špatně animovaný...

Jak to tady tak sleduju tak si Galacticu asi můžete buď zamilovat, nebo ji hodit mezi průměrné ničím nezajímavé sci-fi „trojhvězdičkovky“ popřípadě ještě níže. Neměl jsem šanci vidět původní seriál z roku 1978, ale jeho novější verzi jsem si zamiloval během několika málo dílů. Je úžasné sledovat lidskou rasu na pokraji vyhynutí, utíkající se svou vesmírnou flotilou (v které je mimochodem jen jediná válečná loď - stařičká Galactica), před technologicky mnohem vyspělejšími „toastery“ - cylony, které sami lidé stvořili (nebo snad nestvořili?). Příběh se každým dílem vyvíjí zajímavějším směrem. Postavy samotné, které jsou podle mě skvěle napsané (u mě na plné čáře vítězí Starbuck), prodělávají také velice zajímavý vývoj. Nejhezčí na tom však je, že to není jenom o utíkání bandy lidí před nepřítelem. Politika, náboženství, láska, nenávist, spravedlnost, tohle a mnohem víc je v BSG dokonale propojeno v jeden úžasný celek. Za zmínku určitě také stojí kulervoucí fyzika Viperů (stíhačů). I samotný závěr seriálu je výborně promyšlený, bohužel si autoři nenechali otevřená vrátka pro případné pokračování, ale kdo ví. Pro mě je to jednoduše svátost!

Jelikož mi poker není cizí a Matt Damon s Edwardem Nortonem jsou jedni z mých oblíbených herců, nemohl jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbat . A docela mě překvapilo, že překonal všechna moje očekávání. „Underground poker“ se mi prostě líbil! Hra samotná zde sice není úplně na prvním místě, ale hráčská vášeň jde z filmu přímo cítit. Závěrečný "heads up" mě skoro až vtáhl přímo ke stolu.

„Whose motorcycle is this? It´s a chopper baby. Whose chopper is this? Zed´s. Who´s Zed? Zed´s dead baby, Zed´s dead!" Pro mě srdcová záležitost, GENIÁLNÍ! Tímto filmem si mě Tarantino získal a díky tomuto filmu se na každý jeho nový výtvor těším jak dítě na Ježíška. Pulp Fiction dělají herci, kteří geniálně hrají geniálně napsané postavy, které jsou zasazené do geniálních (často absurdních) scén, plných geniálních dialogů, které jsou plné geniálních, nezapomenutelných a kultovních hlášek. Když k tomu ještě přidáme skvělou hudbu a originální mozaikové poskládání děje, vyjde nám z toho takřka geniální film, kterého genialitu nemusí pochopit úplně každý. I když mám film raději v originálním znění, za zmínku stojí i bravurní český dabing (tleskám pane Vydra)! Bohužel se asi oprávněně obávám, že tuhle laťku Quentin už nepřeskočí. (Nicméně u Panchartů skákal hodně vysoko)

"A máme tu Windows 25, operační systém, který Vám rozumí! A s kterým můžete mít sex." Pokud bude takto vypadat naše budoucnost, nechci být její součástí. Spike Jonze nám zde servíruje povedenou futuristickou jednohubku, která urazí snad jen ty, kteří si pod pojmem sci-fi nedokáží představit nic jiného, než vybuchující vesmírné lodě. A taky trochu ty, které dokáže nasrat ta hromada zbytečných řádku ve scénáři. Já jsem ve výsledku celkem spokojen. P.S. Kdyby byla moje bývalka Rooney Mara, můj operační systém Scarlett Johansson, moje kamarádka Amy Adams a byl bych na rande s Olivií Wilde, asi bych se na všechno vykašlal a začal prodávat cukrovou vatu létajícím tygrům.

Mňamka! Postava doktora Lectera se ve světě filmu pohybuje již téměř třicet let, takže tuhle novotu považuji za celkem odvážný kousek. Nemluvě o tom, že Mads Mikkelsen se zde pokouší o nemožné, vyrovnat se Anthonymu Hopkinsovi (překonat ho nelze). Nemůžu tvrdit, že by se seveřan nesnažil, akorát prostě postrádá takovou tu šíleně chladnou eleganci, kterou tak dokonale vystihl právě Hopkins. Na druhou stranu je to celkem příjemná změna, proč ne. Seriál určitě řadím před všechny současné detektivní slátaniny, kterým ve většině případu nemůžu přijít na chuť. Občas mi sice připadá, že v tom scénáristé trošku plavou, narazíme i na pár nelogičností a v jednotlivých dílech se určitě dají najít hluchá místa. Ale to jsou zatím jen malinké nedostatky, posazené do ústraní Hannibalovou kulinářskou poezií, během níž se těm skutečným magorům bezesporu sbíhají sliny. Celkem mě zajímá, jestli by doktor se svými pokrmy uspěl v Prostřenu ("A na závěr tady mám čerstvá husí jatýrka s cibulkou." "To vypadá výborně pane Lecter, ale kde je paní Jitka?").

Někdy mi připadá, že seveřané se filmy rozhodnou natočit buď pořádně a nebo raději vůbec aneb nedokážu si vzpomenout na špatný film ze severní Evropy. Takto syrové drama vzbuzující v divákovi kvanta negativních emocí by dle mého názoru nedokázal nikdo zfilmovat lépe, než právě chladní lidé z dánských ostrovů. Někdy jde z filmu sice přímo cítit jakási vykonstruovanost (modlím se aby to bylo vykonstruované, lidé nejsou tak blbí, že ne?), ale i přesto se dle mého skromného názoru jedná o velmi nadprůměrný počin, který Vás pravděpodobně alespoň na malou chvíli přinutí: za a) nenávidět malé děti, a za b) děkovat bohu (nebo spíše evoluci) za jeho prozřetelnost nenadělit psům a kočkám dar řeči (dokážete si představit ta kvanta trestních oznámení?).

Komik Ricky Gervais, od něhož jsem mimochodem očekával něco úplně (ale totálně) jiného, natočil komediální drama, ve kterém je humor až druhořadým prvkem. O to více mě překvapilo s jakou bravurou dokázal Ricky tu naivně klišovatou hromadu hnoje, kterou námět bezesporu je, proměnit v tak příjemný film. Nejdříve mi tedy vadilo, že snímek obsahuje pouze stopové prvky suchého britského (Gervais) humoru, po chvíli jsem si ale postavy společně s obrazem Anglie sedmdesátých let oblíbil takovou měrou, že jsem na jakákoliv očekávání úplně zapomněl. Abych to shrnul, šel jsem si pro malinko hloupější komedii, dostal jsem malinko naivní drama, proč ne. Třešničkou na dortu byl výborný Ralph Fiennes, ten prostě nikdy nezklame. "Why does Noddy have a bell on his hat? 'Cause he's a cunt!"

Podobné typy filmů o puberťácích, kteří dělají neuvážená rozhodnutí, přičemž si následně musí uvědomit, že třetí Newtonův pohybový zákon je aplikovatelný nejen ve světě fyziky, určitě nevyhledávám a k Dive jsem se dostal spíše náhodou. O to více mě překvapila preciznost s jakou je tento snímek natočen, nemluvě o skvělém výkonu Jacka O'Connella (naopak mě zklamala představitelka Lindsey, která místy připomínala slečnu z jisté upíří ságy). Film nejenže poukazuje na problematiku předčasného těhotenství spojenou s nutností dělat těžká životní rozhodnutími v mladém věku, ale také se nám snaží ukázat, že pravě takto mladí lidé mohou prožívat opravdovou lásku se všemi jejími strastmi a úskalími. Propojení se skoky do vody navíc dodává filmu jakýsi další rozměr, když se hlavní hrdinka musí vzdát svého snu, což samozřejmě není jednoduché a jak ukazuje film, ani nezbytné. Co dodat, Britové mě opět příjemně překvapili. The perfect dive, is like getting life perfect; really hard, almost impossible.

Way better love story than Twilight. A je to bez keců! Pro animace od Mickeyho Mouse jsem měl vždycky slabost. Paperman je určitě šampión mezi animovanými kraťasy, co se loňského roku týče.