Klay

Po povedené jedničce vcelku zklamání. Film doplácí na přeplácanost, 12 hlavních hrdinů + nějaké ty vedlejší figurky je prostě moc. Výsledek nedrží pohromadě. Nechápu jak mohl někdo takový slepenec napsat a považovat ho za pokračování svižné lupičské komedie. Chvíli se krade, chvíli se hrdinové probírají nesmyslnými dialogy, pak se to tváří skoro jako vážné drama a celá sekvence s Brucem Willisem je zase jak z jiného filmu. Nikdo z herců nedostane příliš prostoru k předvedení svých kvalit a stejně jako postavy prosviští filmem i divák. Je to pořád stylové, pěkně natočené, ale celkem zbytečné. Soderbergh se snažil do dvou hodin namačkat příliš mnoho děje. Chvíli splašeně uhání vpřed, některé scény odflákne, jiné nesmyslně protahuje, ale skutečně propracovaného loupení jako v jedničce se tu nedočkáme. Výsledek je především rozpačitý. 2,5*

Solidní, příjemně nostalogická kriminálka a konečně role, ve které Willis skutečně exceluje. Ukecaný Mos Def by byl za určitých okolností protivný, ale je spíš prosťáčkem s IQ 20, než nuceně (ne)vtipným chrličem hlášek. David Morse je ovšem dokonalý - klidný, chladný s občasnými výbuchy agresivity, prostě skvělý záporák a Richard Donner si po průseru jménem Timeline napravuje reputaci. Pokud máte rádi klasické akčňáky z 80. a první pol. 90. let, užijete si 16 bloků mnohem více než divák odchovaný na současných uhlazených "blokbastrech"...ale ani tak zázraky nečekejte. Scénář mohl být propracovanější, ve druhé třetině filmu trochu dochází dech a závěr je dost klišovitý. Stačilo by zkrátka málo a mohlo to být za 4*

Velké zklamání - namísto stupidní zábavy je to bezdějová nuda, která nikam nesměřuje. Za pamětihodný bych označil jen jediný moment - souboj zombie vs žralok (zajímalo by mě který kaskadér se dal k něčemu takovému jako kousání žraloka přemluvit). Jinak je gore vcelku chudé a bez nápadu a o pořádné zombiárně se dá mluvit až v posledních 20 minutách. Fulci už rozhodně natočil mnohem lepší a brakovější (tzn. zábavnější) filmy.

První část nabere svižné tempo, hrdinové a jejich osudy jsou tu skutečně poutavé až se člověk těší jak to všechno dopadne. Druhá třetina je taková lepší telenovela o modelce zmrzačené autonehodou. IMHO jednoznačně nejslabší segment postrádající grády v závěru a pořádnou pointu. Většinu času jsem si přál ať už to skončí. Poslední část - drama o bezdomovci, který není tak docela tím, čím se zpočátku zdá být, má pár silných momentů, ale vleče se zbytečně pomalým tempem (stopáž mohla být klidně poloviční). Nenudí to - na to je Inárittu příliš dobrý režisér (i když své mouchy má) ale nevybočuje z průměru. Navíc mi to místy přijde dost umělé, Inárittu zbytečně tlačí na pilu, ždíme z diváka emoce....a alespoň v mém případě povětšinou neúspěšně.

Don Coscarelli je skvělý režisér a navíc má to, co většině dnešních filmařů chybí - hlavu plnou originálních nápadů a nadšení pro věc. S minimem finančních prostředků natočil tento parádní horor o dvou bratrech, kteří svádí boj s tajemným Dlouhánem v podání charismatického Anguse Scrimma - pro mě jeden z nejlepších hororových záporáků vůbec. Doslova jsem hltal každou větu, kterou v sérii pronese. Zbytek hereckého obsazení také nijak nezaostává, hlavně Reggie Bannister je každým dílem v sérii zábavnější. Coscarelli si vytvořil vlastní svět se slušnou dávkou tajemna, který si nejde nezamilovat. Skoro bych řekl, že je to taková pohádka pro dospělé a slovo kultovní je tu rozhodně na místě. Filmu jen trochu ubližuje ten pomalý rozjezd, kdy se nás režisér snaží vystrašit pár lekačkami, ale právě v tom selhává (stejně jako celá série) - hlavní devizou Phantasmů není děsivost, ale tajemná atmosféra a propracovaná mytologie. I tak má tenhle kousek místo v mojí hororové Top 5 jasné.

Jste-li psychicky v pořádku, vyrovnaní, usazení ve svém oblíbeném proudu mainstreamových filmů, vyhněte se tomuto kousku velkým obloukem. Pokud ovšem hledáte extrémy, kuriozity nebo jste jen zvědaví vidět něco jako zakázané ovoce (vzhledem ke kvalitě uznávám, že to přirovnání není až tak na místě) pak směle do toho. Vše podstatné už bylo řečeno v ostatních komentářích - je to amatérské, herci špatní, hudba úplně chybí a scénář by, vzhledem ke své propracovanosti, mohl klidně být výsledkem improvizace. Ale upřímně, pro tenhle film není nic ze zmíněného zas až tak důležité. Některé momenty, hlavně ty brutální, jsou velmi působivé. Při scéně odříznutí penisu jsem měl ten správně mrazivý, nepříjemný pocit a navíc má tato scénka docela černohumornou dohru. Jakoby režisér měl pár světlých chvilek, které vytahují jeho film z bláta a posouvají jej do vod průměrných zastupců exploitation žánru. Po zkrácení o dvacet minut (začátek + zotavování se ze znásilnění) by se to dokonce obešlo i bez té nudy.

Zřejmě to mělo být působivé vylíčení zvěrstev, která Japonci páchali za 2. světové války na svých zajatcích, ale díky neschopnosti všech zainteresovaných vzešla jen vlastenecká óda na Ameriku a její hrdinné vojáky....s poselstvím, ale bez emocí. Film je odosobněný do té míry, že i potenciálně silné scény jako poprava deseti zajatců ve mně nic nevyvolali, do žádné z postav jsem se nevcítil, s nikým jsem nesympatizoval a když přišel rádoby dojemný závěr, cítil jsem jen lhostejnost. Alespoň že vizuálně je to místy pěkné, ale z každého záběru na mě čišela televiznost, hlavně kostými a ty hnusné kamerové filtry by potřebovali obměnit. Nejhezčí jsou záběry z ulic filipínského města Manily (což asi nebude jen zásluhou filmařů) kde se odehrává jinak úplně zbytečná dějová linie, sledující osudy zdravotní sestry Margaret, která nakonec stejně vyšumí do ztracena. Nevím jak se sem nachomítl producent Tarantinovek Lawrence Bender, ale nad ziskem se jistě nezaradoval (rozpočet údajně 80(!) mil. dolarů). Tohle je totálně zbytečný snímek, který se navíc náš distributor snaží prodat jako válečnou řežbu a přitom jediná akční scéna je na konci...a je pěkně nudná a zmateně natočená.

Poněkud prázdný film...když si odmyslíte tu proměnu v monstrum, tak vám vyjde jen televizní drama o trochu "jiném" mladíkovi. Do hororové atmosféry se to přepne až v poslední půlhodině, kdy se tvůrci vytáhnou pár pěkně udělanými nechutnostmi. Jednička byla co do dějové struktury v podstatě stejná, jen měla eso v rukávu v podobě Cronenberga, který skvěle vystihl atmosféru beznaděje a utrpení. O něčem takovém si může tenhle neznámý neumětel Walas nechat jen zdát.

Zajímavé, jak se Hellraiser přesunul z britské produkce pod křídla té americké, tak série ztratila to pravé kouzlo a atmosféru prvních dvou dílů. Hickox je sice Brit, ale nepříliš režijně zručný. Noví Cenobité jsou spíše k smíchu, ještě že Pinhead dostal dost prostoru, i když jeho tentokrát příliš jednostranně zlá nátura mu poněkud ubírá na charizmatičnosti. Původně jsem chtěl dát 2* ale ve srovnání s následujícími díly je trojka ještě stále vcelku solidně zvládnutou porcí zábavy.

Vypadá to, že Argento už se nikdy nedostane zpět do formy a giallo je definitivně mrtvý žánr. Protože kdo jiný než nejlepší italský hororář by měl stát u jeho vzkříšení. Jak to ve výsledku dopadlo? Žádná sláva. Samotný způsob, jak si vrah vybírá své oběti je docela blbý, i když odhalení jeho identity mě překvapilo. Vraždy jsou zpracované dost rozporuplně - vymlácení zubů o stěnu je správně nechutné a technicky skvěle provedené, ale některé masky (třeba flashbacky s vraždou matky) vypadají hodně gumově. Atmosféra je vyjma úvodu taková nijaká, může za to hnusné televizní zpracování, nevýrazní herci a posledním hřebíkem do rakve budiž český dabing (ten samozřejmě nepočítám jako objektivní nedostatek filmu, ale na působivosti mu rozhodně nepřidává) 50%