Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Pohádka
  • Krimi
  • Drama
  • Animovaný

Recenze (157)

plakát

Princezna Ano (2009) (TV film) 

V zásadě inteligentní a nápaditý film, celkem dobře natočený i zahraný. Příjemně mě překvapili představitelé hlavních rolí. Princezna byla roztomilá i důstojná, což už se dnes vždycky nevidí. Pobavila mě úvodní scéna, jelikož hudba i to cestování chodbami vypadalo přesně jako z Harryho Pottera. Hudba samotná se mně ale nelíbila, protože šla mimo dění na obrazovce - znělo to, jako by podbarvovala nějakou akci, i když se na scéně nic moc nedělo. Chtěla jsem dát čtyři hvězdičky za výše zmíněné technické kvality, ale dvě strhávám za to tetování a rapování. Bolest a vzdor se daly naznačit i jinak. Propast mezi pohádkovostí a teenagerským vzdorem 21. století byla příliš velká a náhlá na to, aby ji člověk stihnul přijmout. Pokud propojíte dva úplně odlišné žánry, tak s nadhledem, prosím, a předem na to upozorněte - nebo si pro své téma vymyslete stylizaci úplně novou a originální. Tady sociální drama přišlo, až když byla ustanovena atmosféra klasické pohádky, a bylo to jako rána pěstí do hlavy.

plakát

Bodyguardi (2023) (seriál) 

Proč Prima obsazuje Predraga Bjelace vedle nesympatických blbců? Aby víc vyniklo, jak je sexy? --- Postavy říkají "zmrdat" i tam, kde většina lidí řekne "posrat", aby to bylo jó hodně šokující. A Ernest to říká s takovým gustem, jako by mu bylo čtrnáct a maminka mu právě zakázala mluvit sprostě. Na chlapa, co mu má být kolem pětadvaceti, to působilo nepřirozeně. Bjelacova postava super. Akorát jsem si myslela, že bych se na Predraga Bjelace dokázala dívat úplně ve všem. Tak se ukázalo, že v seriálu s tak protivným parťákem nevydržím koukat ani na Predraga Bjelace. Koncept a grafické vložky super.

plakát

Raja Babu (1994) 

Jak mám pro indické filmy slabost a pochopení, tak tenhle jsem ani nedokoukala. Je to "starý Bollywood" před přelomem v polovině 90. let, kdy se dějem a chováním postav stal trochu srozumitelnějším evropskému publiku. Tohle jsou jakoby ještě 80. léta, totálně indická a naprosto nepochopitelná, dokonce i pro mě. Už si ani nepamatuju, kolikrát tam někdo vyhrožoval, že se zabije. Měla jsem pocit, že všechny postavy patří do blázince. Intenzivní emoce se dají dělat dobře a špatně. Tohle byl jednoznačně ten druhý případ.

plakát

Single Lady (2017) (seriál) 

Mafra se snaží zaplavit svět kecy. Dejte lidem chléb a hry a Playtvak. Kdyby tenhle seriál nevznikl, tak se nic nestane. Ale jeden z těch keců mě přece jen rozsekal: "Vrátnej tady není, asi si vzal home office".

plakát

Let's Dance (2006) (pořad) 

Dávám jednu hvězdičku za to, že některá taneční vystoupení byla hodně dobrá a za to, že tanečníci i porotci vypadali, že se opravdu dobře baví. Ale jinak jsem asi příliš odkojená dědictvím c.k. rakouské etikety a českým Star Dance, aby se mně slovenská verze líbila. Oproti Star Dance, což je poměrně kultivovaná zábava, je tohle spíš na úrovni reality show. Spousta přehnaných emocí, zbytečných keců, sprostých slov, moderátor zbytečně řve. A tanečníci se hádají s porotou! To už se mně chtělo říct "A toto čo je?!" Jak tu napsal jeden uživatel, "prepána, veď my Slováci sme tiež tanečníci a muzikanti (nielen Čo Čech, to muzikant)". Tak bych Slovákům přála, aby tenhle pořad získal na kvalitě.

plakát

Janek nad Janky (2003) (TV film) 

Nebyla by to vůbec špatná pohádka, koneckonců má krásné exteriéry a hudbu složil Miloš Štědroň. Jenže Pavel Liška vypadal, jako by nenáviděl celý svět a mluvil tak strašně jako pražský puberťák, že jsem jen čekala, kdy řekne "ty voééé"! Co je to za herce, když ani pro moravskou pohádku nedokáže nasadit nějaký neutrálnější tón? Pro mě koukatelná, ale neposlouchatelná pohádka.

plakát

Čertova nevěsta (2011) 

Tahle pohádka mně připadala jako hloupá a přisprostlá selka navlečená do nádherné královské róby. Řekněte někdo režisérovi, že aby byl opravdu krásný zevnějšek, musí být krásný i obsah! Hudba Miloše Krkošky krásná byla, krásné byly i rokokové kostýmy, princezna také pěkná, ale tím krása končila. Dámy si to v rokokových kostýmech rázovaly, jako by měly na sobě džíny, což je velký kiks u pohádky, která si jinak hraje na historickou věrnost. Rokokové šaty totiž mívaly v sukni tolik kostic, že dámy nemohly ani rychle chodit, natož chodit předkloněně. Kromě toho tu všichni mluvili nespisovně, občas dokonce nespisovněji než já (viz zmiňované "Já bych to prubla". TO že říká královna? A to nemluvím o dvojsmyslech a kresbičce kluka v prachu.) Moje první a hlavní kritérium pro pohádky je, že herci a zvlášť představitelé královské rodiny se mají chovat důstojně, což tady opravdu, ale opravdu neplatilo. Takže i když Čertova nevěsta byla jakžtakž koukatelná a měla i hodně světlé chvilky (třeba scény s Luciferem), hodnotím jen jednou hvězdičkou, protože přes slušnost a důstojnost v pohádkách u mě nejede vlak.

plakát

Deewana Mujh Sa Nahin (1990) 

"Nikdo do Tebe není větší blázen než já". Na tento film, kde se podruhé a naposled setkali Aamir Khan a Madhuri Dixit, jsem se moc těšila, ale ve výsledku mě dost zklamal. První část je příjemná komedie, kde všichni předvádějí na Bollywood celkem slušné herecké výkony a Aamirovy pokusy upoutat Madhuriinu pozornost jsou neotřelé a vtipné. Hudba je poslouchatelná a klipy roztomilé. Ve druhé polovině ale značně stoupne míra agresivity a film upadne to bollywoodských klišé asi nejvíc ze všech bollywoodských filmů, které jsem kdy viděla (dramatické vyvrcholení událostí při zásnubách, rozhodování na poslední chvíli, přepadení kladného hrdiny pohůnky záporného hrdiny atd.). Madhuri nedostane příležitost si zatancovat, což je velká škoda. Navíc Aamirova láska přeroste v téměř agresivní posedlost a on sám v podstatě ztratí kontakt s realitou: začne všem tvrdit, že si Madhuri vezme za ženu a veškeré příbuzenstvo sezve na svou neexistující svatbu s ní. Proto když se Madhuri na samém konci filmu rozhodla, že Aamir je pro ni přece jen ten pravý, jen jsem nechápavě kroutila hlavou. Za tímto vývojem událostí stojí velice indické myšlení, navíc indické myšlení konce 80. let, které je mně a nejspíš většině Evropanů cizí. První část bych ohodnotila třemi hvězdičkami, druhou část jako „odpad“, takže výsledek: *. Bollywood umí mnohem propracovanější děje, zajímavější závěry i lepší kostýmy a hudbu.

plakát

Duch - Zrádce (2022) (epizoda) odpad!

"Odpad" za tu Litevku. Scénárista se ani neobtěžoval si zjistit, že na Litvě se nemluví ukrajinsky a Elena není litevské jméno. V době Googlu by to trvalo asi tak dvě minuty si zjistit, že Litevka se může jmenovat třeba Audra, Jurga, Inga, Laima, Dalia.... Ale nééééé, to by bylo moc námahy. A herečka samozřejmě Litevka není a jako Litevka nevypadá. Nechápu, proč to nemohla být prostě Ukrajinka, když mluví ukrajinsky.

plakát

Single Man (2017) (seriál) odpad!

Tenhle seriál jsem zhlédla pracovně a bylo to několik zkažených dní. V Single Lady byli stereotypní chlapi a tady jsou zase stereotypní ženské. Jenom Ilona je tak geniální, že to snad ani není možné. A hlavní hrdina navíc uráží Brno! No tohle! :-)