Moiraine

Líbilo se mi to sice o chlup víc než dvojka, ale pořád prožívám zklamání. Mrzí mě, že přehršel počítačových triků měl přednost před uchováním kouzla epizod 4-6. Sice si uvědomuji, že to není úplně reálné, ale ona tam není vidět ani snaha. Jak jsem se v některých pasážích začala nudit, tak jsem začala přemýšlet o tom, na co koukám - velká chyba. Člověk pak zjistí, kolik postav se tam chová až neskutečně hloupě.

Já mám romantické filmy sice relativně ráda, ale tady to vyloženě otravuje a nudí. Radši než romanci bych třeba viděla, jak byl Anakin systematicky zpracováván temnou stranou. Takhle působí jak lehce zmanipulovatelný puberťák, co s ním hormony cloumají ode zdi ke zdi. Nemůžu říct, že by mě to bavilo. Ty dvě dávám za úctu k původní trilogii a snahu osvětlit, proč se stalo, co se stalo.

Dlouho jsem nevěděla, jak tohle hodnotit. Nakonec jsem se rozhodla pro zlatou střední cestu. Má to naivitu shojo mang (hlavně ze začátku je to naivní vidění velice silně cítit) a zároveň prvky shonen-ai. Kdo je fanouškem žánru, toho to, myslím, neurazí. Ten, kdo je zapřisáhlým odpůrcem BL/shonen-ai/yaoi se tomuhle vyhne. Má to jenom něco přes hoďku a celkem fajn se na to kouká. Co jsem ocenila asi nejvíc, bylo vynechání jednoho ze zlatých pravidel yaoi žánru – a to, že pravá láska musí začít znásilněním. To tu není a já jsem za to ráda. Zato Takumiho trauma z minulosti je něco, co je špatný snad na všech úrovních. Ale to asi k žánru patří a přiznejme si, že bez toho by to vlastně bylo bez pointy. Nejsem zapřisáhlá yaoistka, ale ani mi to téma nijak nevadí (to spíš často zpracování), takže pro mě za 3* s tím, že chápu, že z toho někdo bude unesen, stejně jako to, že to někdo nebude schopen strávit.

Celé mi to přišlo dlouhé a nudné. Trochu mi to připomnělo jiný film. Taky se tam vzpomínalo na studentská léta, ovšem to, co bylo v japonském snímku milé, mi tady přišlo celkem patetické. Z postav jsem měla ráda snad jenom kamaráda, co randil se středoškolačkami. Možná kdyby mě to chytlo v přívětivější náladě, tak tomu ty tři dám, ale já spíš doufala, že mi to náladu zvedne, než že mě to otráví.

Příběh nepřináší nic, co už bych neviděla. Doufala jsem, že to zvedne komediální složka, ale byla jsem celkem zklamaná. Nepopírám, že pár okamžiků mě pobavilo, ale většina toho filmu nedokázala udržet mou plnou pozornost. A toho velvyslance z Číny jim fakt nežeru. Nejsem natolik naivní, abych očekávala nějakou historickou přesnost (zvlášť když konkrétně o korejské historii toho moc nevím), ale nemělo by to bít do očí. Ne takhle moc.

Pro začátek nutno zdůraznit, že se seriálem z roku 2004 to nemá až na název domu nic společného. Pro mě osobně se celý tento seriál dělí na tři části. Nejdříve jsem to nemohla nějak strávit a trvalo mi několik epizod, než jsem si zvykla. Potom přišlo pár dobrých epizod (tahle část je asi nejkratší) a nakonec to spadlo do temných vod podprůměru. Celých 16 epizod jsem měla neskutečnou touhu zabít stylistku tohohle seriálu, protože ty kreace, které se tam objevovaly, byly něco neuvěřitelného. Pro tento seriál bylo možná jenom dobře, že se vysílal po půlhodinách 4x týdně. Takhle jsem se ráno vzbudila a dala si vždy jeden "půldíl" na probuzení.

Zažila jsem trochu zklamání. Celou dobu jsem myslela, že tu bude nějaký dějový zvrat a ono nic. Navíc se většina filmu odehrává ve tmě, takže jsem tam nic moc neviděla. Jako zabiják času to ještě projde. Pamatuju si ale, že mě to kdysi dávno, když jsem to viděla, docela bavilo.

Rozhodně lepší než mnohé čistě dětské pohádky, které jsem v nedávné době viděla, ale ani žádný zázrak. Možná kdybych to viděla jako malá, ale bohužel mě Malá mořská víla v dětství minula, takže se na to koukám spíše dospěláckýma očima.

Narozdíl od většiny jiných mi tu Jar Jar nijak zvlášť nevadí. Je to vcelku trapná postava, ale chápu, proč byla přidaná. Co osobně nemůžu překousnout je postava Anakina. Ať se snažím sebevíc, ten přemoudřelej kluk mi neskutečně leze na nervy. Jinak je to samozřejmě pastva pro oči a naštěstí obsahuje i příběh. I když oproti dílům původní trilogie už to při dalším sledování taková sláva není.

Byla jsem na vážkách, jestli nedat plný počet. Přece jen na rozdíl od většiny kdramat tady nebyla hluchá místa (resp díly). Způsob cestování časem se mi líbil, hlavně to vědomí, že těch cest je jen omezený počet. Horší už to bylo s odrazem změn v minulosti do přítomnosti. Sice chápu proč to tak je, ale nefungovalo by to tak ideálně, jak tam předvedli. Zvraty tu fungovaly dobře a dost často se stalo něco, co jsem vůbec nečekala, ale v jeden okamžik jsem měla na chvíli pocit, že už to je trošku moc překombinované. Bylo to ale až téměř v závěru a jenom na chvíli. Co se postav týče, tak hlavní hrdina byl super, stejně jako jeho nejlepší přítel. Trochu jsem měla problém přijmout Sun Woo-ova bratra a občas jsem chtěla zaškrtit hlavní hrdinku - nedá se ale říct, že by mi vadila, jenom občas byla na zabití. A jestli někdo pochopil ten konec, tak mi prosím sdělte, co mi uniklo. Četla jsem několik teorií, co to mělo znamenat, ale v každé z nich jsou díry. Přesto se mi i ten konec líbil. Jenom bych ráda tu poslední scénu pochopila.