Obsahy(1)
Vzpomínka na mladého muže, který zahynul před dvěma lety. Bývalá snoubenka si opíše adresu u jeho jména ze středoškolské ročenky a pošle mu na ni dopis. Dopis do nebe. Odpověď překvapivě dorazí. Díky shodě okolností měl totiž její zemřelý snoubenec na střední škole spolužačku, která se jmenovala stejně jako on a které patřila adresa z ročenky. Korespondence mezi oběma dívkami začne vyplňovat mozaiku vzpomínek. (Jirka_Šč)
(více)Recenze (13)
Příběh dvou mladých žen, které spojí dopis, jenž si nedělal nárok na odpověď, je laskavý, jemný, dojímavý a přes svůj smutek nabittý pozitivní energií. Nenásilně proplétá minulost s přítmností a dává oběma hrtdinkám možnost poznat muže, který byl součástí jejich života a před divákem pomalu skládá příběh plný silných a na rozdíl od většiny americké produkce neuvěřitelně skutečných emocí. ()
Po vší té chvále tady jsem čekal mnohem lepší film. Začátek je ještě pomalejší a zmatečnější než zbytek děje. Film má tak pomalé tempo, že jsem místy usínal. Strhnout dokáže jen na pár izolovaných místech, natočeno je to v takových vybledlých barvách, což taky na atraktivitě moc nepřidá. Rozmýšlel jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale tři by byly málo. Když to ale porovnám s Crying in the center.... a Be with you, tak tohle je rozhodně nejslabší film z uvedené trojice. ()
Je pravda, že film se může zdát zpočátku nudným a skoro dvě hodiny se vám zdají celkem hodně. Při flashbacích se ovšem dostanete do situace, že prostě chcete vědět jak to celé dopadne. Nejkrásnější na filmu je ta nenucená jemnost a opravdovost celé situace, která se tam řeší. Zápletka by se dala shrnout do 10 min, ale tímto způsobem se z toho dá udělat velmi kouzelná záležitost. ()
Iwaiová romanca. Dve postavy, dve rozdielne línie, dve časti v ktorých je dominantná vždy jedna postava. Dve rozdielne emócie a dva žánrovo odlišné pohľady. Funkčné vo všetkých ohľadoch. Reminisencia zabudnutých spomienok. Snaha o pochopenie súvislostí a motivácií a zaujímavá( skvelo zmotivovaná) listová konverzácia, ktorá odhaľuje rôznorodosť niekoľkých pocitov. Komplexné. Príjemné. Emotívne presné a úprimné. Nezdiera to zbytočným tlačením na pílu. Iwai necháva nech sa do postáv zaľúbime. Nech im prajeme šťastie. Hoci všetko funguje ako má, línia z knihovníčkou je o trošku lepšia. Vzájomne ale tvoria originálny celok. Jeden z takých tých klenotov, ktoré som objavil až teraz. Tá klavírna hudba sa do zasneženého Japonska skvelo hodí. ()
Jsou to dva roky ode dne, kdy Itsuki zemrel v horach a zanechal po sobe jen nestastnou matku a svou pritelkyni Hiroko. Dva roky od chvile, co se meli brat. Zivot jde i pres vsechny prekazky dal, ale ona nemuze zapomenout.. Napise mu dopis do mista, kde kdysi zil a chodil do skoly. "Dopis do nebe." Bez jakekoliv nadeje na odpoved. Jenomze ona odpoved prijde.. Dalsi romantika Shunji Iwaiho.. prekrasna, vlacna a presne vystihujici vse podstatne. Pomaly a zmateny zacatek postupne vplouva do jasne danych linii, ktere se volne ubiraji k predem vice-mene jasnemu konci. Nadherny pribeh o poznavani zesnuleho pritele prostrednictvim jeho spoluzacky a odhalovanim vselijakych zakouti jejich spolecneho vztahu. ()
Galerie (7)
Reklama