duddek

Jako příjemná letní oddychovka poslouží velmi dobře. Dost jsem se nasmál, nadvláda mužů a jejich eg nad celým světem je pěkně vystižena, líbilo se mi, že ani Mattel se nebere tak vážně a vystavil se mnoha šťouchancům. Některé pasáže bych ale trochu zkrátil, ubral na mnohomluvnosti, kterou je leckdy náročné vstřebat bez zastavování filmu, a odpustil si přílišné filozofování, aby se nezdálo, že si film dal za cíl vyřešit všechny problémy světa. 3,5*.

Je záslužné se věnovat tomuhle tématu, podívat se na aktuální stav a možnosti dětské psychiatrie, ale trochu mi chybělo zasazení do širšího rámce (co se v této oblasti v posledních letech (ne)mění, co s tím naše vlády (ne)dělaly...) a stejně tak možnosti řešení (je tu jen popsaný neutěšený stav a chybějící kapacity, ať už prostorové, nebo lidské). Nejvíc mě zaujalo nahlédnutí do jednotlivých center dětské psychiatrie, včetně ostravského prvního dětského stacionáře u nás, a konstatování, že dětská psychiatrie je mnohem efektivnější než dospělá. Škoda, že v dokumentu chybějí ti, kterých se to všechno týká (tedy děti), ale chápu to.

O rodině, kde se palačinky dělají dokonce i v posteli. :) "Ať každý žije takovým způsobem, jaký jemu dává smysl." (Denisa Říha Palečková)

Nezvyklý díl, jako by štáb přijel post festum... děti odrostlé, dům opuštěný, zahrádka zarostlá... Je to trochu na škodu, protože o výchově se tu jenom mluví, není vidět žádná interakce s dětmi. Mimochodem, překvapuje mě, že tři z prvních pěti dílů popisují ženy, které vychovávají děti coby pěstounky samy. Nevěděl jsem, že se to děje tak často.

"Platí, že tam, kde nejsou pravidla, je zvýšené riziko konfliktů, nedorozumění, hádek a prostě nepohody, kdežto když se dají pravidla, tak i v relativně malém bytě se můžeme mít dobře." (Radek Ptáček)

Škoda, že Mádlovi v několika momentech není moc rozumět... Btw, zmíněnou verzi "Moon River" v češtině nazpívala už v roce 1963 jiná Judita – Čeřovská.

Ačkoliv mám Tři tygry rád, film mě zklamal. Především by potřeboval prostříhat a třeba o půl hodiny zkrátit (třeba scéna na horách je neúměrně dlouhá). A potom přidat na humoru – střílení si z církve nebo z Poláků působilo spíš násilně a dětinsky. Mrzelo mě taky, že Robin Ferro prakticky nedostal prostor prodat svůj velký komediální talent. Shrnuto: jedna hvězda za povedené akční scény, druhá za to, že jde o Tři tygry. Byť improvizace jim jde o dost líp.

Příjemná vánoční zábava. Oceňuju, že se natáčelo v Brně. Neodolal jsem a podíval se i na polskou předlohu – a dost mě zarazilo, že "Přání Ježíškovi" je, zejména v první polovině, přesná kopie, vteřina po vteřině, včetně dialogů. Některé role se nám povedlo obsadit líp, jiné působily přirozeněji v originále. A dějová linka kolem Langmajera i kolem utekší holčičky (hlavně ztvárnění jejího příchodu do té domácnosti) mi připadala srozumitelnější v této české verzi. Velkou roli mají ve filmu děti, což je divácky vděčné - i když jsou přemoudřelé a přehnaně suverénní. P. S. Překvapilo mě, že mezi Krajčem a Maximovou zeje 15letá propast - jejich polské protějšky si byly o dost blíž.

Jako fanoušek střech, kominíků, akrobatů, oblohy i výhledů jsem si přišel na své. Ale souhlasím s ostatními, že soustředit se na vše zároveň není v diváckých silách. Možná by to lépe vyznělo bez vyprávění, jen jako usebírající videoklip.

Nechápu, jak je možné, aby se pachatelé stali hlavními průvodci dokumentem o jejich činu. Tím, že kromě nich ve filmu vystupuje prakticky jen rukojmí, která stála při nich, z nich film dělá místo zločinců hvězdy. Ještě jak se samolibě vyjadřují, žádná lítost, žádná pokora... děs. Takhle se tedy dokument dělat nemá!