GMVajgl

Film, který vše podřizuje komedii - dokonce i vlastní příběh. Protože zatímco se v popředí vypráví zápletka, tak mnohdy divákovu pozornost svádí něco jiného odehrávajícího se v pozadí. Druhý díl si bere na paškál především Ramba 2,3 a jiné válečné filmy, ale i dobovou politiku - např. scéna z banketu se zvracejícím prezidentem byla inspirována skutečností. Různých odkazů je zde tolik, že je všechny dokáže pochytit a pochopit asi jen američan. Hluchá místa jsou znovu vyplněna slapstick humorem - tedy klackem do rozkroku / pánvičkou do hlavy. Přesto člověk 21.století může závidět, jaké filmy se to točily v 90.letech 20.století. Některé scény a gagy jsou legendární. Až bizarní je podobnost se současným zmateným prezidentem USA (Brandon). Podobné parodie chvíli dělal Family Guy, ale pomalu, zdá se, vymírají na politickou korektnost.

První dojem je důležitý, ale někdy klame. Pilotní díl Walking Dead je super, ale postupně se z toho stane telenovela, která řeší "kdo spí s kým" a "kdo nemá rád koho".

Film začíná slovy: "Možná, že to nebylo přesně takhle, ale takhle nějak to být mohlo." Je to trochu bláznivá, svěží a svá westernovka. Protagonista s klidem říká to, co si myslí, a dělá to, co říká - což je solidní a sympatické. Na začátku si šáhne na dno a pak mu zas štěstíčko dlouho přeje - vše mu v jeden moment tak nějak vychází, až z toho srdíčko zaplesá. Je zde dost non-pc humoru a konfliktů - se slabostí a pokrytectvím symbolizovaném mimo jiné ženami - film např. zmiňuje že nesmyslná prohibice byla důsledek nabytí volebního práva ženami.

Co takhle se na Havla podívat s větším odstupem? Byl to syn bohatého podnikatele, nikdy nepracoval. Chtěl jen kouřit cigarety, chlastat s kamarádama a dělat si svý divadlo. V podstatě proti levicovému režimu nebyl, kdyby ho nechal svobodně tvořit. Jinak byl idealista a politický diletant. Rodinu neměl, vyšší hodnoty neznal. Do funkce byl vybrán, protože pak zaručil kontinuitu, tzn. nepotrestání komunistů = zločinců. Proč ho někteří lidé pořád chtějí vidět jako rebela / zachránce národa / hrdinu? Nebyl to spíš chudák, co se dostal někam, kam sám nechtěl? Nebyl to spíš nikdy nedospělý adolescent, co vyhledával oporu v náručí mateřských postav - a proto ho tak adoruje i paní tvůrkyně?

Už v 16.století se vědělo, že proti kurdějím pomáhá vitamin c - přesto britské a americké námořnictvo zavedlo citrusy jako povinnou výbavu lodí až v 18. respektive 19. století - a mezitím zemřely 2 miliony námořníků. Stejně tak i dnes víme, že socialismus nefunguje a přesto se o něj pořád pokoušíme. Tenhle film dost uvěřitelně a odpudivě popisuje prvky socialismu - všudypřítomná opakující se propaganda, snaha přeprogramovat člověka, rozbitá rodina, cynismus, rozmrzelost a únik ke drogám - chlastu a kouření. Na pozadí té smutné šedi, udržovací války a lží působí ty střípky lidskosti, láska, říkanky, barvy, příroda - velmi jasně. Jak by vůbec mohlo to centrálně řízené top-down zlo zvítězit nad volným bottom-up dobrem? Bohužel Orwell se rozhodl ve svém příběhu tu květoucí rostlinku brutálně zadupat a i film naprosto sadisticky divákovi servíruje úmorně dlouhou sekvenci mučení a mytí mozku.

Infantilní hedonistická propaganda

Hollywoodský film, který se věnuje mezipohlavním vztahům - samozřejmě, že kroutí realitu: jednoduše ponižuje muže, jejichž život bez ženy je nanejvýš k smíchu, a povyšuje ženy - ale jen ty správné a čestné ženy, co se nedají zadarmo. Sám Carell je od roku 1995 ženatý, Judd Apatow od roku 1997. Je to jejich hejtování na svobodný život - viz staré české přísloví "Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl". V žádném případě bych se neřídil radami z tohohle filmu.

Tento snímek vykazuje typické prvky moderní filmařiny - nenápaditost, bezzubost, strach z rizika, neschopnost vyprávět pravdivý a poutavý příběh, diversity casting. Takovýmto dystopickým způsobem byla zfilmována představa dystopie v nespecifikované budoucnosti z roku 1953. Něco na té klíčové roli knížek mi tu přišlo tak nepatřičné. V roce 2018 se sice knížky stále četly, ale jejich význam byl podstatně menší než v roce 1953.

Člověk vidí "komedie s Eddiem Murphym", přitom první půl hodina je samý střílení, vraždy a ženský ječení. Eddie Murphy je taky jedinej herec v tomhle filmu, co má trochu charisma. Jinak tu hrají snad všichni nesympatičtí herci osmdesátých let. Béčko.

Režisér Dominic Sena natočil hodně hudebních klipů a na tomhle filmu je to znát - jde především o efekt, všude product placement, příběh je povrchní a nesmyslný - o dospělém muži, který přestal krást kvůli své mamince, ale znovu začal kvůli bráškovi, a o policajtovi, který ho v tom podporuje. Zřejmě je po takových filmech poptávka, film byl úspěšný a o rok později na něj v podstatě navázal Fast & Furious.