mac000

Originální film, zatahující teorii chaosu a cestování časem do celkově velmi důmyslně promyšleného scénáře. K pochopení vyznění závěru filmu (ve verzi Director´s Cut) doporučuji stránku "FAQ" v iMDb. Ale nehledě na možné nejasnosti a pochyby, jež je možné mít bezprostředně po shlédnutí filmu , dojem nesporně zanechá sugestivní výkon Ashtona Kutschera

Bezpochyby jeden z nejlepších německých filmů všech dob, dílo, které jde do morku kostí. Myslím, že jen málo filmů dokáže zobrazit nesmyslnou hrůzu, nekonečnou brutalitu války tak bez zábran a chladně, tak... reálně jako tento. Hitlerův bunkr je vykreslen objektivně, bez emocí, díky čemuž působí prostředí i zničeného Berlína skutečně autenticky. Herecké výkony všech jsou působivé, ale zejména Bruno Ganz je ve své roli vynikající. Asi si lze  jen obtížně představit, jak těžké musí být pro herce zahrát takovou roli. Skvělá je také Corinna Harfouch v roli Magdy Goebelsové.

Od Lundgrenových filmů nemůžeme čekat druhého Serpica. Přes obvyklá klišé o "dobrých poldech" a "zlých poldech" filmu nechybí napínavé akce, spád děje i dramatické scény. Sidney J. Furie je zde sice za zenitem svých předchozích filmů, ale přesto je jeho rukopis zkušeného profesionála patrný. A "třešničkou na dortu" je sympatická a půvabná Polly Shannon jako začínající detektivka Rossová.

Jó srdce je zrádná děvka a čas ještě víc, když Ornella Muti už hraje babičky...

Svým způsobem moderní technické trikové možnosti ubližují požitku z pravé filmařiny. Historické spektákly (a bitvy)  Anthony Manna (Pád říše římské, Cid) či Williama Wylera (Ben Hur) jsou opravdové, protože skutečné. Dnešní "bitvy" dokážou všechno, ale vědomí, že se jedná o digitální (a tudíž neskutečné) triky ubírá na jejich věrohodnosti. Jistě, můžeme obdivoval dokonalost natočení těchto scén, ale s tím, jak se jejich vysoká kvalita stává samozřejmostí, divák vůči nim jaksi otupěl a tuto dokonalost bere jako samozřejmost. A oproti kinovému zážitku 60. či 70. let min. století je díky ní paradoxně ochuzen. A tak tomu bylo v mém případě i u Tróje (při vší úctě k W. Petersenovi)

Filmové prostředky vycizelované, ale dějově "prepáčte,...,som z toho volaký zmätený..." Jeden (ne?)pozorný divák

Velké útrapy musí překonat Binh, než se dostane do Ameriky, aby naleznul svého otce. Pro Binha je Amerika zemí zaslíbenou, ve které se "pořád něco děje". Ale nakonec se od svého otce dozvídá, že pro něj je Vietnam "the beautiful country". Film plný emocí a skvělých hereckých výkonů.

Jeden z raných filmů Andersona, ale viděl jsem jej jako poslední z téměř většiny jeho děl. Je to až s podivem, jak ze zmatků, improvizace a skrumáže náhod dokáže všechno v ději dojít ke svému naplnění. Andersonovi hrdinové- nehrdinové jsou ne vždy předvídatelní ve svých reakcích (včetně hlavního protagonisti Steva). Celkové hodnocení proto trochu rozpačité...

Voda přináší mrtvé tělo dívky v samotném počátku filmu... voda se prolíná celým dějem jako osud hlavních protagonistů... voda pohřbívá všechna tajemství Joea, která si bude navždy nosit v sobě... Výjimečný film, rozehrávající v pomalém tempu drama, rádobyintelektuála Joea a žen, které se mu staly osudem.

Francis Veber je sázka na jistotu a totéž lze říci i o dvou hlavních protagonistech Depardieu a Renovi. I když jejich postavy opakují trochu stereotypy známé z jiných Veberových komedií (s P.Richardem a G.Depardieu), skvělé dialogy i situační zápletky táhnou film kupředu tak, že divák nemá čas o tom přemýšlet. Přitom se ale do filmu vkradou také okamžiky, z nichž zavane lidská osamělost a beznaděj... aby byly v zápětí zahnány dalšími komickými situacemi. A nelze pominout ani dobré akční scény, které u Vebera- režiséra nebývají vždy pravidlem.