mac000

Průměrná detektivka, kterou v květnu 1978 promítalo brněnské kino Praha (později Alfa)

Rozhodně bych jako odpad nehodnotil, je to nutno hodnotit v kontextu doby a z pohledu jednotlivých tvůrců. Jistě úroveň kolísá podle toho, ale pořád jsou hlavní hrdinové sympatičtí a model (policista Matula vs advokát Renz) poskytnul vzor pro některé české "obdoby"

Orestes je bohatý a mocný pán, majitel továrny na rum, který žije se svou matkou, majetnickou ženou, která se k němu stále chová jako k dítěti. Jednoho dne Orestes potká Fulvii, krásnou holubářku z vesnice, a od toho dne pro něj bude všechno jinak.

Jak velký žánrový rozsah měly filmy Mac Friče !

Vcelku slušně a inteligentně natočené drama na témata  "jsme ve vesmíru sami?" a "bude kontakt s mimozemskou civilizací mírumilovný nebo nepřátelský ?" Invaze spojuje obě a nabízí možnosti, které ,lidstvo může mít v případě méně příznivé alternativy. Pro všechny, kteří film přirovnávají s Kontaktem R. Zemeckise ( přičemž posledně jmenovaný poprávu vítězí) nutno podotknout, že Invaze byla natočena rok před Kontaktem, takže nemohla ani kopírovat, ani těžit ze zájmu diváků o dané téma.

Je to úžasné vidět, jak i více než po šedesáti letech mistrovství obou velikánů francouzské gardy, Gabina a Belmonda, dokáže udržet na vysoké úrovni film, jinak dějově i scénáristicky spíše průměrný. Atmosféra, a jiskření , kterou oba dva vytvářejí, jsou však jediněčné. (P.S. Možná, že originální verze s titulky by tento požitek ještě zvýšila, ale jinak Rimský i Lněnička podali velmi dobrý výkon při jejich dabingu. P.P.S. pro zajímavost: režisér Henri Verneuil se objeví v kameu na začátku filmu jako německý důstojník stoupající po schodech)

Po "Veselém rozvodu" další ze zapomenutelných španělských veseloher, které se v 70. letech dostaly do našich kin. Vcelku to uběhlo, divák se zasmál, a druhý den s klidem zapomenul, o čemže film byl...

Slušně akční a důstojné rozloučení s nesmrtelným Indym. Od roku 1981, kdy vzniklo jeho prvé filmové dobrodružství, si filmy produkčně zaštítěné dvojicí filmařů a přátel Spielberga a Lucase, důsledně zachovávají svou atmosféru, romantiku, lehce úsměvný nadhled a schopnost nechat zapomenout na některé drobné nelogičnosti děje. A že skoro vše lze dnes udělat digitálně (i z Forda mladíka )? To už dnes divák musí vzít jako samozřejmost, pokud je to udělané kvalitně. A tady je. Palec nahoru.

A tak jsme , dlouho po premiéře širokoúhlé (35 mm) verze filmu v čs. kinech, v Brně čekali na jedinou zakoupenou (pořízenou) 70 mm kopii, která měla šestikanálovou zvukovou stopu. Praha ji nechtěla pustit, protože v kině Alfa byla pořád vyprodaná. A zub času hlodal a hlodal... až kopii tak rozbili, že nebyla schopná promítání. Takže v Brně nikdy (!) v 70 mm verzi nebyla promítaná. Ale i ta pětatřicítka stála tehdy za to !!

Mně to zas až taková "superzábava" nepřipadá. Jistě, Němci měli (a možná stále mají) dobré veselohry. Ale ty stály především na dobrých komicích (H. Rühmann, H. Erhardt, D. Hallervorden). Ale v posledních letech jsem dobrou německou veselohru nenašel. A tato není výjimka. Originalita není všechno , a když je prokládána konverzačnímia situačními klišé (nechci říci vysloveně "trapárnami"), tak výsledek je takový, jaký je. Tak 35 b. ze 100