playboxguest

Díky The Circle Brazil a Dating Around Brazil mám pocit, že Brazílie je jeden velký večírek, na němž každej jen popíjí caipirinhu a valí o sto šest twerk. Oproti amíkům, nebo i nám, jsou brazilci na oko daleko víc cool, chill a friendly, chvílema až moc friendly, přijde mi, že nebýt u toho kameraman, pomalu by se tam v 90% případů rozjelo péčko. Ikdyž chápu, že jestli to má bejt láska na celej život, je potřeba mít jistotu ve všech směrech :D Každopádně i do třetice je to zábava plná celkem sympatických lidí a mě to voyerský šmírování jejich prvních dojmů stále baví. Jen se mi zdá, že casting si fakt dává hodně záležet, aby vybrali divácky co nejlíbivější lidi.

Upřímně jsem seriál zapnula jen kvůli tomu, že mě zaujala informace, že se ve čtvrté sérii objeví Ruby Rose. I tak jsem si říkala, že to bude první tři série určitě fajn seriál, už kvůli obsazení, ikdyž na papíře mi to moc nefunguje. A prostředí Anglie je rozhodně moc fajn, vlastně je to to nejlepší, co jsem si ze seriálu vzala. Protože zbytek je na můj vkus moc weirdy weird, přesně v tom stylu jako TEOTFW nebo I Am Not Okay With This. A ač chápu, že se to lidem může líbit, já si u těch seriálů říkám, že ač si občas připadám mimo, tak tihle lidé už jsou i na mě až moc mimo a zápletky těžko uchopitelné a uvěřitelné. S01 40% S02 40%

A ať mi nikdo netvrdí, že scénarista nesjel Wentworth, než se pustil do vlastního díla. Rozhodně ale nelze vězeňské drama odsuzovat za to, že je hodně podobné jinému vězeňskému dramatu. Projít několika lochy, věřím, že bych za chvilku taky nepoznala rozdíl. Vedlejší zápletka s heroickou rodinkou je trochu přehnaná, ale nemůžu říct, že by nudila, rodiče jsou super, jen seriálu chybí pořádný mindfuck (ikdyž zvratů je dost, a kudla mi už taky kapsu prořezala), ale každej (naštěstí) nemůže být biggest badass ever jménem Fergusonová. Když jsem v tom srovnávání, u Wentworthu mi děsně neseděla Bea a s celou první sérií jsem měla problém, Macarena mi sedla hned, taková chytřejší Piper, říkala jsem si, aby mě naopak až časem začala vytáčet svou přelétavostí mezi postavami a nestálostí v názorech. To i Piper je proti ní zlatá. Každopádně, kdo ví, jak to s člověkem a jeho mentalitou otřese, když si projde vším tím psychickým peklem, na vlastní kůži to zjišťovat určitě nechci. Vedlejší postavy mi tady z momentálně nejpopulárnějšího vězeňského tria (Went - Orange - Vis) sedly od úvodních epizod každopádně nejvíc (a Kudrnka nebo Zulema jsou boží). Nuže... letošek je pro mě jedna návykovka vedle druhé a mě asi bude muset přestat fungovat net, abych jednou nešla spát nad ránem kvůli slavné větě "ještě jeden díl, teď to fakt vypnout nemůžu". Hodnocení po prvních dvou sériích, ta třetí je chvílema až extrémní a nesmyslné akční céčko. Čtvrtá se zase trochu zvedá. S01 80%; S02 80%; S03 40%; S04 60%

Viděla jsem us circle, france circle a brazil circle. Až nakonec (kvůli absenci na Netflixu) jsem se dostala k tomu britskému, kterým to celé začalo. A musím překvapeně konstatovat, že pořadí, v jakém jsem jednotlivé Kruhy viděla, odráží i to, jak se mi jednotlivé show líbily. Zatímco ve všech předchozích (ačkoli byly natočeny později) sériích jsem si vždy nejpozději do půlky (6 epizod) našla své oblíbence, se kterýma jsem držela do konce, tady je to, nemůžu si pomoct, od začátku do konce (18 epizod) banda sebestředných nafoukanců, které bych v tom baráku nechala zavřené na věky věků (samozrejmě bez kamer a internetu), jen ať se už proboha nedostanou ven a neplodí potomky. Čest výjimkám (Dan a Genelle), ale jinak jsem si celou dobu připadala, jako bych omylem vlezla do chatu dnešní vypatlané, nic nerespektující, omladiny. Tím pádem mi odpadlo i jakékoli stresování se u vyřazovaní, nesympatie plodí lhostejnost. Je mi trapně za ně. Každopádně bylo zajímavé sledovat, jak to všechno začalo a je až vtipné, jak si člověk řekne, že proti novým epizodám je to celé brutálně zastaralé, když je mezi tím možná jen rok odstup. Stejně jako ostatní verze Circle série zatím hodnoceno na základě první série. Snad bude druhá víc na úrovni, zatím musím říct, že zábavností a účastníky americký remake naprosto rozdupal britský originál.

Jasně, je to spíš rodinné drama o osudu dvou rozdělených sester se špetkou lesbické romance a komiksovým pozadím. Žádný díl není překvapivý nebo extrémně napínavý a není tu touha pustit si okamžitě další díl. Prostě žádná pecka nebo překvápko roku. Ale jinak celkem pohodová oddychovka ve stylu female hero seriálů, na kterých jsem vyrůstala (Černý Anděl, Alias) s Ruby Rose, pro kterou mám dlouhodobě slabost. Divácky nejoblíbenější díl s různými verzemi Supermana mě bavil nejméně, vůbec mi nezapadal do vybudovaného děje, ale na tom je přesně vidět, že zatímco já se těším z toho komorního dramatu a části, kdy na sebe hrdinka bere kostým, bych ani nemusela mít, ostatní diváci prostě očekávali poctivou akční komiksovku bez zbytečného plkání o rodinných hodnotách, a proto je hodnocení tak nízko. Pro mě každopádně skromné guilty pleasure. 60%

Filmy s Adamem jsou si v podstatě dost podobné, průměrné komedie, které jsou ale ideální na brain off odpočinek. Námět s mobilem, který má pocity, mě na papíře nadchl, mám pro tyhle A.I. témata slabost (Simone je moje GP), ale nakonec byl využit v podstatě jen v prvních a posledních patnácti minutách, a to velmi, velmi, opatrně. Když vezmu jiné filmy Lucase a Moorea, sice se mi většinou líbily ještě méně než Jexi, ale rozhodně se v nich autorská dvojice odvázala daleko víc, PG R mě u tohoto filmu upřímně překvapuje. Čekala jsem, vzhledem k Adamovi v hlavní roli, že nepůjde o žádný zapamatování hodný zázrak, ale že se budu většinu relativně krátké stopáže nudit, bylo i tak zklamáním. V rukách Tonyho Scotta, Duncana Jonese nebo Andrew Niccola by se dal námět přetavit v luxusní sci-fi thriller.

V porovnání s USA (férovější pojetí a přátelství) a Francií (samá taktika) jednoznačně (nej)slabší mix obojího. Postavy jsou nemastné neslané, a ani se tady pořádně za celou sérii neumí rozhodnout, jestli se teda chtějí spíš kamarádit nebo taktizovat. Jejich hlavním motivem je odhalit podvodníka, kterých je tady zdaleka nejvíc a většina z nich působí, že pokud by se vydávala sama za sebe, byla by zajímavější. O Brazilcích se tu dozvíme jen to, že mají daleko větší tendence k otevřené bisexualitě a twerkování než ostatní státy. I přes slabší postavy mě ale série opět udržela při chuti sjet jí pomalu v kuse a velké plus za to, že se vítězem stal jediný hráč, který si na nic nehrál, netaktizoval a vystupoval férově. Budou-li další série, třeba si další soutěžící vezmou příklad z toho, že se ve všech zemích nakonec nejvíce daří těm, kdo nejsou fake a netaktizují. #Býtlepšímčlověkem #Těšímsenaanglány.

Tak jsem zjistila, že Francouzi jsou nám hodně podobní. Soutěžící v téhle verzi kruhu jsou oproti amíkům daleko více taktici, závistivci, sebestředná hovada, a vůbec šmejdi, co nejdou pro kudlu do zad daleko. Opravdu stále věřím, že český Circle by byl hodně podobný, plný hádek, falše a pomluv. Chápu, že je to soutěž, ale je mi z těch lidí zle a nejradši bych je zaplácla plácačkou na mouchy a jinou havěť. Vsadím se, že v reálu se hájí tím, že takoví vůbec nejsou, že to celé byla jen hra, ale opak je pravdou, ukázali se v pravém světle a já bych o většinu z nich kolo neopřela. U americké verze mě prvním dílem a úvodními videi většina hráčů iritovala, ale pak se rozhodli zahodit taktiku a hrát srdcem a bylo super to sledovat a já si ty lidi upřímně oblíbila. Tady je to víc jako sledovat mísu s ovocem, které je čerstvé, až do fáze, kdy úplně uhnije. A právě proto i přes nepopiratelně dobré momenty (snaha babiček zapadnout, Valerie a Romain, setkání u kulatého stolu) nemám chuť vidět francouzskou verzi The Circle znovu. Alespoň ne první sérii, kde je jedinou fair postavou Elea. Playboxguest opustila monolog.

Už kvůli obsazení jsem se i těšila a říkala si, že horší jak Murphyho Dolittle to být nemůže. Inu... Může. Jako když se rozhodnete uvařit guláš a dáte do něj úplně všechno, co v kuchyni najdete. Včetně gumových medvídků. Těžko poživatelná směska.

Stejná binge watching návykovka jako jiné show od Netflixu (Love is blind, Too hot to handle atd). Skoro jsem nestíhala chodit včas do práce. Natočit tuhle show u nás, je to nejspíš samá pomluva, závist a hádky, nevěřím, že by se u nás budovala taková "skutečná" přátelství, už jsme prostě takoví. Americká verze The Circle (pořád nechápu, proč se štábu vyplatilo přivézt všechny účastníky z USA do britského Salfordu, ale ok) je dost pozitivní a přátelská. Účastníci jsou ten typ, kdy jsem si u úvodních videí říkala: "Pane Bože, tak ty seš dobrej k***t" (Joey, Chris...), aby mi ti samí lidé, k mému překvapení, po několika dílech přirostli k srdci a bála jsem se o jejich existenci při vyřazovačkách. Finální čtyřka je pro mě ve výsledku nezapomenutelná banda lidí se srdcem na správném místě a sama bych je brala za kamarády. Nečekala bych, že se někdy "udělám "do reality shows ale ty Netflixovské mě fakt baví. Jen v případě Circle mě mrzí, že se zatím neobjevil žádný "reunion" díl, informující o tom, jak to bylo dál, jak to má teď Netflix ve zvyku u jiných reality (zmíněných na začátku) i dokumentů (např. Pán tygrů). Těším se na verze z dalších zemí. USA to u mě začala hodně slibně.