Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (1 284)

plakát

Ambulance (2022) 

Za mě nejlepší Bay, napínavé od začátku až do konce. Tyhle thrillery, kde se nonstop něco děje a na vteřinu se nezastavuje, mám fakt ráda i přes rozkousaný ret. Nelogičnosti neřeším, zrovna těma je Bay známý, ale on točí popcorn a né dokumenty pro atomové inženýry a občas je potřeba si film prostě jenom užít brain off.

plakát

Láska hory přenáší (2022) 

Působí to dost jako slabší divadelní hra zfilmovaná pro televizi, některé herecké výkony, hlavně Lambora apod. působí hodně strojeně, prostě je cítit, že nejen on tu hraje a odříkává naučené repliky. I tak ale můžu říct, že mám za sebou i horší věci, třeba Zoufalé ženy, Šťastný nový rok nebo Ženskou na vrcholu a jednou se to dalo, ikdyž znovu už si to určitě nepustím a jediný vtip mě tu doopravdy nepobavil. Každopádně trvám na tom, že na každém, i ne úplně dobrém filmu, se něco dobrého vždycky najít dá, a to je tentokrát určitě charismatická Natalia Germani, kterou ráda uvidím znovu, třeba i v něčem lepším.

plakát

Spolu & Hladoví (2022) (seriál) 

Miluju jídlo, mám ráda výlety, ale úplně mě nebaví pátrat na vlastní pěst, takže takovýhle přehled míst a toho, co zajímavého se dá v různých koutech republiky najít, k návštěvě i snědku, v cca dvaceti minutách, vítám a uvítala bych i další díly. Hejlíkovi, a jejich postřehy, mi nevadili, naopak, líbilo se mi, jaký spolu mají vztah a přišlo mi i docela poučné sledovat dva úplně odlišné lidi, snažícího se otce a pubertální dceru, jak se snaží pochopit jeden druhého a fungovat spolu. Popravdě mám díky tomu pocit, že zase chápu dnešní teens o něco víc. Gastromapu Lukáše Hejlíka už mám v telefonu a těším se, až se při běžné cestě na známá místa nacpu na úplně nových místech pořádnejma dobrotama.

plakát

Morbius (2022) 

Od filmu jsem vůbec nic nečekala, ani jsem nevěděla, o čem bude a tak nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Kvalitou je to béčko s velkým B a já navíc nemám ráda upíry, takže mě námět nenadchl, ale že by mi to přišlo horší než jiné slabší komiksovky, nebo upíří filmy, taky říct nemůžu. Ke konci už jsem sice ztrácela pozornost, ale úplný průšvih to určitě není a Jared to docela držel. Ideální zabití času, když chce člověk něco na úplné vypnutí. A určitě jsem zívala méně jak u ukecaného Eternals, kde byla těžce přepálená stopáž.

plakát

Bez domova (2021) 

Přijde mi, že video na youtube od Maxima Habance věnované los angeleské čtvrti Skid Row, má větší naléhavost i výpovědní hodnotu než tenhle dokument, v němž se za 40 minut příliš neukázalo ani neřeklo.

plakát

Haute couture (2021) 

Oddychovka ze světa šiček pro Diora, trochu připomíná Emily v Paříži, nebo Pradu, asi chce taková i tak nějak být, jen je natočená levně a jednoduše a komediální určitě není, spíš je to takové drama bez velkých dramat, ze života, s veskrze neutrálníma postavama. Hlavní postava Esther tu není žádná nekompromisní mrcha, kterou by musela novicka ve světě módy ustát, ač se tak chvilkama snaží nemotorně působit, ale ve výsledku je to spíš taková civilní mamina snažící se spasit jeden krk bez vidiny budoucnosti. V kino produkci film zapadne, protože ničím vyloženě nevyniká a za dvě hodiny už člověk ani neví, že ho viděl, nejzapamatovatelnější na celém filmu je Nathalie Baye, která na svůj věk působí jako osobnost neskutečně šarmantní a sympatická. V televizi na jedno propršené dopoledne může Haute Couture nabýt na smyslu.

plakát

Domácí tým (2022) 

50x a stále dokola další z mnoha filmů, které se točí pomalu se stejnou pravidelností jako epizody zajetých seriálů. Není to tak strašný, k žehlení by to mohl být fajn podklad. Jenže já nežehlím a to neustálé opakování omletého bez nejmenší špetky invence mi dnes úplně nesedlo, páč jsem se chtěla odreagovat a pobavit, ale spíš jsem se unavila jako bych sama vzala do rukou míč.

plakát

Geniální přítelkyně (2018) (seriál) 

Řemeslné zpracování snad po všech stránkách od hudby přes kulisy po herce. S každým přibývajícím dílem je to ale víc a víc neustálá recyklace vlastního příběhu, která se začíná podobat kdejaké telenovele, kde se neřeší nic jiného, než kdo s kým a genialita se vytrácí z hrdinek už s nástupem puberty. Takže ve výsledku mám pocit, že sleduji něco, co se snaží schovat svou dějovou lacinost za umění. Třetí série už můj zájem nebudí a s velkou pravděpodobností si ji nechám utéct.

plakát

Podvodník z Tinderu (2022) 

Svým způsobem má u mě takový člověk obdiv, ač, nebo právě proto, já bych na takové jednání kromě inteligence neměla ani náturu. Jednotlivé oběti bych nekomentovala, můžeme si na ně udělat hodně zjednodušený obrázek, jen takový, který nám dokument dá, ale pořád nevíme, co vše se jim odehrálo v životě a v hlavě a vedlo je až k takovému jednání, že samy ze sebe dokázaly udělat takové "hlupačky", prostě těžko soudit a odsuzovat, když my na jejich místě nebyli. Jestli mě něco na dokumentu nadchlo, tak hlavně představa, jaký pěkný celovečerák ve stylu Catch me if you can by z toho mohl v dobrých rukách být.

plakát

Terapeutka (2017) (seriál) 

Kvalitně obsazená, ke konci už trochu moc scénáristicky zamotaná, jednohubka, u které hodně zamrzí absence další série. Ač chápu,  že si tvůrci nachystali na stůl tolik surovin, že vytvořit smysluplně navazující pokračování by mohl být nadlidský úkol a tak je možná netflixovská stopka zachránila. Nuže kdejaký film končí otevřeně a tak, ač tyhle nedořečené příběhy nemusím, nezbývá ani v tomto případě, než si domyslet, co mohlo po závěrečných titulcích následovat. Hlavní(anti)hrdinka je slušně manipulativní sociopatka, kterou by člověk v reálném životě mít nechtěl, ale její intrikaření se dobře sleduje, Sidney je zase trochu rozpolcená povaha, která se taky hodně dobře sleduje, hlavně na pohled a člověk by jí v tom reálném životě snad i uvítal, mužské postavy mi tu připadají spíš jako takoví hodní ňoumové, které není velký problém oblbnout, ale každá postava tu má víceméně svou funkci. Plus i za úvodní znělku, která mě bavila, neměla jsem potřebu jí přeskakovat, jak mívám u seriálů ve zvyku, a stále se mi drží v hlavě.

Reklama

Reklama