Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (1 317)

plakát

John Wick: Chapter 3 - Parabellum (2019) 

Filmy s Johnem Wickem jsou zábavné a mají sílu, hlavně v kombinaci s Continentalem, jehož pravidla mě fakt baví. Co mi ale pije krev, je obrovské množství situací, kdy má John jasnej skalp, ale protivníci se nad ním smilují, aby mohl skalpovat on je. John díky tomu nepůsobí nepřemožitelně, ač se to o něm furt dokola traduje, ale směšně. A že těch momentů je a s každým dílem se mi zdá, že přibývají a přibývají. Kvůli tomu nejde jít vejš s hodnocením. Protože přestože je to zábava, co odsýpá a každý díl má svou top část (tady je to za mě průběh salvou nepřátel s dvojkou cvičených psů), tak je to zábava, která se až nepochopitelně často sama shazuje.

plakát

Super Mario Bros. ve filmu (2023) 

Jedna z nejlepších videoherních adaptací. Říkám jako někdo, kdo už před třiceti lety mastil Mária na Nintendu a dodnes se mi valí u telky snes a několik kazet z instalatérské i opičí série. Bavila jsem se od začátku až do konce a po dlouhé době jsem se v kině několikrát i od srdce nahlas zasmála. Pobavilo dokonce napříč generacemi, páč jsme byli v partě 30+, 50+, 70+ a ten zážitek jsme měli celkem podobný. Očekávám, že se zvednou prodeje Switche, protože po zkouknutí má člověk chuť si hned zahrát. Viděno ve 4dx a chystám se minimálně ještě jednou.

plakát

Dungeons & Dragons: Čest zlodějů (2023) 

Svižné dobrodružství, které po trochu pomalejším rozjezdu, přestalo uhýbat a skrze nápady si došlo přímo za svým cílem. Pěkně rovně a zpříma. Šutr nešutr.

plakát

Buď chlap! (2023) 

Ze všech českých komedií, co za poslední rok zapluly do českého kina, asi ta nejzbytečnější. Konkurovat může snad jen Indián. Na přežití tu nejsou potřeba koule, překonávat se totiž nebudou překážky v divočině ani životní úskalí, jen předvídatelný děj a trapné pokusy o humor. Dvě hodiny po odchodu z kina si už pomalu nevybavím nic, co by již nebylo v trailerech. Škoda, potenciál tu byl. Představa Pavlovo rozvětené rodinky, která se na dovolené ztratí v divočině, mě bavila víc, než příběh mamánka, který si do lesa vyrazí na medvěda, aby sbalil kost, kterou ani balit nemusí,

plakát

Bastardi (2010) 

Ze všech čtyř dílů za mě ten nejstravitelnější a až na pár wtf, alá to by nikdy nefungovalo, momentů i nejuvěřitelnější. Tím chci říct, že oproti ostatním dílům je tady těch momentů nejmíň, ač teda jsou, protože scénárista je tak trochu člověk, který má snad větší fantazii než opasek. Souhlasím s komentářem, že to zase tak přitažené za vlasy nebylo. Též sdílím pohled, že není škola jako škola a učitel s praxí na jedné nemůže objektivně posoudit celé školství, někde jsou děti zvladatelné a celkem v pohodě, ale někde jinde už to nebude zase tak daleko od pravdy tohohle díla. Dost dělá složení žáků, mentalita i kraj. Bohužel. Díky maratonu, kdy jsem sjela všechny čtyři filmy během 24 hodin, jsem si nemohla nevšimnout, jak mnozí, kteří tu první díl totálně strhali, neodolali a zkoukli i ty další filmy, které tu pak v komentářích strhali.  Pobavilo, jak rádi se tu týráme a pouštíme si cíleně filmy, o kterých víme, že nás nebudou bavit. Za mě jsou Bastardi komplet jako série televizní brak, ale jak už jsem napsala u čtyřky, brak, kterej mě tak nějak bavilo sledovat víc jak kdejakej art, ač ho znova vyhledávat nebudu.

plakát

Bastardi: Reparát (2023) 

První tři díly jsem neviděla, ale byla jsem nalákána do kina na čtvrtý, s tím, že nemám dávat na čsfd, protože zase takovej vopruz ty filmy nejsou. Nakonec se o žádných kvalitách opravdu mluvit nedá. Nevím, jak ty ostatní filmy, ale čtvrtý je ochotnické divadlo nejnižší kategorie se silně nesympatickým hlavním hrdinou a fantasy scénářem, plným situací, které by nikdy neprošly realitou s prvky komedie a celé to tak nějak drží nad vodou Godla, který jediný tu má alespoň nějaké charisma. Na druhou stranu, ač je mi z toho trochu zvláštně a mohlo by se to některých našich umělců dotknout, pořád to pro mě bylo v kině subjektivně daleko menší utrpení než loňský Arvéd.

plakát

Párty Hárder: Summer Massacre (2022) 

Po zkouknutí jedničky, která si to u mě svojí absurditou vypálila na cca 70% a několikrát jsem se u ní fakt přes všechny ty fekál vsuvky zasmála, jsem se na dvojku těšila jako na jistojistej nářez, kterej to všechno dotáhne ještě o level výš. A ono kupodivu, nebo možná právě proto, aby film prošel přes kinodistribuci, působí celé pokračování, ač je skoro dvakrát tak dlouhé, jakoby se tentokrát se všemi nápady drželo mnohem víc při zemi a bylo celkově víc křečovitý a strojený. Zatímco jedničku bych si dala klidně hned znovu, u dvojky to nutkání nemám. Kvalitní filmařina se ale musí nechat, je vidět, že se Řezník s každým kouskem někam posouvá a myslím jako lichotku, když řeknu, že styl, jakým jdou oba filmy natočený, nepůsobí vůbec typicky česky. 50%

plakát

Babylon (2022) 

Moderní Fellini s dokonalým soundtrackem.

plakát

The Last of Us (2023) (seriál) 

První díl jsem hrála dvakrát, nikdy jsem ale úplně nechápala ten obroský hype, co kolem ní byl, fajn "zombiárna", ale s nijak zvlášť převratným příběhem pro fanouška zombie klasik. To dvojka, ta už pro mě byla jiné kafe, luxusní příběh pomsty, kde je dost sporné rozhodnout se, kdo je tu vlastně dobrý a kdo zlý, kde hráči dojde, že každá mince má rub i líc a každý je svým způsobem záporák, když jedná v jiném zájmu, než druhý. No zpět k jedničce a seriálu podle ní, někdo odsuzuje, někdo chválí. Já patřím do té druhé skupiny, vážím si toho, že se seriál dost věrně drží předlohy (i prostředím, jako podobně kdysi první Silent Hill, vidíte lokaci a říkáte si: "páni, tam to znám"), i za cenu toho, že díky tomu, že hru znám, jsem dost často přesně věděla, co bude následovat a tak mi chyběly momenty překvapení. V podstatě jsem si připadala, jako bych hrála první hru potřetí, za mě seriál nevynechal žádný podstatný moment a sem tam i něco lehce rozvinul. Třeba příběh Billa, což za mě byla super epizoda, protože měla přesah proti jiným dílům, když představila lore některých postav nad rámec scénáře hry. A zrovna tahle epizoda je na sociálních sítích hodně propíraná fanoušky, kteří jsou najednou strašně velcí puritáni a hnusí se jim, že se tu zobrazuje romantický vztah dvou mužů, což mě strašně pobavilo, když si vezmu, že titéž lidi hrály předlohu, kde se to hemží gay, trans, lgbt postavami víc než houbovinou. Co se týče herců, možná si nejsou moc podobní, nicméně charakterů se drží perfektně a Joel Pedra Pascala je snad ještě lepší, než když jsme si na jeho místě kdysi vysnívali Jackmana.  Uvidíme, jak se tvůrci zhostí druhé série, kde je daleko víc stěžejních postav i děje samotného. Jednička nezklamala, je vidět, že vůbec není špatný nápad, nechat tvůrce hry pracovat i na filmové/seriálové adaptaci. 80%

plakát

30. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2022 (2023) (pořad) 

Luxusní úvod, ten zaslouží plný počet a určitě si ho přehraji opakovaně. Jinak mi celé předávání přišlo čím dál více dělané na míru spíš nominovaným než divákům. Nehledě na to, že jsem letos nominace často nepochopila, např. Kozub nominovaný za GP když v téže rokl natočil i Spolu, absence Mimořádné události a spousty dalších filmů, které byly loni určitě nadprůměr a sem tam si zasloužily v některých kategoriích aspoň zmínit. Mám letos podobnou křeč ze sledování, jako když jsem četla poprvé letošní nominace na Oscary, kde je téměř úplně vynechán Babylon, ač aspoň na Českých lvech se dá říct, že tři divácky nejrozporuplnější filmy loňského roku je naprosto ovládly. Hodnocení lvů se těžko hodnotí objektivně, nicméně alespoň za kategorie tv tvorby letos děkuji, tady mám mezery a přivedly mě na pár zajímavých tipů.