mosem

Film, který působí na počátku romanticky život na anglickém venkově. To co se zdá na začátku vyvíjet idylicky, s ohledem na pohled předpubertální dívenky, se mění v drama. Drama, na počátku kterého stojí moment, který všechno idylické změní. Přemýšlíte, jestli je příčinou její zlá vůle nebo naivita dívky. Důsledky jsou každopádně drtivé pro život všech zúčastněných. Film vás pak donutí přemýšlet, jak to vlastně bylo. A jak vypadalo její pokání.

Zvláštní film, zachycený zvláštní kamerou. U Oskara člověk přemýšlí, jestli jeho pohled na události pramení z dětské neznalosti, nebo naopak je až dospěláckou vychytralostí. Nejlepší scénou je pro mne nacistická slavnost, kterou Oskar roztančí. A velmi dobře na mne působili cirkusoví "trpaslíci". Pozitivní názor na Aznavoura ani nezmiňuji, ten je možná až příliš subjektivně ovlivněn. Naopak, některé scény jsou až zbytečně naturalistické. Určitě nebude patřit mezi mé TOP, ale také není odsouzen do nenávratna.

Hodnocení někde mezi oslavnou nominací na Oscara, a hodnocením kritičky Mirky S., která nedala ani svých obligátních 60 %, ale jen 50. Těm, kdo se specializují na historii II.WW asi nepřinesl mnoho nových informací, a jim ani zřejmě nebyl určen. Naopak pro ty, které zajímá historie obecně, doplnil kusé informace, které známe z dějepisu,o detaily, které ukazují i jinou než jen technickou stránku války. Ukazují zrůdnost fanatismu, který zde představují především Göebbelsovi, kteří usmrtili svých 6 dětí. Postava fanatika Goebbelse na mne také působí snad nejvíce věrohodně. Ukazuje, jak v závěru války i dosud ukáznění vojáci z bunkru ztrácejí morálku (pitka těsně před dveřmi Hitlerovy kanceláře). Otázka v každém z nás může vyvolat smrt mnoha německých důstojníků, zda za jejich sebevraždou stojí otázka cti, nebo je hnacím motorem strach z budoucího osudu v rukou Rusů. Stejně tak závěr filmu, ve kterém je cítit zděšení těch, kteří žili dosud izolování v bunkru, z toho, jak vypadá skutečný svět, skutečný život v Berlíně v závěru války.

Jen u mála snímků v poslední době jsem zaznamenal tolik a tak rozdílných hodnocení. Ostatně, rozmanitost je zřejmá i v hodnocení na tomto webu. Osobně se necítím kvalifikovaný k tomu, abych dokázal hodnotit technickou stránku zpracování - kameru, hudbu, dabing.... Za mne tento film splňuje více/méně očekáváni. Není to film, který by byl dokumentem, nicméně historická hodnověrnost - včetně dialogů a textů Emanuela Moravce je dokládána v vyjádřeními historiků, což nelze než kladně ocenit - nejsem v případě minulosti a nedávno žijících postav příznivcem příliš velké autorské licence. Hlavní postava, představená Mariánem Labudou ml. byla vybrána z mého pohledu dobře. Postava je přesvědčivá, ale její provedení nedává jednoznačnou odpověď na otázku po důvodech Moravcova postoje.Existenční problémy do kterých se dostal? Uraženost po Benešově odvržení? Touha po uspokojení vlastní ješitnosti a vlastního ega? Možnost vyjevit své názory, které z jeho článků vyvěrají již od dob nástupu Hitlera k moci? Každý z těchto důvodů může být tím pravým. Možná je pravda tvořena jeho kompilátem Na rozdíl od postavy Moravce jsem však zvláštní nadšení nenašel na postavě Franka ani Háchy. Především Hácha na mne působí jako postava hypochondra, který své zdravotní obtíže jen předstírá. Nenacházím na něm ani stopu charismatu, které nepochybně v té době ještě měl, byť byl zdravotně indisponován. Přesvědčivě na mne nepůsobila ani poslední manželka Moravce - nedovedu si představit, že člověk jeho živelnosti, ambici a ješitnosti by dokázal s takovým typem ženy žít. Nepochybuji, že jisté kouzlo skutečná manželka mít musela - autoři je však nepředstavili, naopak ukazují nám možná hodnou, ale zcela prostou ženu, která nemá vlastní názor, vlastní myšlení. Mám pochybnosti, že takový typ by Moravcovi vyhovoval. Nicméně, film přispěl k tomu, že divák v mnoha případech bude chtít o kontroverzní postavě Moravce vědět víc a bude si další informace dohledávat. A za to jistě patří tvůrcům dík.

Pokud budeme hodnotit historickou přesnost, dosahuje asi hodnot minisérie Marie Terezie.Ale víc snad ani nikdo neočekává - není to dokument, a ani se na něj nehraje. Je to seriál který našel inspiraci ve skutečných událostech. Snad jen dávka sentimentu a romantiky byla v některých momentech příliš velká, jako by se děj inspiroval v dílech Rosamunde Pilcher. Ještě větším zklamáním pro mne byl závěr druhé série, který působil tak, že našel svůj předobraz v husitských bouřích. Lorenco v posledním díle druhé série působí dojmem komunistického revolucionáře a táborového řečníka, milovaného vůdce lidu. Bohužel ani ve své roli "zlého" nepůsobí příliš přesvědčivě, je až příliš zřejmé že hraje.Za mne nejpřesvědčivěji působil Sean Bean v roli Jacopa Pazziho. Za vůbec největší přínos pak považují inspiraci k tomu, něco zajímavého o rodině Medici si přečíst z literatury faktu. Nepochybně zajímavá rodina.

Sledovat tenhle film bez předběžné znalosti historie rodiny Borgiů, bez znalostí souvislostí církevních i světských, znamená více než dvě hodiny sledovat film, který je složité pochopit. Jistě, o rodině Borgiů každý z nás slyšel, zejména Lucrezia Borgia je vypobňována jako travička a vražedkyně. Dnes jen těžko někdo prokáže zda to byla pravda či pomluva. Film ji zpodobňuje spíše jako nešťastnou ženu, která je životem vláčena svým otcem a svým bratrem. V určitých momentech film připomínal spíše mýdlovou operu než historickou fresku. Ale jako inspirace pro přečtení něčeho komplexnějšího dobrý.

Čtyři povídky, které jsou čtyřmi částmi hereckého koncertu. Milé pohlazení, nejen díky příběhům z pera humoristy a klasika Haška, ale i zásluhou velkého hereckého umění slavných postav naší kinematografie. Příběhy téměř nadčasové, které by se daly s lehkou úpravou přenést i do současnosti. Okázalé mecenáštví, korupce, nepotismus či podlézání v kombinaci s vydíráním a ukázkou zkorumpovanosti justice by stálo jistě za aktualizaci. Osmdesátiminutový film, na dnešní poměry krátký, obsahuje tolik herecké akce, tolik humoru, že jiné než pětihvězdičkové ohodnocení by bylo nespravedlivé.

Chytrá relaxační komedie. Francouzská komedie bývá zpravidla chytrá, a o téhle to platí také. A pokud jste ve věku Viktora, a jste chlap, uvědomíte si nejen to, jak nesnesitelně nudný jste. A jak stojíte o to vrátit čas zpátky alespoň na chvilku, do života vrátit romantiku.A možná se necháte i inspirovat.

Kdybych nevěděl, že tohle má vycházet z Ecova Jména růže, tak bych to (kromě jmen) z děje ani nepoznal. A procházka Anny po klášteře....ještě chvilku a je z ní Ninja.

Pátý díl minisérie. Kdo by nevěděl, snadno by mohl dospět k závěru, že autorem předlohy je Jirásek. Disputace, ve které je hranice mezi "dobrými chudými" a "špatnými bohatými" má spíše charakter politicko-satirického pořadu než cokoliv jiného. Na druhou stranu mám lepší pocit z Viléma, jako by postupem času dostával charisma, které u něj předpokládám. Je to koukatelné, ale ne oslňující.