mosem

k výrazně rozdílnému hodnocení mezi původní nemocnicí a tímto "pokračováním" lze říci pouze toto: jedna hvězdička jen ze sentimentu.

Poměrně dlouho jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Každopádně seriál dokáže jistě řadu diváků přivést k hlubšímu zájmu o problematiku. Vadila mně jistá zkratkovitost, která sice musí být pořadu tohoto druhu vlastní, nicméně jsem za ní cítil i určitou snahu vyhnout se kontroverzím za každou cenu - např. scéna s návštěvou léčitele. Vadila mně do jisté míry i kamera - např. záběry koupele v nádrži Siloe, které na mne působily, jako by autoři seriálu na tomto místě ani nebyly, a natáčeno bylo pouze v kulisách. Ale i přes tyto drobnosti ocěňuji snahu tvůrců nabídnout informace v populární podobě, jinak než je možné se s nimi obvykle setkat. Tedy určitě stojí za shlédnutí.

Film, který je třeba vidět opakovaně. Film není akční a pro běžného diváka může působit až nábožensky fanatickým dojmem. Film je třeba promýšlet a jeho jednotlivé scény si promítat znovu a znovu. Tak aby divák nehledal jen prosté náboženské fráze, ale duchovno ve své syrové podstatě. S pokorou. S láskou. S upřímností. S prostou. Tedy to co často hledáme, ale neustále nás oddělují "podrážky biskupských bot" a "řecká matrace". Film má působivou kameru, která ještě umocňuje drsnost přírody. Nejpůsobivější pro mne byla scéna vymítání. Velmi zdařilý je také mix duchovně silných scén se scénami humornými. Ale dokážu plně pochopit rozdilnost hodnocení v plné škále hvězd.

Tahle detektivky nikdy nebude patřit do zlatého fondu. Především část, odehrávající se v Bělorusku je uvěřitelná stejně jako bondovka. K tomu porušování, či téměř znásilńování, zákona pro dobrou věc, které je kryté nadřízenými, nevysvětlené pozadí Janova afrického traumatu...Závěr, ve kterém hlavní strůjce zůstává nepotrestán, však při vší neuvěřitelnosti scén vyznívá až přiliš realisticky. Každopádně hezká relaxačka.

K místům kde se děj odehrává mám osobní vztah. Kavarna v Arles, psychiatrická léčebna,...místa kde maloval svoje obrazy. Od toho jsem se snažil oprostit, a váhal jsem mezi 4-5 hvězdami. Na jedné straně některé kulisy, které jsou skutečně KULISAMI, a to i když vezmu v úvahu dobu vzniku - rok 1956, na straně druhé geniální výkon Kirka Douglase. Trošku mě překvapilo, že Oscara dostal Quinn, s jehož výkonem jsem až tak nadšený nebyl, a Douglas nikoliv... ale o to přece nejde. Jeho výkon byl naprosto fascinující, výraz jeho tváře byl naprosto shodný s Goghovými obrazy. A nepochybuji o tom, že spousta lidí po shlédnutí tohoto filmu bude cítit nutkání se seznámit s Goghem a jeho obrazy podrobněji.

I když tohle zpracování zřejmě nikdy nedosáhne popularity tradičního provedení s Rudolfem Hrušínským, má tento film jiné kouzlo. Kromě geniality titulků, které dokáží v několika málo větách vystihnout děj, který je v knize i v ozvučeném zpraování postaven na vtipnosti textu, slovních obratů, slovních hříček. Jen těžko jsem si představoval, jak bude němé zpracování vypadat. Rozhodně jsem nebyl zklamán. Také téměř pantomimické herecké výkony, které dokáží mnoho slov nahradit jinými výrazovými prostředky je velmi dobré. Scházelo mi podbarvení hudbou, přece jen na nějaký zvukový doprovod jsem zvyklý, a zejména zpočátku jsem zvukové prvky postrádal.

Po delší době český film, u kterého jsem neměl pocit bezduchého díla. I když v některých momentech byly scény neuvěřitelné (Zenkeho minulost ve vazbě na jeho aktuální postoj, scéna s aktovkou...), a závěr mně připadal snad až zbytečně brutální (nebylo podle mne nutné ukazovat brutalitu STB touto formou, ukazuje ji celý film a závěrečná scéna působí podle mne spíš kontraproduktivně), hodnotím 4 hvězdami. Jednu hvězdu ubírám nejen za výše uvedené ale také za snahu o "retro" kameru, takže scény jsou poněkud tmavé (možná bylo v tom případě lepší zvolit černobílé provedení) a za německé dialogy bez břekladu (nebo titulků). Tyto německojazyčné scény mají pro film svůj význam, bez jejich pochopení divák do jisté míry ztrácí některé souvislosti (dialog Hakl x Zenke), přičemž němčina je nad hranicí porozumění běžného českého diváka (pokud nemá možnost si scény promítnout opakovaně). Ale za shlednutí nesporně stojí.

Přemýšlel jsem, jestli k tomuto filmu napsat vůbec nějaký komentář. I když drastické filmy, horory a jiná psycha zpravidla nesleduji, o tomhle filmu toho bylo napsáno tolik, že jsem si chtěl udělat vlastní názor. Nejsem puritán ani citlivka, ale tohle přesahovalo i to horší, co jsem očekával. Samotnou myšlenku natočit film o zvrhlosti bych dokázal akceptovat, ale tady násilí, brutalita, sadismus není prostředkem, ale cílem. Na řadě scén jsem děj přeskočil, protože to už bylo skutečně příliš. Myslím, že Pasolini tady přesáhl své hranice a já přemýšlím proč - jestli tady uvolnnil svoje ego, jako varování před tím co dokáže člověk který ztratí jakýkoliv pocit omezení, nebo zde převážil jeho pocit, že jemu je dovoleno všechno. Jeho filmy jsou kontroverzní, jako byl kontroverzní i on sám. A takovým zůstane i tento film, u kterého já určitě nebudu mít potřebu důvod natočení tohoto hnusu dešifrovat.

Na propagaci, která uvedení seriálu předcházela docela zklamání. Za slušnou výpravu dávám dvě hvězdičky. Ale kdybych měl hodnotit herecké výkony, které působí jako výkony členů amatérského divadelního souboru, bylo by to horší. Ne upůně příjmná mně byla hudba, která po čase začala lézt na nervy, a to mám hudbu tohoto typu rád - ale ne jako filmovou. A nejhorší jsou jednoznačně dialogy - zbožné fráze od začátku prvního dílu, kdy maličký Konstantin poprvé promluví, a snaží se nás přesvědčit že geniálním filozofem byl jakok úplné dítě. Nebyl jsem nadšený ani z používání terminologie - divák bez historického vzdělání, který navíc není zorientován v označení úřadů a funkcí civilních i církevních v tom musí být nutně ztracen. Zřejmě snaha o věrné zachycení legendy vedla k tomu, že seriál nepůsobí přesvědčivě, v některých momentech naopak až trapně. Seriál může být zajímavým zpestřením pro dějepis, ale rozhodně nejde o umění.

2 hvězdičky jako hodnocení dokumentu, který nemá žádné umělecké ambice, který není filmem o Versailles, ale o Ludvíku XVI. Téměř nic se nedozvíme o architektuře paláce, jeho historii, provozu.... ale zato nás zajímavým způsobem seznámí s obdobím před Francouzskou revolucí. Ukáže nám její příčiny, rozebírá události které ke svržení monarchie vedly. Dokument, který by se dal označit spíše jako dějepisný, než historický. Pro mne vizuálně nezajímavý, filmově spíše působící amatérským dojmem. Dívatelné, nicméně nijak zvláště obohacující.