ripo

Čítajúc komentáre, nemôžem nič, len súhlasiť ... Toto tu už bolo . Celý čas som mal pocit, že sledujem Zelenú miľu. Liečiteľ, svetlá, elektrina, uzdravovanie, jeden dobrý poliš, druhý zlý .... atď, atď. Preto môžem povedať - slabučký čajíček, ktorý má pohladkať srdiečka ženičiek v domácnosti.

Silná sociální motivace tohoto filmového díla je sama nejlepším předpokladem jeho účinnosti. Slepé říční rameno je nejvzdálenější periferií města příběhu. Do něho byl zasazen ústřední děj, sem nás zavádí kamera mezi vyřazené lodi i mezi lidi, vyřazené svou chudobou k dožívání na těchto vracích. Ostrý protiklad majitelky loděnice a jejího způsobu života je druhým pólem příběhu. Osoby příběhu jsou opravdu dobře viděnými postavami i v jejich vzájemném poměru, v němž se projeví také solidarita lodních dělníků. Režisér Marcello Pagliero dovedl ve filmu vytvořit působivou atmosféru, při čemž mu účinně pomáhal kameraman Roger Hubert. Jsou to právě často obrazové motivy z loděnice, které podkreslují charakter nejen jednotlivých scén, ale celého příběhu. Podtržením výrazu je prostota a místy až strohost, a to nejen pro vjem zrakový, ale také v dialogu. Režisér tím účinně násobil svůj záměr vytvořeni díla sociálního i vykreslení prostředí, v němž hlavní představitelé bojuji o svou existencí i o svou lásku. Filmový přehled 21/1955

Polský film „Domek z karet" režiséra Erwina Axera, laureáta polské státní ceny, byl natočen podle známé divadelní hry Emila Zegadlowicze, kterou provedlo Státní divadlo ve Varšavě. Tato hra měla zajímavé osudy. Byla napsána bezprostředně po skončení válečných akcí v roce 1939 a obráží hořký pocit oklamání a zrady na polském národu, dohnaném až na pokraj katastrofy buržoasní vládou a pak opuštění ve chvílích nejtěžších. Autor této hry Emil Zegadlowicz krátce po jejím napsání zemřel a hra byla nalezena teprve později v jeho pozůstalosti. Již krátce po prvním uvedení v roce 1955 na scéně Státního divadla ve Varšavě bylo zřejmo, že tato hra přerostla svoji dobu. Zdařilé zachycení ovzduší doby těsně před katastrofou, psychologický a politický průřez buržoasní společností i celkově vyústění hry dokazuji, že autor nejen bezpečně vládl uměleckými, dramatickými prostředky, ale navíc, že již tehdy v době největší poroby polského lidu dovedl správně vidět. Slovy hrdiny svého dramatu Bruno Štorce demaskuje licoměrnost, pokrytectví a fráze polské buržoasie, která v rozhodném okamžiku zradila. Slovy Bruno Štorce také dokazuje, že prostý lid, rolník a dělník, si musí o svém osudu rozhodovat sám. Závěr hry pak je prostou, dramaticky však velmi silnou a účinnou apotheosou přátelství mezi polským a sovětským lidem. Filmový přehled 21/1955

Film, který je určen pro nejširší distribuci, má propagační i náborový charakter. Poslouží také jako doplněk k přednášce o tomto sportu. Filmový přehled 20/1955

Film určený především pro instrukční účely, který však je možno také použít při popularisování tohoto sportu. Filmový přehled 20/1955

Filmová reportáž seznamuje s průběhem některých částí této velké armádní soutěžní přehlídky. Filmový přehled 20/1955

Film je reportáží z úseku zimní části I. celostátní spartakiády a je určen pro nejširší distribuci. Filmový přehled 20/1955

Film, který je určen pro nejširší distribuci, seznámí s přípravami I. celostátní spartakiády jak cvičenců, tak i péče o ně. Filmový přehled 20/1955

Film je určen pro nejširší distribuci. Splní svůj účel jako propagační činitel I. celostátní spartakiády a současně seznamuje, jaká péče je věnována její organisaci. Filmový přehled 20/1955

Film seznamuje s přípravou účastníků I. celostátní spartakiády a je určen pro nejširší distribuci. Filmový přehled 20/1955