ripo

Film je svým náborovým a propagačním posláním příspěvkem v nejširší distribuci k přípravě I. celostátní spartakiády. Filmový přehled 20/1955

Sportovní filmové reportáže se vždy setkávají s velkým zájmem diváků. Jejich přitažlivost bude ještě zvýšena, seznamují-li s tak významnou událostí, jakou je I. celostátní spartakiáda. Naši filmaři se připravili na její zachycení ve dvou celovečerních filmech. Prvním z nich je filmová reportáž „Mistři zimních sportů", ve které je výběr záběrů, které mají dát divákovi ucelenější obraz souhrnu přeborů všech soutěžních disciplin zimní části I. celostátní spartakiády, probíhající na několika místech. Kameramani měli často velmi obtížné podmínky. Podařilo se jim však dosáhnout velmi dramatické záběry, zvláště v obtížných lyžařských disciplinách. Filmová reportáž nám přesvědčivě dokumentuje vyspělost našich sportovců a jejich úsilí. Technicky je film dobře zvládnut a i v rušných okamžicích závodníků v akci je dosaženo jasné fotografie. Celková reportáž dává možnost nahlédnout, v jak velkém měřítku byla uskutečněna zimní část I. celostátní spartakiády. Filmový přehled 20/1955

Německý film dokumentuje svými záběry z výroby a montáže universálního měřícího mikroskopu mistrovskou práci zkušených dělníků a techniků proslulých optických závodů, národního podniku Zeiss v Jeně, a ukazuje na několika příkladech praktické využití jednoho z nejdokonalejších optických přístrojů. Film doplní nejen odborné přednášky, ale také populární besedy o nových výrobcích optického průmyslu. Filmový přehled 19/1955

Film je určen pro nejširší distribuci a poslouží dobře jako doplněk o životě a výchově v NDR. Filmový přehled 19/1955

Z rukou režiséra Martina Helberga jsme viděli před několika lety film „Odsouzená vesnice", který na karlovarském festivalu v r. 1952 i při uvedení v kinech překvapoval a strhoval svou politickou břitkostí, výrazností myšlenky boje prostých Němců proti americkým okupantům, proti nové válce. Režiséru Helbergovi byla za tento film udělena světová cena míru. „Vůl z Kulmu" je dílo naprosto jiného žánru a jiného ladění, ale svou břitkostí si s „Odsouzenou vesnicí" nezadá. Autor tu s groteskní nadsázkou podrobuje nekompromisnímu výsměchu otročení západoněmeckých úřadů okupantům — i americké okupanty samotné. Film má stejné přednosti, jako měla „Odsouzená vesnice" a jaké by mělo mít každé dobré umělecké dílo. Jako se v „Odsouzené vesnici" nemluvilo jen slovem o boji za mír a významu boje za mír, jako byl v „Odsouzené vesnici" boj za mír a jeho význam ukázán především dějem a osudy hrdinů, tak i ve „Volovi z Kulmu" je silná politická myšlenka vyslovena v poutavém a veselém ději. Idea nečouhá z díla jako sláma z bot, ale je organickou součástí každé scény, každého lidského osudu, celého děje filmu. Proto je také film tak přesvědčivý a účinný. Žertovný příběh s politickým volem ztělesňuje tak velmi výstižně pohrdání německého lidu americkými okupanty. — Film byl natočen podle stejnojmenného románu W. K. Schweikerta. Filmový přehled 19/1955

Autor novely „Pavel loutkář" Theodor Storm (1817—1888) náleží k nejoblíbenějším německým klasikům druhé poloviny minulého století. Ještě dnes vycházejí jeho díla v tisícových nákladech a mnohá z nich byla zfilmována. I když se s jeho názory nelze ztotožňovat — je v nich totiž mnoho romantického světobolu a zpátečnických názorů proti rozvoji průmyslu, přesto možno v jeho díle, vedle dokonalé vypravěčské formy, nalézt i věrný obraz tehdejších společenských poměrů, které líčí kriticky. Jeho novela Pavel loutkář (Pole Poppenspäler — Storm psal v dolnoněmeckém dialektu) vznikla v letech 1873—74 na základě smlouvy s jedním časopisem pro mládež. Věnoval této novele obzvláště velkou pozornost, chtěl literaturu pro mládež vymanit z její neuměleckosti. Podařilo se mu to. „Pavel loutkář" je jedním z nejhezčích dílek německé literatury určených dětem. — Námět filmu, ačkoli zobrazuje německé poměry, je i nám velmi blízký. Šosácké maloměsto pronásledovalo stejně ukrutně i naše lidové loutkáře, i u nás platila falešná morálka měšťácké cti a nadité tobolky. I loutkový repertoár Tendlerův je obdobný repertoáru našich obrozeneckých loutkářů, jen postava Kašpárka svou výtvarnou stylisací se poněkud liší. Film sám je natočen se snahou vyhnout se stormovské sentimentalitě. Autorům filmu se skutečně podařilo tomuto nebezpečí vyhnout a dát filmu kritičtější pohled na společnost. Ale v touze zbavit se stormovské sentimentality ochudili autoři film k jeho škodě o typickou stormovskou atmosféru. Ve filmu hrají role mladých lidí Pavla a Elišky západoněmečtí herci H. Beiová z Mnichova a H. Hopner z Hamburku. Filmový přehled 19/1955

Úsilí o vytvoření dobré veselohry se současnou thematikou objevuje se stále více na výsledcích nejen naší, ale také německé filmové produkce. Jedním z těchto nových výsledků je také film DEFY „Kdo má svou ženu rád", natočený režisérem Kurtem Jung-Alsenem. Ve filmu je podkladem současný život pracujících v mimopracovní době, v němž si připravuji zábavu a oddech, hlavním motivem pak je vztah rodinných příslušníků, který se má v této mimopracovní době rozvinout. Filmoví tvorci chtěli ukázati jak nesprávné by mohlo být rozdělování a vymezování vztahů a zvolili k vykreslováni příkladu veseloherní žánr. Celý děj je jen lehce motivován. Rodinné scény jsou vytvořeny zkratkovitě a při tom výstižně charakterisují postavy. Přesto však druhá část postrádá větší dramatičnosti a v závěrečných scénách i přesvědčivosti, aby tvůrci vyslovili svůj záměr tak opravdově, jak toho vyžaduje. Také záměr satirického vyhrocení některých scén, zvláště v úvodu na schůzi a v závěru při suchém projevu, nenachází správné uplatnění a tím ztrácí účinnost. Tvůrci se snažili neopírat film o výkony jednotlivců. I když všechny jejich snahy nenalezly realisaci správné uplatnění, učinili jím krok na cestě za veselohrou ze současnosti. Filmový přehled 19/1955

Filmaři DEFY věnují pohádkové tvorbě — u nás i v jiných lidových demokraciích neprávem hodně opomíjené — značnou pozornost. Z jejich produkce jsme viděli v posledních letech pohádky „Chladné srdce" a „Malý Muk" a nyní přichází třetí. Problémem zůstává ovšem otázka, jak se jim daří zpracovat pohádková themata tak, aby filmy odpovídaly dětskému chápání a vkusu. V „Čertovi z Mlýnského vrchu" — právě tak jako v „Chladném srdci" — jsou některé scény řešeny příliš drasticky, neodpovídají rámci pohádky. I dějovým, dramatickým spádem zůstává film značně pozadu. Jednoduchý příběh o tom, jak byl po zásluze potrestán zlý a nenávistný člověk, je místy nevhodně vyhrocen a vymyká se pohádkovému stylu. Vysoce ocenit je však třeba techniku filmu — zejména jeho trikové záběry. O německých filmařích je dobře známo, jak mistrně dovedou v barevném filmu zvládnout i ty nejobtížnější triky. — Režisérem filmu je jeden z nejmladších režisérů DEFY H. Ballmann, dvojnásobný nositel ceny H. Greifa. Je to jeho třetí film. Autor scénáře K. Bortfeld rovněž nepracuje pro DEFU dlouho. Po válce pracoval v Hamburgu a v r. 1951 přijal nabídku DEFY ke spolupráci. Filmový přehled 19/1955

Film splní své posláni v nejširší distribuci a bude doplňovat názorně přednášky o Sovětském svazu. Filmový přehled 18/1955

Film splní své poslání především ve většině průmyslových podniků a bude vhodným doplňkem k zdravotnickým přednáškám v závodech. Filmový přehled 18/1955