Aluska88

Tak tohle byla docela síla. Sexualitou a žhavými scénami nabitý snímek, v němž to vypadá, že si ho tam furt někdo jenom honí :) Very hot, though. Výborné obsazení plné herecky velmi schopných a pohledných australských hošanů a jedné krásné dívky. Miklós a Dan jsou nejlepší kámoši, z nichž právě Miklós cítí něco víc. Jediná scéna je nám svědky, jak Miklós poměrně kuriózně a nepřímo zaviní tragickou událost, při níž přijde o svého bratra (watching him jerk off, wait... what?). Tato nehoda zapříčiní postupný sled událostí s následky, které mohou mít nezvratný dopad na život i vztah obou kamarádů. Scéna, při níž dojde k doslovnému "fuck buddy rape" hodně silná. Awards for actors, please. Snímek mi připomínal australský Drown, kde bylo také některé scény hodně nepříjemné sledovat. Teenage Kicks je natočeno podle krátkého filmu, kde jednu z rolí ztvárnil Xavier Samuel.

Dánská dramata mají svou specifickou atmosféru a styl. Nejinak je tomu i v případě Čistých srdcí. Anders Matthesen a Morten Suurballe vytvořili netypickou dvojku kamarádů, kteří uprchnou z psychiatrické léčebny, aby našli vysněnou dívku ze starého, černobílého filmu. Pro Krisse je postava Lindy, která se musí prát s útrapami života, můzou a snad tou jedinou věcí, která dává jeho životu nějaký smysl. Jeho oddaný přítel Willy za ním stojí, ať se děje cokoliv. Morten Suurballe mi připomínal Borise Karloffa coby legendárního Frankensteina. Ta tvář, ty jakoby těžkopádné pohyby... Závěrečná pointa je překvapivá a potěší. A úplný závěr filmu nechává pro Krisse naději, tak jako tomu bylo u jeho milované Lindy.

Canadian Hands Cutter Challenge :) Black Mountain Side funguje spíše na principu psychologického hororu, než na viditelném stylu ála "Vetřelci a Věci se nám rozutekly po baráku." Minimalisticky natočený snímek klade důraz na tísnivou atmosféru "stucked in the middle of nowhere." Zasněžená, mrazivá krajina, nález starobylého artefaktu spustí lavinu podivných změn v chování místních osadníků. Byla skutečně probuzena nějaká pradávná, mocná síla, nebo jde jen o ponorkovou nemoc? U všech se dostavují různé vize, halucinace, paranoia stoupá úměrně s napětím, které vzrůstá mezi skupinou. Snímek nabídne pár velice gore scén, zbytek děje se odehrává pod psychologickým tlakem, kdy postavy ani divák nevědí, jestli to, co se děje, je vlastně skutečné. Podstata jelena mi připomínala "Stag Mana", coby Willovu imaginaci Nemesis z Hannibala.

City Island je opravdu scénáristickým skvostem. Plejáda herců slavných jmen se sešla na jednom prostoru a vyšel z toho výborný snímek s propracovaným příběhem, v němž má každý haluz a smůlu v jednu chvíli. Andy Garcia to dopracoval tak daleko, že zaujal castingovou porotu a možná se dostane do Scorseseho filmu, Steven Strait je zase sexy s těma fousama a Ezra Miller je jako Paul Dano, ti kluci mají obličej, se kterým prostě nemůžou zahrát "normální" roli :) Tady má slabost pro MILF a Emily Mortimer je jako spásný anděl. Vrcholem snímku je scéna velkého odhalení všech zúčastněných na silnici. Jako by člověk sledoval řeckou, rodinnou tragédii. To tedy byla po(d)vedená famílie :)

The Trip přináší romantickou komedii s "not happy end this time" závěrem. Steve Braun i Larry Sullivan jsou hezcí muži a chemie mezi nimi od začátku funguje velmi dobře. Spousta humorných scén (přistiženi rodiči a společný rozhovor u kávy, rodinná večeře a následná hádka). Mně se snímek moc líbil a navzdory smutnému závěru jsem nebrečela. Not this time :)

Výborný snímek o tom, jak se věci můžou pohnout správným směrem, když člověk vezme spravedlnost do svých rukou. Caleb Steinmeyer je v roli chlapce prahnoucího po pomstě velmi přesvědčivý. Docela mi zde připomínal Joela Edgertona. Závěrečný spoiler byl pro mě nečekaný, ale zároveň tímto odkrytím pravdy do sebe všechno zapadlo. Jo, kdyby tak na jeden večer mohl vzít člověk spravedlnost do svých rukou, to by byla krásná Očista... Jak čistá by byla naše města, zase by měl člověk pocit, že dýchá čerstvý vzduch. Všechna špína, bahno a krysy by byly odplaveny. Po ulicích by chodili normální, poctiví, pracující občané. Žádné smažky, ochlastové, vyžírky sociálních dávek, nemakačenkové, hajzlové, všechny ty odporné, omezené, tupé, vymaštěné existence by byly pryč. That would be beautiful... I am sorry, jen jsem se podívala na naše město a cítila potřebu vše napsat :)

Výborný gotický horor nesoucí v sobě odkazy na kultovní Psycho. Pohledná blondýna se sama v autě vydává na cestu, na jejímž konci bude opuštěné městečko, obestřené tajemstvím, které jí může stát život. Atmosféra "města duchů" je dokonalá. Středověké městečko zahalené v mlze, rozpadající se domy, hřbitov, všude kříže, sborové zpěvy ozývající se z podzemních kobek, podivní obyvatelé. Patricia Jessel coby "The Witch", Elizabeth Selwyn je perfektní. Christopher Lee dává tušit, že jeho postava Alana Driscolla možná něco skrývá. Spousta působivých scén, cizinec stojící v mlze u silnice nastupující do auta a neustále pozorující obyvatelé jsou docela zneklidňujícím prvkem :)

Lidská, bolestná a zároveň hřejivá Irská road movie s vynikající Evannou Lynch v hlavní roli. Postava Emily připomíná svým outsiderstvím a "podivností" její nezapomenutelný charakter, Lenku Láskorádovou. Evanna se svou jemnou a čistou tváří panenky působí tak, jako by roli ani nemusela hrát. Skvělý je rovněž Michael Smiley v roli tatínka a George Webster coby kamarád Arden. My Name Is Emily je snímek o zranitelnosti lidské duše, druhých šancích a možnostech napravit to, o co přicházíme, dokud je ještě čas a síla. Film nabízí nádhernou, panenskou přírodu s úžasnými scenériemi a silné scény. Mně se líbila ta, kdy Emily ve třídě přednáší svůj názor na rozbor literárního díla. Emilyn pohled na dané dílo je mimořádný. Její proslov bolí, protože má v sobě pravdivé myšlenky a ukazuje její citlivost. Ve scéně, kdy si Emily přičichne ke knize, jako bych viděla sebe. Dělám přesně to stejné s knihami i časopisy :) Moc se mi líbilo to staré, malé autíčko, ve kterém se hrály "goldies oldies" a které si to "uhánělo" napříč "country."

Knihu jsem nečetla, takže nemohu srovnávat. Což je možná dobře:) Výborné obsazení dvou hlavních hrdinů, nádherná příroda. Příjemně a s humorem podaný příběh o dospívání a osidlech slávy. Snad jediné, co mě mrzelo, byl poměrně nevyužitý potenciál obou chlapců. Se skvěle načrtnutými charaktery jejich postav se dalo dobře pracovat, ale přišlo mi, že tvůrci nešli více do hloubky. A to je velká škoda. Několik scén bylo výborně naznačených, čekala jsem, co se stane, dalo se s daným momentem více pracovat, a zrovna tam se to stoplo a šlo se na další scénu. Spousta pasáží, v nichž jsou oba kluci, se jakoby soustředí na vše ostatní, jen ne na jejich společné momenty. A zrovna ten "childhood french kiss" byl tak krásný, že jsem tak nějak doufala, že by i v dospívání mezi nimi mohlo "něco" být. Ono to "friendship/love" mezi nimi funguje dost dobře, ale na rozvedení jejich přátelství se pak už moc nedostane. Stejně tak není vysvětleno, co se vlastně stalo s Niilou. Když jsem na jejich prvním koncertě uslyšela instrumentální verzi "Born To Be Wild", byla jsem potěšena:) Andreas af Enehielm coby Niila se mi moc líbil.

Boris Karloff je borec. Zde ztvárnil v podstatě sám sebe. Stárnoucí hororovou legendu, která cítí, že nadešel její čas. Má pocit, že v tomto světě už není koho vyděsit. Diváci se stávají otrlejší, společnost sama o sobě děsí nejvíce. Paralelně s příběhem Byrona Orloka se odvíjí příběh jakéhosi Bobbyho. Bobby očividně nemá žádné existenční, ani finanční potíže. Má ženu, rodinu, hezký byteček. Ale něco mu přece jen chybí. Empatie, soucit, svědomí. Bobby chladnokrevně a bez mrknutí oka vyvraždí celou svou rodinu. Vše probíhá bez nějakého strachu, paniky či výčitek. Prostě si jen tak vezmu pušku a začnu likvidovat rodinku. Normálka. Co máme dál? Jasně, dálnice. Scéna s odstřelováním lidí v jedoucích autech mi připomínala pasáž z Kingova Nadaného žáka, kdy hlavní (anti)hrdina Todd Bowden stejným způsobem masakroval posádky aut na dálnici. Zajímavá je kamera, která celé jeho počínání sleduje téměř krok po kroku, aniž by se přitom v některých scénách odehrávalo něco zásadního. Nic moc se v nich vlastně neděje, to pouze divák má zůstat napjatý a pozorný, má vytušit, co se Bobbymu honí hlavou a co nastane. Ten zdánlivý (ne)klid před bouří je velmi nepříjemný. Vše vrcholí v okamžiku, kdy se má Byron zúčastnit promítání svého filmu v autokině. Bude to konec hororové legendy, nebo dokáže šíleného střelce zastavit? Více než důstojný odchod jedné legendy, která stála u zrodu jedné z nejzásadnějších hororových ér. Scéna, kdy se Boris zahlédne v zrcadle mě pobavila:)