campix

Extraction je pouze o akci. O nic jiného tu opravdu nejde a v tomhle případě se dá přimhouřit oko nad nedokonalostmi. Není to rozhodně nějaký komplexní snímek, ale akce je tu naprosto parádní. Hemsworth nemusí tolik hrát a tahle macho figura, které kosí jednoho nepřítelem za druhým, mu docela sedí. Dostal jsem přesně to, co jsem čekal a dokážu přijmout fakt, že to není úplně tak komplexní. V záplavě nové Netflix produkce je tohle jeden z těch lepších kousků.

Klasické devadesátkové drama, kde paranoia hraje hlavní roli. Můžete opravdu věřit vlastnímu sousedovi nebo jste pouze zbytečně paranoidní. Bohužel mi Arlington Road v hlavně pravděpodobně rychle zapadne a vmísí se do průměru žánru. Nemůžu říct, že by to na mě herecky fungovalo. Duo Robbins - Bridges nepřichystalo potřebnou chemii a ani vypointované a velmi intezivní finále nic nezměnilo.

S knihami jsem se dosud nesetkal, takže se těžko porovnává, ale na první pohled Hovory s TGM vypadají jako hodně stručný výtažek, kde se několika myšlenek pouze dotkneme a ve finále se nejde nikde do větší hloubky a celkově to nic moc neříká. Zvolená forma rozhovoru je dle mého názoru správná, bohužel nemá potřebou oporu v samotných rozhovorech. Herecky je to vcelku povedené. Huba je charizmatický a Budař je prostě Budař, ale tolik tu nevadí. Dokážu si představit lepší provedení.

Kotek jako režisér, Kolečko jako scénárista. No mohlo to skončit všelijak. Ve finále mě to ale tolik nepobuřuje jako většina české produkce, které si hraje na něco, co není. Tady je od prvních minut jasné, že jde o velice přízemní zábavu a tak jsem k Padesátce také přistupoval. A opravdu. Humor je často opravdu debilní a Prachař mě v jedné z hlavních rolí opravdu iritoval. Na druhou stranu kvituji nápad s dvěmi časovými liniemi, prostředím hor spojených s Jizerskou padesátkou a také mě překvapilo kolik známých osobností se ve filmu alespoň mihlo. Takovouhle koncentraci jsem dlouho neviděl. Najdou se tak i světlé momenty a pokud by takhle měla vypadat konzumní zábava pro masy, tak je to ještě docela v pořádku. Oproti Kameňákům a jim podobným je tohle totiž ještě docela snesitelné.

Bohužel jde o poměrně nudný a neosobní popis životní kapitoly Johna Lennona. Pokud by všechno nebylo zastřešené jeho jménem, tak jde o klasické hudební drama. S osudy bouřlivého mladíka, které by mohly pasovat téměř na půlku Británie. Je tu lehký náběh na feel good drama plné dobré hudby. Zůstává však u té dobré hudby. Zbytek nemůžu nijak výrazně vychválit. Určitě to není nic hrozného, jenom nevidím nic, co by dokázalo Nowhere Boy ozvláštnit od zbytku pelotonu. Pokud pominu velké jméno hudební historie, dle nějž bylo inspirováno.

Opulentní a surové válečné veledílo. Úvodní vylodění a závěrečné bránění mostu jsou jedněmi z nejlepších a nejintenzivnějších válečných sekvencí jaké nám filmografie dosud nabídla. Steven Spielberg ve vrcholné formě.

Velmi povedená ruská konverzačka z jednoho prostoru. Není dle mého názoru úplně tak jednoduché natočit podobný typ filmu tak, aby dokázal chytit a zaujmout. Tady se to povedlo a Vymahač je skvělá konverzačka z reálií současného Ruska. Téma je hodně zajímavé. Moralita jednoho a druhého. Kdo by měl být popotahován, ten kdo se nějak zadlužil nebo ten, co z něj dluhy vymáhá a to poměrně nevybíravě. Chabenskij v hlavní roli je super a stopáž dopomáhá údernosti tohoto filmu.

Shyamalan ve vrcholné formě a s jedním z filmů, které tvoří základy svého žánru. Kultivní hororová záležitost s jedním z nejvíce provařených a šokujících twistů, který si užijete i po několikáté. Přesvědčivý Bruce Willis v hlavní roli a dětská hvězdička Haley Joel Osment, který to nakonec nikam nedotáhl. Naprosto perfektní a hmatatelná atmosféra, která dělá z Šestého smyslu rozhodně součást nutného filmového vzdělání. Snad se Shyamalan dostane zpátky, tam kde býval. Poslední Rozpolcený a Skleněný je slušným příslibem.

Muzikálům se obecně spíše vyhýbám, ale když se jedná o film Miloše Formana a navíc velice kladně přijatý film, tak jsem musel udělat výjimku. A zas tolik jsme si nesedli. Myslím, že je cítit ta radost tvořit něco takového v tehdejší době a reáliích komunistických reálií naprosto neslýchaného a dokonce se dotýkat citlivých amerických témat jako byla válka ve Vietnamu, ale nemůžu říci, že bych se pro Vlasy dokázal nějak nadchnout a nezanechalo to ve mě nějaký hlubší dojem. Je skvělé, že máme díky Milošovi Formanovi takovouhle stopu ve světové kinematografii, ale v jeho případě radši sáhnu po jiných skvostech.

Finále je to, co dělá Pouhou formalitu výjimečným filmem. Já jsem ale měl od Tornatoreho ve spolupráci s Morriconem bohužel daleko vyšší očekávání, a tak jsem se cestou do finále poměrně protrápil nehostinou realitou promočené a potemnělé policejní stanice někde na francouzském zapadákově.